Bezpečnost pelotonu? Riziko je součástí cyklistiky, míní ředitel závodů

Autor: Radek Malina

Nápadů tolik, až zrak přechází. A občas rozum zůstává stát. Bezpečnost pelotonu je žhavým tématem. Jak závodníky zpomalit, aby se omezilo množství karambolů a hrozba smrtelných nehod? Padá mnoho návrhů, jak ochránit jezdce. Zákaz vysílaček?! Safety car?! Závody na okruzích?! Omezení převodů?! Jsou tyto návrhy uskutečnitelné?

„Je třeba si přiznat, že zpomalit peloton je strašně těžké. Skoro nemožné,“ přemítá Leopold König, bývalý profesionál, který v dresu týmu Sky přispěl k vítězství Chrise Frooma na Tour de France. Po kariéře se přesunul na post ředitele Czech Tour, největšího tuzemského etapového podniku, a současně šéfuje Závodu míru.

„Myslím, že klíčové pro bezpečnost pelotonu je maximálně zodpovědný přístup organizátorů k zajištění trasy. Opakované mapování silnic, jejich detailní znalost a následné důsledné označení nerovností, všech děr, výmolů, spárů, retardérů, kruháčů a dalších překážek,“ přemítá Leopold König. A odkazuje na nehodu z etapového závodu Kolem Baskicka, kde se v dubnu 2024 málem odehrála katastrofa.

Bezpečnost pelotonu? Hlavní je práce organizátorů

Děsivý karambol tehdy smetl v jedné ze zdánlivě neškodných zatáček peloton ze silnice. Důvod? Kořeny pod asfaltem. „Myslel jsem, že zemřu,“ opakuje s odstupem měsíců Jonas Vingegaard, závodník Visma Lease a Bike a dvojnásobný vítěz Tour de France. Byl jednou z obětí karambolu.

„Nikde nemůžete riziko nehody dostat na nulu. Ale zrovna tady byly prorostlé kořeny pod povrchem vozovky a málem způsobily katastrofu. Přitom stačilo, aby organizátoři místo označili. Minimálně nějaký regulovčík s vestou tam měl být,“ je si jistý Leopold König, který je ředitelem největšího tuzemského závodu od roku 2020. Stejně dlouho šéfuje Závodu míru.

Bezpečnost pelotonu se stala jedním z ústředních témat před startem sezony 2025.

Zástupci největších cyklistických podniků vedou debatu o zpomalení pelotonu. A padají různé návrhy. Třeba v podobě omezení převodů, čímž by závodníci ve sjezdech nedosahovali tak závratných rychlostí. „Aerodynamika je mnohem lepší a efektivnější než v minulosti. Zvýšila se tudíž rychlost, důsledkem byla potřeba najít lepší převody. Šlo to prostě jedno s druhým,“ zamýšlí se Leopold König.

„Pokud by se omezení převodů odhlasovalo, čistě teoreticky peloton zpomalí. Ale je úplně naivní domnívat se, že následně cyklisté přestanou závodit ve sjezdu. To se dělo vždy a dít bude. Kouzlo závodění přece spočívá i v tom, že jeden cyklista je skvělý vrchař a další má mimořádné sjezdařské vlastnosti, tudíž z kopce může eliminovat ztrátu, co nabral ve stoupání,“ poukazuje Leopold König, že cyklistika se stala velice komplexní záležitostí a závody se zdaleka nerozhodují na posledním kopci.

Vysílačky jen kvůli bezpečnosti

Při mítinku zástupců největších závodů v závěru roku, jehož se účastnil i ředitel Tour de France Christian Prudhomme, se na světlo dostala bez bližších podrobností myšlenka zavedení safety caru.

„Jakékoliv další auto v koloně znamená riziko navíc. Neumím si představit, jak by vše fungovalo. Brali bychom pozice na kopci a po sjezdu by se začínalo s rozestupy z vrcholu? To by moc atraktivní nebylo, o efektu zvyšujícím bezpečnost pelotonu bych značně pochyboval,“ usmívá se myšlence Leopold König. „Navíc ve skutečnosti se už používají safety motorky. Při Czech Tour má každá skupina motocykl, jenž zná trasu a vlastně skupinu navádí,“ podotýká sedmatřicetiletý ředitel Czech Tour.

Rafael Valls z týmu Bahrajn Merida na nosítkách po pádu, při němž utrpěl zlomeninu stehenní kosti. Foto: profimedia
Pády jsou součástí cyklistiky. Po tragických nehodách v minulých sezonách je bezpečnost pelotonu hodně žhavé téma. Foto: profimedia

Z vlastní zkušenosti šéfa Závodu míru pro cyklisty do 23 let se doslova děsí varianty, že by cyklističtí funkcionáři odhlasovali zákaz používání vysílaček. V kategorii, do níž patří Závod míru, totiž jezdci nesmí mít radiové spojení s vozem. “

Pokaždé jsem během etapy několikanásobně nervóznější než při Czech Tour. Řídit závod bez vysílaček je složité. Pokud potřebuji jako ředitel dostat určitou informaci o nebezpečí na trase k závodníkům, je reakční doba mnohonásobně větší, tudíž se zvyšuje i riziko pro peloton. Představte si, že proti pelotonu i přes všechna zajištění z nějaké lesní cesty vyrazí třeba traktor. A závodníci nebudou ve spojení s kolonou. Vysílačky jednoznačně zachraňují životy. A pokud zachráníme jediný lidský život během sezony, je to správná volba,“ říká rázně Leopold König.

Dokáže si představit omezení vysílaček k užití pro taktické informace ze strany týmů. „Můžeme se bavit o variantě striktního používání vysílaček pouze pro bezpečnostní instrukce. Osobně bych pro zákaz vysílaček nikdy nehlasoval. Ale se zákazem jejich používání pro taktické pokyny bych klidně souhlasil. Atraktivita by se zvýšila, bezpečnost neutrpěla. Určitě by se našly metody, jak vše ohlídat a kontrolovat,“ přemítá Leopold König.

Okruhy či větší časový limit?

Uskutečnění závodů jen v podobě okruhů se jeví nereálné z ekonomického hlediska. Navíc ani okruhy nemusí být všelékem. Vždyť k tragédii v podobě smrti švýcarské juniorky na mistrovství světa 2024 došlo právě na okruhu.

„Je potřeba vidět závody z komplexního hlediska. Pořádní velkých závodů jako je Tour de France, Vuelta, Kolem Slovenska, ale i Czech Tour a mnoha dalších se podílí místní samosprávy. Pokud uspořádáme etapu na okruhu, který bude mít třicet kilometrů a pojede se šestkrát, půjde o byznys model, jenž nemá šanci fungovat,“ krčí rameny Leopold König.

Jednou z uvažovaných variant pro vyšší bezpečnost pelotonu je i prodloužení časového limitu. Mnohdy totiž kritické situace vznikají na chvostu startovního pole, když závodníci honí časový limit. „Je fakt, že mnohdy musí jet grupeto ve sjezdu rychleji než první skupina, protože se dostává pod hrozbu over time limit. Jenže organizátoři potřebují určitý mechanismus, aby dokázali predikovat uzavření a otevření silnic, aby se minimalizoval zásah do běžného chodu života obyvatel v daných regionech,“ vysvětluje Leopold König.

„Určité riziko prostě k cyklistice patří. Bezpečnost pelotonu jinak než větším zabezpečením trati zvýšit nelze. Jde prostě o pečlivou práci organizátorů. A také samotné fungování jezdců, protože vzájemný respekt a chování mezi cyklisty se pod tlakem týmů na výsledky zhoršuje,“ přemítá šéf Czech Tour, kudy vede cesta pro větší bezpečnost pelotonu.