Pokud taky uznáváte logiku a pořádek, pak vás pohled do technických specifikací bicyklů musí vést k myšlence, že jejich výrobci to mají nejspíš trošku jinak. Nebo si snad umíte vysvětlit všechny ty tajemné kódy vytištěné na přehazovačce, brzdách, klikách…? Co proboha znamená, kdy sada nese jméno 105, Ekar nebo eTap?
Pokud si nejste jisti, co taková sada znamená a obsahuje, tak jde o všechna ta hejblátka navěšená na vašem rámu a řídítkách. Pokud byste si nekoupili už sestavené kolo, ale pustili se do dobrodružství „samodomo“, z krabice s komponenty byste vybalili vše od měničů rychlostí po řetěz a střed, na kterém se otáčejí kliky s pedály.
Šmrncovní nápady vs. logická posloupnost
A na takové krabici byste četli nesmyslný (nebo minimálně tajuplný) název, jehož původ nás právě teď zajímá. V rychle se měnícím světě řízeném lačnými spotřebiteli přinášejí značky neustále nové produkty ve snaze zůstat in a trendy. Tyto výrobky pak obvykle potřebují nová jména nebo odvozeniny těch starých, takže není překvapivé, že tvůrcům při vymýšlení šmrncovních jmen docházejí nápady. Proč ale nemůže existovat nějaká logická posloupnost? Proč sadám jednoduše neříkat verze jedna, dva, tři, když u telefonů s jablkem to jde od počátku až po patnáctku?
Je všeobecně známo, že tři velcí výrobci sad nesou jméno po svých zakladatelích. Japonské Shimano a italské Campagnolo jsou v tomto docela přímočaré, založili je Shozaburo Shimano a Tullio Campagnolo. Co ale americký SRAM? Ten se svým pojmenováním sešel trochu z cesty. Pokud by šlo o iniciály otců zakladatelů Scotta, Stana a Sama, jmenovala by se značka SSS. Nebylo to však dostatečně chytlavé. Místo toho použili Stanovo prostřední jméno Ray a spojili všechna tři jména do nové směsky Scott – Ray – sAM.
Další věc, kterou mají všichni společnou, je jejich přístup k pojmenování svých elektronických sad, které začínají dnes cyklistice už vládnout. Všichni si nějakým způsobem hrají s volty: Campagnolo má své EPS (Electronic Power Shift), Shimano používá Di2 (Digital Integrated Intelligence) a SRAM opět zvolil trochu jiný přístup s názvem eTap značícím „e-lektronické cvaknutí“.
Sora? Japonský název pro nebe
Toto zamyšlení se však týká tajů mechanických řadících systémů, tedy těch, co je stále pohání ocelové lanko vedené bowdenem. A tam logika není. V nabídce Shimana najdete vrcholnou sadu pro profesionály Dura-Ace složenou ze slov odolnost nebo životnost a slovem, co značí špičkový výkon.
Druhá na žebříčku kvality (a ceny) je Ultegra ( Ultimate Integrity) a trojkou vždy byla sada „105“, která se původně nazývala Golden Arrow a nejspíš vychází z modelového označení přehazovačky SL-A 105. Potud to jakž takž smysl dává, ale co znamená Tiagra, Claris nebo Sora? To poslední je anglický název pro ptáka chřástala, ale současně v japonštině nebe. Takže etymologie Japonců je záhadou.
Ani názvy SRAM nejsou vzájemně propojeny, ale jsou aspoň krátké, silné a snad i cyklisticky výstižné. Proto na amerických komponentech čteme názvy Force nebo Rival. Výrobce má i vrcholnou sadu, pro jejíž název se jednoho dne podívali na logo značky a řekli: Jo, to by mohlo fungovat. A tak vznikla sada Red.
Řadící systémy a mytologie?
Campagnolo v minulosti vsadilo na mytologii, takže dosud poslední existující sadu pojmenované podle této filozofie Centaur v minulosti předcházeli Athéna, Ikaros a Euklides (poslední dvě jsou MTB sady z 90. let). Další už zaniklé sady Potenza a Veloce měly jednoduché italské významy síly a rychlosti. A o Xenonu se nebavme, protože ten do žádné logické řady nezapadá.
Relativně nová sada Ekar určená pro gravel kola našla inspiraci v hoře, co sousedí s italskou centrálou značky. A vrcholná silniční sada Record mluví sama za sebe, má být nejlepší z nejlepších, proto po ní sahají profíci.
