Z Brna do Singapuru – Majkův zápisník: Rýže? Jím třikrát denně a stejně mám hlad

Autor: We Love Cycling

Z Brna do Singapuru! Michal Kamermeier alias Majk na cestách absolvuje v sedle horského kola bláznivou cestu napříč zeměkoulí, aby si splnil sen a pomohl charitativnímu projektu Jedna se počítá. Jak probíhá jeho bitva s trasou dlouhou třináct tisíc kilometrů?

„Pár dní odpočinku mi náramně prospělo. Ale vrátit se do sedla byl pro tělo pořádný šok. Z pětatřiceti stupňů jsem se přesunul na sever Vietnamu, kde bylo šestnáct stupňů, pršelo a mlha byla hustá, že by se dala krájet. Absolutně jsem nečekal, že bude tak chladno. Už navíc nemám žádné oblečení do nepříznivých podmínek, protože jsem všechno rozdal.

Ale zima mi rozhodně nebyla. Oblast Sapa, která byla mým cílem, je patnáct set metrů nad mořem. Takže jsem tři hodiny šlapal do kopce. Jel jsem přes mraky, byl totálně promočený, ale nijak dramaticky jsem neprochladnul. Každopádně počasí mě nepříjemně překvapilo. Skoro dva dny v kuse pršelo. Co pršelo, přímo lilo.

Na nejvyšší horu Vietnamu lanovkou

Měl jsem v plánu pěší výlet na nejvyšší vietnamskou horu Fan Si Pan ve výšce 3143 metrů nad mořem. Často se jí říká Střecha Indočíny. Ale musel jsem právě kvůli počasí změnit plány, protože moje boty nejsou úplně vhodné na pěší turistiku po kamenech. I proto jsem vyrazil lanovkou, kterou vybudovali v roce 2015.

Jsem překvapený z podmínek pro cyklisty. U silnic jsou velké odstavné pruhy. Tudíž serpentiny do oblasti Sapa jsem si náramně vychutnal. Jednak všichni jezdili velmi pomalu, současně i ohleduplně. Silnice jsou navíc buď zcela nové, nebo opravené. Krásně by se zde jezdilo i na silničním kole.

Ve Vietnamu jsem pochopil, proč se říká, že rýže je hladová. Zdejší kuchyně je chutná. Z velké části je založená na rýži a rýžových nudlích. Ke každému jídlu je velká porce rýže nebo nudlí, k tomu trochu masa a zeleniny. Najím se parádně, ale za dvě hodiny mám hlad. I proto jím ve srovnání s předešlým průběhem cesty třikrát čtyřikrát za den.

Dvě konfekční velikosti jsou fuč

Jinak je patrné, že jsem v zemi, která je na rýži vysazená. Doma si ji dávám spíše výjimečně, sám si ji nepřipravuji téměř vůbec. Ale ve Vietnamu ji na každém místě umí perfektně připravit. Tedy pokud se nejedná o smaženou verzi, kdy se rýže doslova koupe v oleji… To mi přijde nekonzumovatelné.

Přestože jsem trošku přitlačil na jídle, už jsem výrazně zhubnul. Vytáhnul jsem z batohu druhé kalhoty. Jak jsou nové, a ještě nejsou roztažené, tak mi docela sedí. Ale když jsem startoval z Brna, měl jsem velikost XXL. V brašnách jsem si vezl oblečení o číslo menší. Ale už bych reálně potřeboval L. Dresy na mě plandají, kraťasy mi nesedí. A to je pro zadek hodně nepříjemné.

Další týden mě čeká putování Laosem. Půjde přibližně o pět set kilometrů. V plánu mám návštěvu budhistických klášterů. Už se těším, jak budu poznávat umění meditace.“