Týmy Cofidis a Intermarché byly možná letos nejaktivnější, oba v sezoně nastoupily do 290 závodů, ale zjevně to nestačilo. Součty na konci sezony totiž ukazují brutální kontrast mezi těmi, co v pelotonu hodují, a zbytkem, na který zůstanou jen drobty. Kdo v sezoně 2023 vyhrával nejvíc? A proč na tom záleží?
Tři týmy vládly profesionální cyklistice v sezoně 2023 a pravděpodobně nepotřebujete vidět statistiky, abyste uhádli, které to jsou. Jumbo-Visma (237 závodů), UAE Team Emirates (278) a Soudal Quick-Step (256) vládly s jezdci jako Vingegaard, Pogačar a Evenepoel.
Cyklistická hostina versus hladomor
Toto trio letos vyhrálo všechny tři Grand Tours a tři z pěti Monumentů, tedy nejstarších a nejslavnější klasik. Dohromady 181 vítězství, což je více než třetina všech vítězství získaných 18 týmy v elitním seriálu World Tour. Naopak Ag2r-Citroën „vyhrálo“ závod o dno tabulky, protože Francouzi zvítězili jen devětkrát.
Tyto cifry nejlépe ilustrují rozdíl mezi cyklistickou hostinou a hladomorem…
Počet vítězství: Jumbo-Visma 69, UAE Emirates 57, Soudal Quick-Step 55… Arkéa-Samsic 10, Ag2r-Citroën 9.
UCI body: UAE Emirates 30944, Jumbo-Visma 29471, Soudal Quick-Step 18698… Ag2r-Citroën 8941, Astana Qazaqstan 6,960.
Nejúspěšnější jezdci na počet vítězství: Jasper Philipsen (Alpecin-Deceuninck) 19, Tadej Pogačar (UAE Emirates) 17, Jonas Vingegaard a Primož Roglič (oba Jumbo-Visma) 15.
Nejúspěšnější jezdci podle UCI bodů: Tadej Pogačar (UAE Emirates) 7696, Jonas Vingegaard (Jumbo-Visma) 6304, Remco Evenepoel (Soudal Quick-Step) 5632.
Při pohledu do statistik můžeme číst ještě i jiný příběh, tedy že Jumbo dominuje cyklistice svou kolektivní silou, protože vedle Vingegaarda a Rogliče přidal 13 vavřínů ještě spurter Olav Kooij a dalších 11 jezdců přidalo aspoň jeden zápis. To hlavní je, že holandský tým ovládl se třemi různými závodníky všechny tři Grand Tour.
Tadej Pogačar a Remco Evenepoel táhli celé týmy
Zato Emiráty většinu úspěchu staví na jediném pilíři jménem Pogačar. Kvalitativně i kvantitou. Sedmnáct vítězství Slovince v Monumentech a etapových závodech se vyrovnalo dalšímu nejlepšímu jezdci týmu Marcu Hirschimu (7) a Adamu Yatesovi (5). „Pogiho“ bodové žně rovněž předčily konto celé kazašské Astany.
Pětapadesát výher pro Soudal Quick-Step si dělili jezdci podobně jako v Jumbu: Evenepoel přinesl „Vlčí smečce“ tucet výletů na stupně vítězů, sprinterská dvojice Tim Merlier a Fabio Jakobsen se co do počtu vavřínů umístila na 11. a 7. místě.
A když už jsme u sprinterů – na 5. místo v celkovém hodnocení týmů dotáhl svůj Alpecin-Deceuninck sám Jasper Philipsen. S 19 vítězstvími vyhrál belgický rychlík nejvíce ze všech, ale v žebříčku WorldTour skončil až na 9. místě. Jak to? Protože podle UCI nejvíce záleží na výsledcích etapových závodů a mistrovství. A třeba takový Cavendish vyhrál jen jednou, i proto Astana tolik zaostává.
Velká kasa přináší velké výhry
Nebude asi překvapením, že výše uvedené statistiky dobře dokreslují vztah mezi rozpočtem a úspěchem. Velká kasa přináší velké jezdce a velcí jezdci zase velké výhry. A s velkými výhrami přicházejí větší sponzorské příležitosti a jistota dlouhodobé existence. Tedy pokud nejste Jumbo, že…
S hrstkou týmů drtících konkurenci je pro formace, kterým v pokladně prosvítá dno, ještě těžší naskočit na vzestupnou spirálu úspěchu. A ten cyklus se nezpomaluje. Obrovské rozdíly ve výhrách a bodech World Tour mezi Jumbem, UAE a třeba Astanou tento fakt ilustrují.
A co se stane v příští sezoně? Zimní přeskupení sil a transfery mají napřesrok přinést rozhýbání letos poněkud stereotypního, trojbarevného obrázku. Speciálně Rogličův odchod z Jumba do Bory-hansgrohe by mohl výrazně narušit pozici nizozemského týmu v počtu vítězství a bodů ve World Tour.
Německý tým stojí těsně pod vrcholem od doby, kdy Jai Hindley vyhrál Giro d’Italia 2022, a příchod slovinské superstar snad zajistí jeho comeback na grandtourové pódium. Speciálně na to francouzské, které skokanovi nedává od roku 2020 a jeho těsné porážky Pogačarem spát.
