Průměrná rychlost loňského vítěze žlutého dresu na Tour de France byla 41,4 km/h. Identická jako rok předtím, ale o 7 desetin pomalejší než ročník 2022. Peloton roku od roku pospíchá do cíle víc a víc. Takže se očekává, že Tour letošního léta bude nejrychlejší v historii. Za vše může technologická revoluce, která taky nehodlá zpomalovat.
Maurice Garin vyhrál první Tour de France v roce 1903 na ocelovém kole, které vážilo přes 18 kilogramů, mělo jen jeden převod a žádné brzdy. Pokud Garin potřeboval zastavit, zabral pedály dozadu. Jeho závodní jídelníček údajně tvořila horká čokoláda a jehněčí kotlety. Hydrataci řešil pitím z fontán podél trasy.
Tour de France 2024 vyhrál Tadej Pogačar na karbonovém kole Colnago V4Rs, co váží méně než 7 kilogramů. Slovinec měl k dispozici 24 elektronicky řazených převodů a díky cyklopočítači mohl sledovat obrovské množství dat. Jeho výživa byla postavena na nejmodernějších sacharidových receptech a jehněčí kotlety v ní rozhodně nebyly.
Stručně řečeno: Tour se od Garinova triumfu změnila neuvěřitelně. Sport se ale možná nikdy neměnil tak výrazně a rychle jako v poslední době. Technologická revoluce jede i v cyklistice naplno…
Tým UAE Team Emirates-XRG Tadeje Pogačara není jedničkou pelotonu jen na silnici, ale i ve světě umělé inteligence. Šéftrenér týmu Jeroen Swart letos prokecl, že tým už několik sezon spolupracuje s technologickými partnery na vytvoření vlastní AI platformy. V konkurenčně nabitém prostředí většina týmů o vývoji v tomto oboru mlčí, ale Swart prohlásil: „Schopnosti umělé inteligence jsou šílené.“
Týmová platforma nese jméno Ana, dokáže analyzovat velké objemy dat a převádět je do praxe. Od regenerace přes denní trénink až po doporučení pro pláště, a to individuálně pro každého jezdce. Výsledkem jsou osobní hodnoty kondice a únavy, které pomáhají určit, zda jezdec směřuje k přetrénování, nebo naopak k výkonnostnímu průlomu.
Technologická revoluce: krátké kliky, časovkářské přilby
Zrychlení ale negenerují jen počítače. Když Casper van Uden z týmu Picnic PostNL vyhrál čtvrtou etapu letošního Gira, reakce byly smíšené. To kvůli jeho časovkářské helmě, kterou použil v etapě do Lecce. Proč ji použil? „Je prostě rychlejší. Možná nevypadá nejlíp, ale to mě nezajímá. Je rychlá,“ řekl nizozemský kolega Pavla Bittnera.
Stejně rychlá jsou i nová aero kola, která využívají změn v předpisech Mezinárodní cyklistické unie UCI. Rok 2025 přináší řadu nových aerodynamických kol s mohutnějšími hlavovými trubkami. Například Pogačarovo Colnago Y1Rs nebo novinkový Ridley Noah Fast pro tým Uno-X Mobility. Právě v oblasti komponentů jede technologická revoluce na plné obrátky.
Profesionálním cyklistům se měří každý úhel, komponent i délka. Biomechanici s doktoráty sledují každé jejich šlápnutí pomocí senzorů a videí. Jedním z nejnovějších trendů je zkracování délek klik. Například Jonas Vingegaard použil v závodě Volta ao Algarve kliky o délce pouhých 150 mm (běžně se používají 170–175 mm). Pogačar loni přešel ze 172,5 mm na 165 mm.
Proč? Pokud zkrátíte kliky o 7,5 mm, můžete sedlo zvýšit o stejnou hodnotu – vzniká tak více prostoru pro aerodynamickou pozici. Kratší kliky také snižují ohyb kolen a kyčlí, čímž se snižuje riziko zranění. Jedinou nevýhodou je, že jezdec musí šlapat s vyšší kadencí.
Počítá se vzduch v plicích za minutu!
Profesionální jezdci jsou sledováni téměř nepřetržitě, ale doposud se neměřil dopad dechové frekvence na výkon. Až doteď. Americká firma Tyme Wear vytvořila hrudní pás VitalPro, který používá progresivní tým Visma–Lease a Bike. Měří nejen výšku, kadenci a kontakt se zemí (u běžců), ale také dechovou frekvenci a dechový objem. Díky tomu lze spočítat minutovou ventilaci, tedy kolik vzduchu projde plícemi za minutu. Na základě toho lze určit přesné zóny tréninku, což vede k lepší adaptaci a výkonu.
A jsme zpět u kotlet. Je už standardem, že týmy si vozí vlastní kuchaře, kteří zase poslouchají studované výživové poradce. Moderní poznatky umožňují personalizovat a plánovat výživu podle tréninku a cílů jednotlivých jezdců. Různé aplikace dokážou vypočítat optimální příjem sacharidů, bílkovin a tuků.
Posledním vynálezem v oboru regenerace jsou šortky Hytro, které používají jezdci Soudal-Quick Step (Evenepoel) a Tudor (Kelemen). Jde o první wearable s řízeným omezením průtoku krve do končetin, které má podporovat regeneraci.
Cyklistika zkrátka hledá pověstné marginal gains, s nimiž před lety přišel tým Sky, kde může. Technologická revoluce přispívá k většímu pokroku každého z jezdců. A my proto možná budeme na konci července nuceni přepsat hodnotu rekordní průměrné rychlosti závodu o žlutý dres.
