Cyklistika zažila nástupem pandemie koronaviru obrovský boom. A snad každý, kdo neměl příležitost jezdit během zimních měsíců na kole, ale uchoval si kus kuráže, pustil se do otužování….

To představuje jednu z nejpřirozenějších metod posilování imunity. Finančně i časově velice dostupnou.

Otužováním se podpoří obranyschopnost těla, přispějete k odbourání tuků, zmírníte případnou bolest, zlepšíte psychické i fyzické zdraví, v případě vysokého krevního tlaku dojde k jeho snížení.

Výraznou roli hraje placebo efekt

Z hlediska lékařského výzkumu otužování představuje velice málo probádané teritorium. Většina vědeckých studií sleduje až příliš krátké časové období. Běžný protokol je dlouhý třicet dnů, což v případě otužování nepředstavuje dobu, za kterou by mělo dojít k evidentnímu přínosu pro tělo.

Přínos pro tělo potvrzený vědeckými studiemi je velice malý, prakticky zanedbatelný. Výraznou roli hraje placebo efekt, což samozřejmě funguje. Skutečný přínos je hlavně v hlavě. Pokud se člověk pustí do otužování s vizí, že mu ráchání ve studené vodě prospěje, je téměř jisté, že mu skutečně prospěje.

Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček (4x)
Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček

Při dlouhodobém opakování se tělo adaptuje. Čím studenější voda, tím by pobyt měl být kratší. Vše by mělo probíhat s rozumem. Ne se snažit vydržet, že je člověk fialový.

Reálně měřitelné v případě otužování jsou hladina laktátu v krvi, hladina kortizolu, což je stresový hormon a zánětlivý parametr (CRP) a u nich dochází ke snížení hladin. První efekt otužování se dostaví přibližně po měsíci. Takže je potřeba vytrvat.

Začínejte minutou, přidávejte po vteřinách

Otužování však současně nese spoustu zdravotních rizik, která lidé podceňují. Kupříkladu potápěčům se provádí speciální test v podobě diving reflexu, kdy ponoří hlavu do vody o teplotě čtyři stupně. U spousty lidí totiž dochází při ponoření těla k arytmii (narušení srdečního rytmu). V případě potápěčů jde o povinnost, u běžné populace však takové riziko nikdo nekontroluje.

S ohledem na určitou dobu prodlení, kdy se dostaví pozitivní odezva otužování, je třeba začínat s rozumem a nemyslet si, že čím více času v ledové vodě strávíte, tím lépe.

Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček (4x)
Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček

Rozhodně není dobré „hupsnout“ hned do ledového rybníka. Začněte studenou sprchou v koupelně, navíc se doporučuje začínat jen otužováním končetin. Nejprve byste v ledové vodě měli trávit maximálně minutu, postupně přidávejte vteřiny či desítky vteřin, ale nejvýše na pět minut. Ideálem je pak v případě otužování v přírodní vodě v extrémních teplotách opakování maximálně třikrát za týden.

Nicméně neexistují žádné přesné predikce, o kolik procent se zlepší obranyschopnost těla. Otužování představuje skvělého pomocníka v boji s prochladnutím či rýmičkou.

Super pro svalová zranění

Každopádně by nemělo dojít k podcenění ostatních záležitostí souvisejících aktuálně s koronavirem. Otužování pochopitelně tělu protiláky nedodá a před nemocí covid-19 člověka neochrání.

Neberte otužování jako jednorázovou záležitost, kdy tělo vystavíte extrémnímu chladu. Takový postup nemá žádné opodstatnění. V případě sportovců jde navíc o velice diskutabilní záležitost.

Před časem vozily všechny týmy na Tour de France i další etapové závody ledové kádě, do nichž se cyklisté po výkonu ponořili. Nebo alespoň nohy. Není pochyb o urychlení regenerace, protože se přímo po výkonu sníží teplota tkání na běžnou a následně dojde i k lepšímu prokrví tkáně.

Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček (4x)
Otužování se dostalo do popředí zájmu volnočasových aktivit po vypuknutí pandemie. Foto: Michal Sváček

Jde rovněž o super pomůcku v případě svalového zranění. Pokud poškozený sval vystavíte extrémnímu chladu, mozek nejdříve sníží cirkulaci krve daným místem, ale následně dojde k opětovnému většímu průtoku krve do daného místa a urychlí se tak regenerační proces. Současně však může mít i přesně opačný efekt. Při větším poškození svalové tkáně přespříliš velké ochlazení zpomaluje hojení. Z dlouhodobého hlediska ale nejde o záležitost, kterou chce člověk opakovat, protože místo aby se tělo učilo, bere se mu tréninkový impuls.

Pokud má někdo rodinou anamnézu v podobě cukrovky, hypertenze či dalších závažných dědičných onemocnění, měl by k otužování přistupovat velice obezřetně. S takovou genetickou zátěží jde totiž už od pětatřiceti o určité nemalé riziko. A pak otužování místo radosti přináší jen trable…

Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední dva roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.