Z Brna do Singapuru! Michal Kamermeier alias Majk na cestách absolvuje v sedle horského kola bláznivou cestu napříč zeměkoulí, aby si splnil sen a pomohl charitativnímu projektu Jedna se počítá. Jak probíhá jeho bitva s trasou dlouhou třináct tisíc kilometrů?
„Cíl jsem splnil a dorazil do Singapuru. Podle plánu k prodejci vozů Škoda. Sešli se všichni. Od nejvyššího managementu až po posledního zaměstnance. Byli zvědaví na blázna, co jede na kole napříč zeměkoulí z Česka. Všichni se vyptávali, proč takovou cestu absolvuji. Jak dlouho jsem jel. Dali jsme si kávu, zákusky a na závěr dne společně večeři.
Cestou do Singapuru jsem nastoupal mírně přes třicet tisíc výškových metrů a denně spálil v průměru 4500 kalorií. Za sto dnů cesty je to přibližně půl milionu kalorií. Však jsem také zhubnul patnáct kilogramů a mám oblečení o dvě velikosti menší, než když jsem z Brna vyrazil. A to jsem přitom vlastně permanentně jedl.
V Singapuru jsem se moc dlouho nezdržel. Byl jsem ve městě před šesti lety a za tu dobu se z drahého města stalo ještě dražší. Nejlevnější ubytování v pokoji o rozloze osm metrů čtverečních vyšlo přes dva tisíce. A to jsem byl hodně daleko od centra. Litr a půl balené vody jsem kupoval za třicet korun.
Proč jsem rychle zamířil na Jávu?
Celé město je pod kamerami a velmi přísným dohledem policie. V případě odhozeného odpadku a zadržení strážníky zaplatí člověk pokutu tři sta dolarů, tudíž není divu, že je Singapur tak čistý.
S ohledem na ceny jsem se rychle přesunul na ostrov Jáva. Dvanáct hodin na lodi ve vlnách mi neudělalo moc dobře. Každopádně s kolem tady budím velkou pozornost. Lidé zde berou kolo jako dopravní prostředek. Mají staré kraksny, které v Česku sloužily před čtyřiceti lety. Jezdí se tady typicky asijsky. Rozhoduje právo většího a silnějšího dopravního prostředku.
Zato v Singapuru byla k vidění luxusní kola. Všude jsou perfektní cyklostezky, infrastruktura je parádní. V městě panují přísná pravidla pro použití osobních automobilů. I proto hodně lidí využívá k přepravě právě kolo.
Do dvou týdnů se chci dostat na Bali. Je to sice dva tisíce kilometrů, ale až na jediný kopcovitý úsek pojedu prakticky jen po rovině. A na 22. července mám naplánovaný let do Česka. Doufám, že si stihnu trošku odpočinout.“
