Ne každý má to štěstí, že může před českou zimou prchnout na Kanárské ostrovy, Mallorku či další klimaticky cyklistice nakloněné destinace, a tam stříhat metr do cyklistického jara. Ti ostatní z našinců, kteří se do té doby bez kola neobejdou, se musejí smířit s tím, že jejich zimní kilometry budou nevyhnutelně pomalejší. Ale proč? Věda to vysvětlí.
Odpověď na naši úvahu přináší z velké části fyzika, jejíž teorie říká, že hustota vzduchu s klesající teplotou roste, takže se zvyšuje aerodynamický odpor. Svoji roli v tom hraje směs pneumatik, protože ty se můžou v chladu odvalovat pomaleji. A v neposlední řadě je tu biologie, co tvrdí, že lidský organismus v nízké teplotě nefunguje tak dobře.
Jsou svaly v chladu pomalejší?
A s posledním bodem začněme zevrubněji. Asi jste sami vypozorovali, že vaše svaly, pokud jsou studené, nefungují tak dobře. Přirovnejme to třeba ke studenému motoru našeho auta. Jenomže věda tento jednoduchý předpoklad trochu nabourává.
Ačkoliv může být venku hluboko pod nulou, tak ve chvíli, kdy svůj motor nastartujete a spustí se svalová kontrakce, začne se produkovat teplo. A jen těžko si lze představit, že by sval zůstal během cvičení studený. To bychom se asi museli blížit absolutní nule. Paradoxně medicína naopak hovoří o tom, že výkon v chladu je efektivnější, protože organizmus se zbytečně nepřehřívá.
Pokud si tedy vzpomeneme na záběry z rozpálené Tour de France a tam závodníky těsně před startem oblečené v chladicích vestách, můžeme dedukovat, že taková kúra dokáže oddálit pokles výkonnosti vinou přehřátí.
Plíce jedou i v zimě na plné obrátky
Daleko větší problém než vliv okolního chladu na tělo je jeho dopad na dýchání. Zkusili jste si v posledních týdnech outdoorový intervalový trénink, třeba běžecký? Pak asi dáte za pravdu, že jeho následkem budou vedle kýženého tréninkové efektu i záchvaty kašle i dlouho po skončení tréninkové jednotky.
Zpracovat studený vzduch může být zpočátku složité a zvlášť astmatik bude bojovat. Přechod z vyhřátého prostředí ven může mít dopad na dýchací cesty, kterým se změna teplot nemusí zamlouvat (úvodní kašel). Jakmile ale dojde k adaptaci, měly by plíce začít fungovat na plný, běžný výkon. Proto je v zimě víc než kdy jindy důležité úvodní zahřátí na nízkém výkonu, otáčkách.
Z fyziologického hlediska by tedy zima neměla mít na výkon zásadní dopad, a přeci jedeme pomaleji. Možná i vinou pneumatik. Proč asi formule 1 před startem absolvují zahřívací kolečko a v něm piloti vyvádějí se svými monoposty brikule? Čím rozpálenější pneu, tím lepší přilnavost. S cyklistikou se to má ale trochu jinak.
Vyplatí se syntetické pláště?
Princip cyklistické pneumatiky je ten, že s vyšší teplotou měkne, je pružnější, elastická. Pokud je flexibilita v chladnějším prostředí horší, pak s ní roste valivý odpor. Studenější a tvrdší pneumatika/plášť si tedy vyžádá víc energie pro kompenzování nerovností silnice, která nikdy není perfektně hladká, takže valivý odpor roste. A rychlost při stejném úsilí klesá. Teoreticky.
Rozvoj technologií při výrobě cyklistického obutí může potenciální ztráty eliminovat. Do směsí plášťů se dnes míchají nejen přírodní kaučuk nebo karbonová vlákna, ale taky syntetické příměsi nebo silika. Přírodní materiály s chladem tuhnou, směsi se silikou si dokážou uchovat svoje vlastnosti. Takže všichni teď běžíme pro syntetické pláště?
Abychom se ale špatně nepochopili – zima neznamená, že kolo nepojede vůbec. Rozdíly v hodnotách valivého odporu léto vs. zima se pohybují v řádu jednotek procent, takže ho pocítí spíš profesionální časovkář než hobík na nedělním výletě s partou.
V zimě je větší odpor vzduchu
Takže ani toto není ten hlavní faktor, co tedy? Vzduch! Základní vlastností plynů je, že s chladem houstnou, což má dopad na aerodynamiku. Tudíž pokud je kolem vzduchu více, pak více zápasíme s jeho odporem.
Teplota vzduchu se velmi řešila během olympijských her v Londýně a jejích dráhových disciplín, kde optimum mělo zajistit nové světové rekordy. Nakonec se na velodromu teplota držela na 29 stupních, což se ale snáz řeklo, než provedlo, protože s počtem diváků rostla taky teplota v hale, která pod střechou dosahovala až 35 stupňů.
Pokud budeme uvažovat 15stupňový teplotní rozdíl (zima vs. jaro/léto), je rozdíl hustoty vzduchu zhruba 5procentní. Jestliže odpor vzduchu se stará o 70-90 procent celkového odporu, s jakým se cyklista musí při jízdě rvát, vyústí to v pokles rychlosti o 1 až 2 km/h. A toho už si asi všimnete, že?
