Je možné kvalitně trénovat bez moderních měřičů?

Autor: We Love Cycling

Měřiče výkonů, computery, chytré hodinky… Výrobci do jednoho se předhánějí v nabídce moderních zařízení, bez nichž – dle jejich výkladu – není možné sportovat. Je to vážně pravda? Nebo ve skutečnosti není vůbec třeba zatěžovat mysl hlídáním čísel a je možné řídit trénink vlastním pocitem?

„Existuje Borgova škála založená na subjektivním vnímání zátěže. A ta se používá i v medicíně v celosvětovém měřítku. Výhoda spočívá v možnosti aplikace na jakoukoliv sportovní disciplínu. Pro cyklistiku či běhání, kdy se řeší watty, potřebujeme měřič výkonu. Pro kontrolu tepové frekvence zase hrudní pás či hodinky měřící srdeční frekvenci. Ale podle Borgovy škály můžeme definovat jakoukoliv činnost. I procházku s rodinou,“ vysvětluje Vojtěch Hačecký, fyziolog z Centra sportovní medicíny.

Borgova stupnice

Existují dvě varianty Borgovy stupnice. Původní je v rozmezí šest až dvacet. „Záměrem bylo definování intenzity. Celá stupnice vycházela z předpokladu, že šestka odpovídá šedesáti tepům a dvacítka srdeční frekvenci dvě stě,“ popisuje Vojtěch Hačecký, bývalý profesionální cyklista.

Modifikovaná verze používá stupnici od jedné do deseti. „Do trojky jde o lehkou zátěž, kterou je každý zdravý člověk schopný vykonávat „celý den“ bez omezení. Mezi čtyřkou a šestkou je střední intenzita, od sedmičky výše pak intenzita vysoká, kdy tělo donutí člověka po krátkém časovém úseku zátěž zmírnit či zastavit,“ říká vicemistr světa v dráhové cyklistice.

Sporttester je pro mnoho lidí součást sportu a trénink si bez něj neumí představit. Foto: Michal Červený
Sporttester je pro mnoho lidí součást sportu a trénink si bez něj neumí představit. Foto: Michal Červený (3x)

Proč se k užívání Borgovy stupnice přiklánějí odborníci v medicíně? A někdy i renomovaní trenéři? „Protože tělo nezná watty a tepová frekvence je jen reálná odpověď oběhového systému na intenzitu, v které se jedinec pohybuje.“

Ještě zásadnější je fakt, že podle Borgovy stupnice může sportovec reagovat na aktuální stav. „Jde o velkou výhodu. Protože je jasné, že každý den, zejména v případě hobby sportovců, je rozpoložení jiné,“ podotýká Hačecký.

„Jednou začínáte trénink unavený po vyčerpávajícím dni v práci. Nebo se třeba nacházíte ve stresovém období, kdy řešíte trable v osobním či pracovním životě. Na základě klasického tabulkového tréninku budou stanoveny určité hodnoty, ať už z hlediska wattů či tepové frekvence. Ale jejich dosažení v daný den bude vyžadovat mnohem větší úsilí než jindy, tudíž i intenzita bude vyšší, než v den, kdy jsme si stanovili ony tréninkové intenzity,“ vysvětluje Hačecký.

„Zátěž v daný den vlivem okolností může být obtížnější. Ale subjektivní vnímání, respektive aplikování Borgovy stupnice, pomůže člověku udržet intenzitu na reálné úrovni. Takže se klidně může stát, že dosáhnete relativně vysoké hranice tepů při mnohem menším zatížení, než jste zvyklí. Takže podle papírů by trénink splněný nebyl, objektivně však ano,“ říká Hačecký.

Uplatnění našla i v Premier league

Celou metodu lze zdařile aplikovat nejen pro trénink v nízkých či středních intenzitách. „Na základně vlastní zkušenosti z asistovaných tréninků je každý sportovec schopný naučit se pojmenovat správnou intenzitu. I tu nejdrsnější,“ směje se bývalý závodník se zkušenostmi ze zahraničí.

Vyhodnotit intenzitu lze i na základě subjektivního pocitu bez moderních měříčů.
Vyhodnotit intenzitu lze i na základě subjektivního pocitu bez moderních měřičů.

Metoda má i jedno úskalí. „Často se setkáváme s podceňováním vlastních schopností, v některých případech s přeceňováním. Je jasné, že při definici jde o sportovní minulost každého jedince a dvě stejné intenzity budou v případě dvou sportovců vyžadovat různé definování stupně zátěže,“ krčí rameny muž, který po opuštění vrcholové scény zásadně řídí vlastní trénink jen podle pocitů.

Ptáte se, zda je metoda tréninku podle Borgovy stupnice důvěryhodná? A skutečně se vyrovná tréninku s použitím moderních měřících zařízení?

„Jednoznačně lze absolvovat kvalitní tréninkový program. Je třeba si uvědomit, že metoda vzešla z týmových sportů, kde nebylo v dobách dřívějších možné sledovat každého sportovce individuálně. A jednalo se o vrcholové disciplíny,“ připomíná Hačeký, že Borgova stupnice má původ v dobách, kdy sporttestery neexistovaly či bylo těžko představitelné jejich pořízení pro kádr dvaceti sportovců či sportovkyň. I v dnešní přetechnizované době ji používají jako doplněk k měření tepů a dalších parametrů týmy anglické Premier league.