ŠKODA logo

Ani na krok mimo katastr obce, zavelela vláda v reakci na zhoršující se vývoj pandemie koronaviru, čímž výrazně zkomplikovala možnost občanů, aby imunitu posilovali pohybem. Ovšem zavřít se na tři týdny doma a čekat na uvolnění restrikcí je nejhorší možné řešení.

Jak přečkat tři týdny tvrdých vládních opatření, aby nám nezatuhly klouby, fyzická kondice nenabrala křivku k nule, váha nevyletěla do závratných výšin a všechny stresové situace nevyvolaly depresi?

Jako by nestačilo, že už týdny, či spíše měsíce, nemůžeme zajít posedět do oblíbené kavárny či restaurace, o kulturních akcích nemluvě. Nově, až na výjimky, nesmíme ani za hranice obce, respektive mimo její katastr.

Sport vs. deprese

Je prokázané, že v současné situaci trvající už dvanáct měsíců upadá z množství omezení spousta lidí do deprese. Došlo k omezení možnosti vycestovat do zahraničí, mnozí se obávají o práci, je zde sociální stres spojený s onemocněním koronavirem některého z rodinných příslušníků. Stresové hormony prostě dostaly zelenou. A zavedení tvrdého lockdownu prostor pro jejich řádění ještě rozšiřuje.

Zdánlivě nejjednodušším řešením je jedna láhev vína na každý večer. Jenže mluvíme o dvaceti dnech. Minimálně… Takže jakkoliv je tato varianta pro některé lákavá, není rozhodně nejlepší.

Tvrdý lockdown už neumožňuje při sportovních aktivitách v zastavěné oblasti použití roušky. Foto: Michal Červený
Tvrdý lockdown vyžaduje při sportovních aktivitách v zastavěné oblasti použití roušky. Foto: Michal Červený (3x)

Z hlediska sportu je třeba vše přijmout jako výzvu. Imunitní systém je žádoucí posilovat i za současné situace. Mysleme na potřebu uvolnit endorfiny. Za posledních dvanáct měsíců jsme se museli vypořádat s tolika komplikacemi, že lockdown by neměl být z hlediska osobních pohybových aktivit překážkou.

Ne každý z nás disponuje domácí posilovnou, běhacím pásem či cyklistickým trenažérem s připojením na Zwift či Rouvy… Jakkoliv jsou však katastrální hranice některých obcí malé, vždy je možné si dopřát poctivou porci sportu. Někdo má štěstí, že může v rámci katastru vyrazit na silniční kolo, jiný alespoň na horské kolo. Ale i v menších obcích lze provozovat vhodnou alternativu tréninku.

Pro tři týdny trvající sportovní rituál si lze nalézt kupříkladu přiměřený kopec, který budeme zdolávat s trekingovými hůlkami, kus zpevněné či nezpevněné cesty pro intervaly v sedle kola, okruh pro svižnou chůzi kolem obce. Hlavní je sám sebe motivovat, chtít jít ven, být na vzduchu a uvědomit si, že jakkoliv je situace nepříznivá, je potřeba pohybem imunitu posílit.

Nenechte se odradit použitím roušky

Jistou komplikaci představuje fakt, že i v zastavěné oblasti je dle nařízení vlády potřeba mít dýchací cesty zakryté rouškou. Ale nenechte se odradit. Berte roušku jako další výzvu, které je potřeba se postavit čelem. Jen pamatujte, že za dané konstelace je žádoucí sportovní aktivita v základní či nízké intenzitě, aby docházelo, k co nejmenší produkci CO2 v organismu.

Pokud se rozhodnete maximálně držet tréninkového plánu, který jste si připravili nebo vám jej předepsal trenér, mějte na paměti, že právě ochrana dýchacích cest je jistou komplikací. Rozhodně není ideální tréninky zkrátit a přidat intenzitu.

Počet jednotek zaměřených na intenzitu by neměl překonat počet dlouhých tréninků v nízké intenzitě. Rozhodně není správné denně pětačtyřicet minut drtit maximálním tempem kopec nebo v případě běžeckého tréninku schody. Intervalový trénink s rouškou je nutné určitě upravit v podobě zkrácení úseků a prodloužení pauz mezi nimi.

Raději přepněte do volnějšího režimu. Dejte si osobní výzvu, kolikrát za tři týdny zvládnete daný okruh, kopec či vytyčený úsek, lhostejno zda v sedle kola, s trekkingovými hůlkami, běžeckých teniskách či jen se psem na vodítku.

Vnímejte pohyb jako prostředek ke zlepšení imunity. Nepřestaňte se hýbat. Omezení sportovní a pohybové aktivity v době lockdownu by bylo to nejhorší, co pro vlastní tělo můžete udělat. Jen si následně koledujete, že v případě onemocnění koronavirem bude průběh horší.

Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední dva roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.