Superpotravina! Skutečně kouzelné produkty nebo mýtus?

Autor: We Love Cycling

Superpotravina. Slovo, které jste stoprocentně zaslechli, možná jej sami používáte. O co přesně jde? A jak moc jsou pochutiny spadající do této kategorie skutečně výjimečné a pro sportovce prospěšné? Téma se snaží rozklíčovat Vojtěch Hačecký, fyziolog z Centra sportovní medicíny.

„Superpotravina je především marketingový výraz. Jde hlavně o potraviny, které jsou nabité vitamíny, minerály, vlákninou, antioxidanty. Pokud budete pátrat po konkrétní definici pojmu superpotravina, nic konkrétního nenajdete.

Pod pojem superpotravina lze přiřadit třeba exotické ovoce, kurkumu, himalájské goji, zelený ječmen, borůvky, rakytník, kustovnici, peruánské prášky maca….

Je třeba si uvědomit, že žádná z výše uvedených potravin není zázračná. Pokud se na základě doporučení kamarádů či informací z médií rozhodnete pro „přestup“ k superpotravinám, musíte si vyhodnotit, v čem je konkrétní druh pro naše tělo super. Prodejci se vždy odvolávají na zdraví populace. Ale když mi něco nechybí, je fajn se zamyslet, proč najednou potřebuji právě tuhle superpotravinu.

Kupříkladu avokádo, rovněž označované jako superpotravina, obsahuje velké množství mononenasycených mastných kyselin, v čemž je jistě prospěšné. Ale nepochybně se glorifikuje. Není asi náhodou, že jde o jeden z nejprodávanějších druhů ovoce.

Kdy se snižuje tréninkový impuls?

Stejně tak se rozebírá postavení vejce v jídelníčku. Dalšího adepta na přívlastek superpotravina. Dříve byla vejce dehonestována, že zvyšují cholesterol a mají hodně živočišného tuku. Ale jde o obrovský zdroj vitaminu B a mimořádný zdroj bílkovin. Není pochyb, že do stravy patří. Jasně, profesionální sportovci si mnohdy vyndávají žloutek. Ale i to byl spíše takový „módní“ výstřelek a při rozumné konzumaci to už dnes většina neřeší.

Každopádně pro téměř každou superpotravinu platí, že jde o pochutinu s vysokým obsahem antioxidantů. Jenže při vysokých dávkách se snižuje tréninkový impuls a tím kýžená tréninková adaptace na zátěž. Je prostě potřeba přiměřenou dávku.

Klasickým a nejlépe vysvětlitelným příkladem je vitamín C. Doporučená denní dávka je 69-90 miligramů na den. Reálně většina potravinových doplňků obsahuje pět set nebo tisíc miligramů. Co se děje s přebytkem? Tělo jej vyloučí, takže reálně si jen vyrábíme drahou moč.

Avokádo jako superpotravina. Jak nakládat s jeho zařazením do jídelníčku? Foto: profimedia (2x)
Avokádo jako superpotravina. Jak nakládat s jeho zařazením do jídelníčku? Foto: profimedia (2x)

Nebo smoothie… Zajisté skvělá věc. Vitaminová bomba, která obsahuje navíc hodně minerálů. Zásadní je slovo bomba. Jednou za čas tělu prospěje. Dokonce je žádoucí. Ale denně?

Z hlediska příjmu vitaminů a všech různě doporučovaných látek, bez nichž podle mnohých expertů nemůžete žít, platí jednoduché pravidlo. Nejde o žádná kouzla a vědu. Když si uděláte misku z dlaně, dosáhnete na odměrku pro jednu porci ovoce, respektive zeleniny.

Pokud jich zkonzumujete pět za den, ani při sportovním výkonu nedojde v lidském těle k minerální a vitaminové depleci, neboli vychýlení křivky pod hranici normálu.

Antioxidanty a jejich vliv

Často v Centru sportovní medicíny slyšíme dotaz, zda jsou superpotraviny prospěšné pro sportovce? Odpověď je nejednoznačné. Respektive nikdo nikdy neprokázal, že jídelníček složený s převahou superpotravin je v přímé úměře ke skvělým výsledkům či výraznému zlepšení v tréninkovém procesu. Vše je hodně individuální.

Vždy jde o úhel pohledu. S ohledem na všeobecně vysoký obsah antioxidantů v těchto potravinách je v současné pandemické době skvělé jejich použití při cestování nebo pro hrozbu možného kontaktu s nemocnými. A pochopitelně pro zdraví samotné.

Běžné ovoce a zelenina jsou zdraví stejně prospěšné. Ale když u obchodníka koupíte kilo pomerančů nebo jablek, zaplatíte jako zákazník zcela určitě jinou cenu než v případě stejného množství superpotravin, což jsou většinou exotické, a tudíž mimořádně drahé produkty. Takže jednoznačně platí, že je potřeba používat zdravý rozum a naslouchat tělu!

Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední tři roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.