Loučení s grácií! Ve stylu, kterým sezonu začal, ji ukončil! Další exhibice. Další ukázka výjimečnosti. Tadej Pogačar, Slovinec ve službách UAE Emirates, ovládl klasiku Kolem Lombardie. Počtvrté v řadě. A jako letos většinou po úniku, který bral dech.
„Všechno dopadlo podle plánu. Takhle jsme to chtěli,“ usmíval se Tadej Pogačar, když ovládl jeden z nejlegendárnějších závodů v kalendáři, který napsal sto osmnáctý ročník.
Tadej Pogačar a jeho sport…
Mohla Lombardie 2024 dopadnout jinak? Zdá se, že pokud je Tadej Pogačar ve startovní listině, jsou karty jasně rozdány. Tohle je prostě jeho sport. A ostatní se jen účastní. Všichni tušili, kde bude útočit. Stoupání Colma di Sormano, poslední prudký výšlap.
Adam Yates a Pavel Sivakov odvedli tradičně skvělou práci při dojíždění uprchlíků. A nebyli to outsideři doufající ve štěstí. Dvaadvacet cyklistů, jejichž seznam vítězství je ohromující. Ale stejně to nestačilo. Formace UAE Emirates měla závod pod kontrolou. A jejich lídr okamžitě ukázal, proč je majitelem duhového trikotu pro mistra světa. Byl to útok přesně ve stylu celé sezony, kdy si Tadej Pogačar připsal ohromujících pětadvacet vítězství během osmapadesáti závodních dnů!
Do prvního závodu sezony naskočil druhý březnový den. Při Strade Bianche předvedl útok, který všichni považovali za bláznivý. Zbývalo osmdesát kilometrů do cíle, když Tadej Pogačar akceleroval. V místě, které předem označil za klíčové. Nikdo nereagoval. Bylo to fenomenální vítězství.
A také vzkaz, jak budou vypadat závody v sezoně 2024, do nichž Tadej Pogačar nastoupí. Po sólovém úniku ovládl klasiku Lutych-Bastogne-Lutych. Samostatné dojezdy předvedl i při většině vítězných etap na Giru a Tour de France. Vrcholem pak bylo mistrovství světa, kde zaútočil sto kilometrů před cílem!
Druhý nejdelší vítězný únik na Lombardii
Sedm měsíců po spektakulárním triumfu na šotolinových cestách Toskánka se k posledním startu sezony vrátil do Itálie. Scénář téměř okopíroval Strade Bianche. Tadej Pogačar zaútočil 48 kilometrů před cílem. Závod rozhodl při posledním prudkém stoupání. Při výjezdu na Colma di Sormano se zvedl ze sedla, předvedl tradiční akceleraci a už ho nikdo neviděl. Soupeři ani nereagovali. Nikým neohrožován si dojel pro osmaosmdesáté vítěztví kariéry. Druhý nejlepší byl Remco Evenepoel, jenž ovšem cílovou páskou projel s mankem tři minuty a šestnáct sekund.
Čtvrtým vítězstvím v řadě na Lombardii vyrovnal výkon Fausta Coppiho z let 1946 až 1949. Italská legenda vyhrála závod celkem pětkrát. „Uvidíme, na jaká čísla se v kariéře dostanu,“ culil se Tadej Pogačar.
Jednalo se o druhý nejdelší sólový únik znamenající vítězství v historii Lombardie. Lepší předvedl v sezoně 1989 Švýcar Tony Rominger. Tehdejší ročník posledního monumentu sezony ovládl po úniku dlouhém 113 kilometrů.
Slovinec prožívá skutečně výjimečnou sezonu. Ovládl Giro, Tour de France a mistrovství světa. Tak zvanou Trojkorunu získal jako teprve třetí v historii cyklistiky. K tomu slavil vítězství na nejslavnější klasice Lutych-Bastogne-Lutych a Strade Bianche, zvaném jako šestý Monument.