Je mráz důvodem, aby člověk rezignoval na venkovní sportovní aktivity? Teploty klesají hluboko pod nulu a stejně můžete na cestách potkat mnoho cyklistů. Jde o rozumný způsob tréninku? Nebo cyklistika v mrazu už představuje ohrožení zdraví?
Někteří cyklisté mají odpor vůči trenažéru a udělají cokoliv, aby se tréninku na stacionárním kole vyhnuli. Ani mrazivé teploty je neodradí.
„Přitom v krajním případě si sportovec v chladu může vytvořit zátěžové astma. Pokud se trénuje v zimě, s vysokou ventilací a dechové cesty nejsou dostatečně prohřáté, dostává se do nich chladný a suchý vzduch. A ten dechové cesty popálí,“ upozorňuje Vojtěch Hačecký, fyziolog z Centra sportovní medicíny.
Cyklistika v mrazu? Držte se nízké intenzity
Pokud se i v mrazu rozhodnete vyrazit v sedle kola za tréninkem mimo domov, rozhodně se nepouštějte do žádné divočiny a celou jízdu se držte v nízké intenzitě. Vlivem výrazně nízkých teplot rychleji ubývá svalový glykogen, který je zdrojem energie. Tudíž v mrazu nebudete stejně schopní udržet vysoké tempo po stejnou dobu, jak jste zvyklí z běžného tréninku kupříkladu v letních měsících.
Pomineme dobře navrstvené oblečení, které je samozřejmostí. Před startem tréninku věnujte čas kvalitnímu protažení a tělo důkladně prohřejte. Následně si jízdu hlavně užijte. Mráz je agresivní a vysušuje sliznici a pokožku. Pokud vám to fyzická kondice a klimatické podmínky dovolí, dýchejte nosem.
Nos každého sportovce ohřívá a zvlhčuje vzduch, ale když vynakládáte hodně energie, dýcháte především ústy. Tím přijdete o „vzduchový filtr“. Vzhledem k tomu, že studený vzduch má méně vlhkosti než teplý vzduch, zhoršuje stav dýchacích cest.
„Mrazivý vzduch se nestihne prohřát a vysušuje sliznice, které může poškodit. V krajním případě může být výsledkem zánět dýchacích cest,“ vysvětluje Vojtěch Hačecký.
Pozor na omrzliny
Odborníci se neshodnou v názoru, zda omezit vdechování mrazivého vzduchu použitím šátku nebo kukly přes ústa. Do jisté míry můžete vzduch předehřát. Jenže na tkanině téměř jistě zkondenzuje pára a hrozí vytvoření ledové krusty. Ideální je dýchat nosem, čímž se eliminuje nachlazení.
Samostatnou kapitolou je pak vznik omrzlin. Jakkoliv vám může připadat taková varianta v tuzemských podmínkách úsměvná, rozhodně nejde o nic nemožného. Omrzliny totiž nemusí bezpodmínečně vzniknout jen v okamžiku, kdy teploty klesnou pod bod mrazu.
Omrzliny vznikají jako reakce organismu na vystavení nevhodným životním podmínkám. Tělo ztrácí teplo, organismus prochladne. Základní předpoklad pro vznik omrzlin je nižší teplota okolí, než je teplota organismu. Může se tak stát už při teplotě pod patnáct stupňů Celsia, ovšem to by se musely sejít mimořádně nepříznivé podmínky. Nicméně při teplotě pod tři stupně Celsia už je ke vzniku omrzlin hodně blízko. Pokud se přidá vítr a vlhkost, případně špatné prokrvení tkáně v důsledku špatného oblečení, zdravotních problémů nebo kouření. Jak se omrzliny projeví? Kůže ztratí citlivost, změní barvu na bílou.
Pořád máte chuť vyrazit na kolo? Nebo raději přeci jen vsadíte na trenažér?
