Fenomén, který se zejména v prvních měsících roku stává obrovským tématem velké části populace: ketodieta. V Česku trpí obezitou osmnáct procent populace. Ketodieta je založená na sníženém příjmu sacharidů a zvýšeném obsahu bílkovin a tuků. Dojde tudíž k nastartování metabolismu. Je však ketodieta tak „zázračná“, jak je mnohdy prezentováno?
„Ketodieta a její nejrůznější formy zažívají obrovským boom. Češi se tohoto fenoménu chytli velmi intenzivně. Je však třeba na vše hledět s rozvahou. Existuje spousta výzkumů, které mapují pozitivní i negativní dopad. Obecně se pochopitelně ze strany prodejců dostávají k uživatelům výhradně výzkumy vyzdvihující pozitiva a opomíjející negativa.
Zapojení ketodiety do života sportovně aktivního člověka přináší mnoho otázek…
Ketodieta a studie? Problém jsou dlouhodobá data
Obecně jsou v případě sportovců negativní důsledky na maximální výkony při aplikaci ketodiety zaznamenány výrazně více. Jde však o problematickou oblast, protože se jen velice obtížně shánějí dlouhodobá data, která jsou zásadní pro nějaký výzkum. Většina studií je krátkodobá do šesti týdnů intervence…
Poprvé došlo k podrobné analýze o vlivu ketodiety už v roce 1983. Ano, před čtyřiceti lety… Tehdy šlo o hodně odbornou studii. Testovaly se účinky ketodiety na pěti cyklistech a na pěti normálně stravovaných lidech. Po čtyřech týdnech aplikace ketodiety se VO2max u cyklistů na ketodietě nezlepšil, zatímco u druhé skupiny ano.
Před devíti lety proběhla studie, do níž byli zapojeni bikeři. Po dobu čtyř týdnů fungovali na ketodietě. Další skupina trénovala na běžné stravě. V případě skupiny na ketodietě došlo po čtyřech týdnech k výraznému poklesu maximálního výkonu.
Sportovci se připravují o výkon ze sacharidového metabolismu
V Centru sportovní medicíny se s dotazy na ketodietu setkáváme pravidelně. Klientům nikdy jejich přesvědčení nevyvracíme a současně nevnucujeme naše názory. Je třeba si uvědomit, že princip většiny diet je založený na hlídání stravy. Lidé bedlivě poměřují energetický příjem. Zaměří se na jídelníček, který většinou mnoho předešlých měsíců či dokonce let zcela neřešili.
Některým z klientů ketodieta přinášela benefity a pozitivní efekt převažoval nad výčtem negativních dopadů. V žádném z případů však nešlo o sportovce, kteří by se zaměřovali na výkon. Jejich pohybová aktivita byla vyloženě zaměřená na zábavu a zdraví.
Ketodieta je obecně založená na sníženém příjmu sacharidů. V případě sportovců je něco takového problematické, protože se člověk připravuje o výkon ze sacharidového metabolismu. Glykogenu ve svalech je málo. A utáhnout veškerý fyzický výkon pouze na spalované tuky prostě není možné. Do energetického krytí výkonu vždy, až na extrémní výjimky, vstupují oba hlavní zdroje energie tedy sacharidy a tuky.
Trend je dokonce takový, že se doporučuje výrazně větší příjem sacharidů v tréninku, protože pak dochází k výrazně většímu posunu výkonnosti.
Platí, že žádný extrém nikdy nebyl, není a nebude dobrý. Příjem sportovce by měl být o vyvážené nutrici. Život je komplikovaný dostatečně, tak proč si ho komplikovat bezpočtem omezení?
Existuje ideální hranice příjmu sacharidů?
Pokud ketodieta přinese redukci váhy a člověk se bude cítit subjektivně lépe, není důvod odmítat. Ovšem pokud je nastavený limit kupříkladu 50 gramů sacharidů na den, jde o holý nesmysl. Mozek a srdce funguje na laktát. Laktát vzniká při tvorbě energie ze sacharidů, pokud sacharidy nejsou, zaděláváme si na problém.
Tělo si pochopitelně umí vytvořit glykogen z tuků, ale jde o příliš namáhavou operaci, a proto se brání. Z dlouhodobého hlediska si tudíž při takovém postupu zadělávají lidé jen na zdravotní problémy.
Rozhodně je velmi nebezpečné, pokud někdo vyhlašuje, že pouze ketodieta je prostředek k redukci váhy. Stejně jako tvrzení, že určitá hranice sacharidů na den je zlomem mezi dobrou a špatnou ketodietou.
Znamená to, že ovoce by mělo být zakázané? Pomeranč či banán mají v průměru 22 gramů sacharidů na kus tudíž v programu ketodiety by neobstály. A je správné nejíst žádné ovoce? Vyloučením tradičních potravin může snadno dojít k navýšení obsahu nasycených mastných kyselin, což je nežádoucí. Proto je důležité vše dobře zvážit a vyhodnotit přístup k jídelníčku a pohybový aktivitám komplexně.“
Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední dva roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.
