Svízelné období pro každého amatérského cyklistu se ani zdaleka neblíží ke konci. Už pár týdnů milovníci kol v tuzemsku mohou vyrážet v sedle jen pokud jsou hodně odolní. Zimní období je těžkou zkouškou psychické odolnosti každého jezdce. Jistá témata jsou hodně ožehavá a rozhodně nepřispívají k dobrému rozpoložení milovníků bicyklů. Existuje zaručený způsob, jak (ne)naštvat cyklistu během zimní pauzy?
Stačí, že nemohou trápit svalová vlákna v sedle kola podle tradičních tréninkových plánů. Občas musí zvládnout i debaty s rodinou či kamarády, co zrovna vášeň pro cyklistiku nesdílí. Třaskavých témat je jistě mnoho. Nabízíme proto jen ty z našeho pohledu nejožehavější…
Proč sleduješ cyklistiku v televizi?
Zimní období často televizní stanice využívají k rekapitulaci nejdůležitějších událostí předešlého roku. A tak je možné vidět třeba celé etapy Tour de France nebo pár hodin trvající sestřih z největšího etapové závodu světa. Pokud dorazíte na návštěvu k milovníkovi cyklistiky, který bude zrovna sledovat takový záznam, nebo třeba blátivou bitvu cyklokrosařů, není nejvhodnějším způsobem začátku komunikace prohlášení o nesmyslnosti počínání cyklistů či snad sledování přenosu.
Mají smysl dlouhé jízdy?
Každý není příznivcem sportování v podobě cyklistických jízd dlouhých několik hodin. Při debatě o cyklistice pak snadno může zažehnout vyhrocenou debatu zmínka o nesmyslnosti jízd dlouhých sto kilometrů či snad dokonce celý den. Takže pokud nevíte, jak (ne)naštvat cyklistu, rozhodně se vyvarujte těchto polemik.
Vážně jsi tak dobrý?
Co je pro jednoho maximum možného z hlediska výkonnosti, může být pro druhého solidní rozjetí. Posuzování výkonů každého jedince je hodně ošemetnou záležitost. Nicméně aplikace Strava, kterou používá velká část cyklistické komunity, na konci roku připravuje souhrn jízd každého jedince.

Valná většina se ráda pochlubila na sociálních sítích, kolik že kilometrů nasekali, kde urvali KOM a jaký byl nejdelší švih. Jenže pokud jste sami zrovna v daný den nevystoupali na konkrétní kopec, není na místě zpochybňovat hodnotu výkonu. Stejně jako zvládnutí okruhu dlouhého přes sto kilometrů, z nichž dost možná velká část byla proti větru bez podpory kamarádů.
Jsou to dobře investované peníze?
Cyklistika je finančně hodně náročný koníček. Mnozí členové domácnosti, kde je jenom jeden cyklista, často ani netuší, kolik všechny doplňky stojí. A možná je to tak lepší.
Takže pokud chcete zaručený tip, jak (ne)naštvat cyklistu během zimní pauzy, kdy nemůže tak často do sedla, otevřete debatu o nákladech na cyklistiku, jejich smysluplnosti, přepočítávejte návratnost a smysluplnost investic do wattmetrů, nových řídítek, speciálních pedálů, vysokých ráfků, sedel na míru či nového rámu.
Jsi dobře oblečený?
Je fakt, že pokud se z nebes nesype sníh, nepadá voda, silnice není namrzlá a rtuť teploměru alespoň částečně šplhá kolem rudých čísel ciferníků, většina cyklistů baží po úniku ven. Takže pokud se tak stane zrovna v době vaší návštěvy či s jejím koncem, snadno může vzniknout napětí při debatě o oblečení cyklisty.

Protože kdo nejezdí, těžko si může představit, že stačí jenom dres s dlouhým rukávem a kvalitní bunda, která neprofoukne, protože cyklista se chystá na hodinový švih, z něhož po úvodním zahřátí urazí velkou část v kopci, tudíž se dostatečně zahřeje a rozhodně nehrozí, že promrzne jako rodiče vracející se z procházky s jorkširským teriérem.
Nepřejídáš se?
Hmotnost je pro cyklisty alfa a omega jízdy v sedle kola. Ať jde o profesionály nebo amatérské závodníky, všichni intenzivně doplňují energii. Protože dvouhodinový trénink při průměru kolem dvaceti kilometrů v hodině si žádá příjem přibližně tři a půl tisíce kalorií.
Takže když nastane zimní pauza, je potřeba zatáhnout za ruční brzdu. A příjem energie omezit. Mnozí však „zapomínají“ a hodují podle chuti i v období, kdy netráví v sedle tolik hodin. Takže pokud chcete partnera, kamaráda či milovníky jízdy na kole naštvat, komentujte vytrvale množství jídla, které konzumuje.
Je to bezpečný sport?
Věčná téma a hodně nevděčné je bezpečnost cyklistů. Po několika tragických úmrtích profesionálů během posledních měsíců, o nichž média hojně referovala, se v mnoha domácnostech bezpečnost v sedle kola řeší více než v minulosti. Takže rozebírat s cyklistou v pozici řidiče motorového vozidla třeba dodržování povinné vzdálenosti 150 centimetrů mezi jezdcem na kole a vozem, je zaručený způsob jak (ne)naštvat cyklistu. Protože při průjezdu mnohých vozidel by cyklistům možná vstávaly vlasy hrůzou, kdyby tomu nebránila helma. Vhodnost používání ostřikovačů a klaksonů od motoristů směrem k cyklistům snad netřeba připomínat. Když pak přejdete plynule k debatě o cyklistické infrastruktuře, povinnosti (ne)jezdit po cyklostezkách či vyznačené pruhy na vozovce, dost možná se cyklista před vámi dostane během pár vteřin do stavu, jako by právě zdolal nejtěžší kopec v životě.