Jak intenzivně mají trénovat děti?

Autor: We Love Cycling

Jak intenzivně mají trénovat děti, které se věnují cyklistice? Mnohdy už žáci a žačky prvních tříd zažívají v rámci oddílů intervalové tréninky. Měla by příprava dítek školou povinných zahrnovat vyjížďky, kdy se cyklistům v sedle nedostává dechu? Fyziolog Vojtěch Hačecký z Centra sportovní medicíny nastiňuje ideální charakter přípravy cyklistů mířících pravidelně do školních lavic…

„Primárně by kolo mělo děti bavit. Do starších žáků je prioritou ovládnutí techniky, zvládnutí jízdy se všemi detaily. Spousta rodičů tíhne k tomu, že má dítě jednoho trenéra na techniku, dalšího na cyklistiku jako takovou, kondičního kouče. Zapomíná se na všeobecný pohyb.

U dětí by se rozhodně neměl potlačovat přirozený vývoj. Mozek by se měl naučit provozovat pohyb.

K tréninku by se mělo přistupovat jako k výchově. Kromě fyzické stránky by se měl rozvíjet i duševní stav. Navíc součástí tréninku u dětí by měl být automaticky studijní proces. Svět na nikoho nepočká, až absolvuje kariéru, a pak se teprve pustí do studia.

Intenzita? Až u kadetů

Věřte, v patnácti letech nikdo nemůže říct, že z dítěte bude profesionál. Říct o někom v tomto věku, že bude skvělým profesionálem, je těžká sázka do loterie. Důvod je prostý. Proměnných je spousta. Je zbytečné řešit u dětí ranou specializaci a nutit je jezdit denně na kole, protože pak v osmnácti mají mnohdy velké problémy. A často vyhoří, protože nemají chuť k tréninkům, natož závodům a chtějí žit jinak.

Je na rodičích, co si pro děti vyberou. U potomků spadajících na první stupeň základní školy vlastně ani není nutné být organizovaný v oddílu od první třídy. Stačí jezdit na výlety, absolvovat s dítětem fyzicky namáhavou aktivitu v nízké intenzitě. Vytvářet prostě kondiční základ. Těžko se určuje přesný počet hodin, protože děti se rozvíjí rozdílně a fyzická zdatnost je odlišná rok od roku i měsíc od měsíce. Není třeba vůbec řešit intenzitu. Děti si ji vytvoří. Chtějí závodit, poměřovat se. Dojet první ke značce, k mostu na cyklostezce… Nechte děti být dětmi.

Jak intenzivně mají trénovat děti? A je nutné volit už v útlém věku konkrétní disciplínu? Foto: Jan Brychta
Jak intenzivně mají trénovat děti? A je nutné volit už v útlém věku konkrétní disciplínu? Foto: Jan Brychta

U kadetů ve věku patnácti až šestnácti let začíná být vhodné řešit intenzitu. Ale i v této věkové kategorii je zásadní nechat promluvit dítě. Motivace by měla vycházet z dítěte, nikoliv z vnějšího prostředí. A rozhodně by děti nikdo neměl vydírat, že nesmí kolo opustit, protože do něj rodiče či trenéři investovali čas a finance. Důležité je potlačit ego a nechat vše na dítěti.

Primárně by se děti v tomhle věku měli zaměřit na nízkou intenzitu. Na Borgově škále od jedné do deseti, kdy deset je maximální úsilí, do čtvrtého stupně. Chystat oběhový systém, rozvíjet velikost srdečního svalu a připravovat tělo na sport v dospělosti.

Pokud se tréninky v tomto věku hodně zaměřují na intenzitu, velmi pravděpodobně se může stát, že vytvoříme skvělého cyklistu pro juniorskou kategorii, ale v kategorii do třiadvaceti let přestane stíhat, protože nemá základ a jeho sportovní vývoj je urychlený.

Výsledky versus tréninkový proces

Problém je, že všechna sportovní centra jsou financována podle výsledků a podle národních a mezinárodních soutěží. Čím lepší výsledky, tím více peněz na provoz. Takže se řeší, zda trénovat intenzivně, aby byly děti dobré hned… Nebo myslet na jejich budoucnost.

Specializace do čtrnácti let je blábol. Pokud se pomine genetický předpoklad, tak dítě s dostatečným všeobecným základem klidně může jet Tour de France i za předpokladu, že začne s cyklistickou ve dvanácti třinácti letech i později. Pokud kombinuje různé sporty, běžky, turistiku, kolo a další všeobecnou přípravu, může v sobě mít lepší základ než super trénovaný dvanáctiletý kluk, který od šesti jen jezdí na kole.

Výsledky jsou u dětí často upřednostňovány před dlouhodobým tréninkovým procesem.
Výsledky jsou u dětí mnohdy upřednostňovány před dlouhodobým tréninkovým procesem.

Naopak jeho výhodou je, že nebude zničené a opotřebované. Není žádoucí stát se přece hvězdou do čtrnácti let. Samozřejmě v případě hokeje je nemožné dohnat ve čtrnácti letech bruslařský trénink z útlého dětství. Ale v případě cyklistiky… Většinou se děti po zaměření na konkrétní disciplínu rychle zlepšují, jejich progres je velký.

Rodiče i trenéři by si měli uvědomit, že děti primárně sportují kvůli zdraví. Nevěnují se přece sportu proto, aby se staly profesionály. To jsou liché motivace, které vedou do pekla.“