Chronický hříšník znovu narazil. A zasahovali četníci

Autor: Radek Malina

Vyskočil už na vás příběh holandského čahouna, jehož jméno se v posledních měsících vynořuje s úsměvnou pravidelností? Jan-Willen van Schip je sice mistrem světa na dráze, ale na silnici zatím cesty, jak se těm nejlepším přiblížit, hledá. Zkouší to na samé hranici pravidel a rozhodčí už to nebaví. A tak ho pravidelně diskvalifikují.

Van Schip znovu narazil v Ronde de l’Oise a tentokrát museli do akce i francouzští četníci. Je mistrem světa, technickým experimentátorem – pro jedny vizionářem, pro druhé provokatérem.

Tři diskvalifikace za necelý rok

Jeho jméno se v disciplinárních zprávách UCI objevuje pravidelně. Nizozemec posouvá hranice toho, co je na kole povoleno, a znovu za to zaplatil diskvalifikací.

Většině fanoušků se ve spojitosti s tímto mužem už nevybaví jeho tituly mistra světa na dráze ani vítězství z menších silničních závodů. Místo toho přijdou na mysl netradiční řídítka, obrácené sedlovky, nezvyklé experimenty s posedem. A hlavně nekonečné spory s rozhodčími.

 Jednatřicetiletý Nizozemec už několik let hledá svatý grál aerodynamiky. Vychází z dráhové cyklistiky, kde rozhodují watty a každý detail, a stejné myšlení přenáší i na silnici. Jenže zatímco vývojáři materiálu hledají zisky v laboratořích a větrných tunelech, Van Schip své nápady testuje přímo v závodech. A právě to je problém.

Od loňského října byl ze závodů diskvalifikován už potřetí. Nejprve kvůli upravené sedlovce v Nizozemsku, následně za zakázanou pozici na kole během Tour of Hellas a naposledy první červnovou neděli 2026 ve Francii.

Tentokrát šlo o láhev s pitím ukrytou pod dresem na hrudi. Podle Van Schipova týmu pravidla v době závodu takové řešení výslovně nezakazovala. Podle komisařů UCI ano. Spor se rychle vyhrotil.

Myšlenky, co nezapadají do představ jiných

Van Schip odmítal uposlechnout pokyn k odstoupení ze závodu, a tak byli přivoláni francouzští četníci. Záběry po závodě ukázaly policistu sklánějícího se nad nizozemským cyklistou. Podle týmového manažera Paula Tabaka byl Van Schip celou situací natolik zasažený, že po diskvalifikaci ležel u silnice a plakal. „Je to ponižující. Kdybyste ho tehdy viděli, ležel tam jako malé dítě a brečel. To si nezaslouží,“ hájil manažer svého svěřence.

Je tedy géniem, nebo spíš potížistou? Van Schip není klasickým rebelujícím závodníkem. Jeho argumentace bývá často technická a opřená o aerodynamické výpočty. V minulosti používal mimořádně úzká řídítka inspirovaná japonským keirinem, experimentoval s posedem i konstrukcí kola a dlouhodobě tvrdí, že cyklistika odmítá nové myšlenky jen proto, že nezapadají do zažitých představ.

„Když někdo najde novou tréninkovou metodu nebo začne spolupracovat se sportovním psychologem, všichni ho chválí. Když ale zkusíte jiný způsob, jak být rychlejší na kole, okamžitě vám řeknou, že to nejde,“ vysvětluje.

Nizozemec zároveň tvrdí, že jeho vybavení není nebezpečné a že mnoho pravidel je interpretováno různě. Poukazuje například na situace, kdy podobné pozice na kole používají i hvězdy World Tour, zatímco on za ně dostává tresty. Právě nekonzistence v rozhodování je jedním z hlavních argumentů jeho týmu. „Pokud pravidla platí, musí platit pro všechny. Ne jen pro Jan-Willema,“ vykřikuje jeho manažer.

Van Schip: Jsem jen zvědavý

Týmu Azerion-Villa Valkenburg už ale začíná docházet trpělivost. Podle Tabaka komisaři kontrolují Van Schipovo kolo prakticky každý den závodu a často hledají i ty nejmenší detaily. Atmosféra kolem nizozemského cyklisty je podle něj natolik napjatá, že se celý tým soustředí více na možné zásahy rozhodčích než na samotný průběh závodu. Když je Jan-Willem v úniku, čeká se na rozhodnutí o vyloučení.

 Sám Van Schip se označuje za outsidera, který si vybral jinou cestu. „Je bolestivé být odmítán jen proto, že se snažíte dělat věci jinak. Ale jsem zvědavý člověk. Chci hledat způsoby, jak jet rychleji a efektivněji.“ Kde ale leží hranice samo-domo vývoje?

Příběh Jana-Willema van Schipa je ve skutečnosti zajímavější než jen série bizarních diskvalifikací. Otevírá otázku, jak moc by měla být cyklistika otevřená inovacím a kde končí technický vývoj a začíná obcházení pravidel. UCI má legitimní důvod chránit bezpečnost i rovné podmínky. Stejně legitimní je ale otázka, zda současná pravidla dokážou držet krok s vývojem sportu.

Van Schip možná někdy zachází příliš daleko. Na druhou stranu právě lidé, kteří posouvají hranice, často upozorňují na místa, kde jsou pravidla nejasná, zastaralá nebo si odporují. Ať už ho považujete za vizionáře, nebo za chronického potížistu, jedno je jisté: kdykoli se Jan-Willem van Schip objeví na startu, rozhodně se nebudete nudit.