Poslední závod před dovolenou zajel fenomenálně. Mathieu van der Poel vybojoval na mistrovství světa v gravelu desátý duhový dres v kariéře. Na historicky teprve třetím šampionátu neměl konkurenci. Přitom v Belgii první říjnovou neděli startoval na divokou kartu…
Nizozemský tým dostal k dispozici dvanáct divokých karet. Pro závod mužů využil jedinou. Mathieu van der Poel projevil zájem startovat na mistrovství, z něhož mu dosud titul chyběl. Při premiérovém šampionátu v sezoně 2022 dojel třetí. „Vyhrát titul na gravelu byl velký cíl na konci sezony. Chtěl jsem přidat další zlatý kousek do kolekce, vylepšit svoji sbírku,“ usmál se Mathieu van der Poel.
Osm titulů z krosu, jeden ze silnice, jeden z gravelu
Doma už měl devět duhových dresů pro mistra světa. První slavil v roce 2012, kdy se stal juniorským mistrem světa v cyklokrosu. O rok později si triumf zopakoval. Mezi elitou si první zlato z mistrovství světa připsal v lednu 2015 v Táboře. Následovaly krosové tituly v letech 2019, 2020, 2021, 2023 a naposledy v roce 2024 opět v Táboře!
Nejprestižnější duhový trikot získal v srpnu loňského roku v Glasgow, kde i přes pád po sólu dlouhém dvaadvacet kilometrů ovládl silniční závod!
Letos prožil skvostný vstup do sezony. Ovládl potřetí v kariéře Kolem Flander, vzápětí triumfoval při Paříž-Roubaix. Na Tour de France pracoval pro Jaspera Philipsena ve sprinterských dojezdech. Při obhajobě duhového trikotu na silničním mistrovství světa ve Švýcarsku skončil třetí. Když Tadej Pogačar zaútočil sto kilometrů před cílem, Mathieu van der Poel nevěřil, že je Slovinec schopný dojet do cíle v sólovém úniku. Proto nereagoval. „Zmýlil jsem se. Myslel jsem, že zahazuje šance na titul. Je to blázen,“ smál se v cíli odvážnému útoku konkurenta a byl rád za bronzový finiš.
Chuť si spravil o týden později. Ihned po vystoupení ve Švýcarsku oznámil, že chce startovat na gravelovém mistrovství. Během sezony neměl prostor účastnit se závodů na šotolině, neměl tudíž žádné body a potřeboval divokou karu.
Mathieu van der Poel startoval na divokou kartu
V závodě pak předvedl fenomenální představeni. Od startu se držel na špici. Devětadvacetiletý závodník formace Alpecin Deceuninck nasadil od začátku ostré tempo. „Chtěl jsem udělat závod hodně těžký, abych dostal ostatní na limit,“ vysvětloval nizozemský reprezentant, který čelil obří přesile domácí reprezentace. V cíli bylo z nejlepších deseti sedm závodníků Belgie. „Závod byl navíc velice technický, takže menší skupina znamenala menší riziko problémů,“ popsal pozdější vítěz.
Mathieu van der Poel si vybral několik málo stoupání pro postupnou selekci. Po útoku šedesát kilometrů před cílem zredukoval vedoucí skupinu ze šestnácti na sedm závodníků. Na dalším menším kopci odskočil s domácím Florianem Vermeerschem. Když zbývalo čtrnáct kilometrů, předvedl nizozemský reprezentant drtivý nástup. „Vybral jsem si nejtěžší místo. Nechtěl jsem nechávat bitvu o titul na spurt, protože nikdy nevíte, co se stane. Zejména v případě gravelu,“ říkal Mathieu van der Poel, když projel s více než minutovým náskokem cílovou branou.
„Je super skvělé přidat do sbírky další duhu i v jiné disciplíně, takže mám obrovskou radost,“ smál se borec, který ohlásil, že klasiku Kolem Lombardie vynechá a dopřeje si dovolenou po náročné sezoně.
Český adept na stupně vítězů Petr Vakoč po technických problémech ztratil kontakt s čelem závodu a cílem projel jednadvacátý.
Úspěch nizozemských barev podtrhla legendární sedmatřicetiletá Marianne Vosová, která ve spurtu porazila Belgičanku Lotte Kopeckou. Jediná česká reprezentantka Kristýna Zemanová finišovala po defektu devětapadesátá.
