Pozornost celého světa si vyžádal amatérský závod cyklistů ve Španělsku. Údiv a šok způsobila přepadová kontrola španělské antidopingové agentury. Sto třicet cyklistů odstoupilo předčasně, aby se vyhnulo možnému testu! Jak vážný problém představuje doping pro amatérský sport včetně cyklistiky?
První březnový víkend se ve městě Villena nedaleko Alicante na jihu Španělska sešlo 182 závodníků, aby poměřilo výkonnost v úvodu sezony. Jenže cílem projelo jenom 52 zúčastněných. Důvody odstoupení: oficiálně nehody, zranění či defekty. Skutečnost? Startujícím se donesla zvěst, že na akci dorazili zástupci agentury CELAD (Španělská antidopingová komise). Hrozba možného testování vyhnala ze silnice sedmdesát procent účastníků!
„Informace se ke mně dostala ještě v den závodu. Vše se hned objevilo na síti X. Mezi trenéry a lékaři byly ohlasy hodně negativní. Ale upřímně, nebyl jsem překvapený. Mezi amatéry na vysoce výkonnostní úrovni existuje vysoká pravděpodobnost užívání zakázaných látek,“ říká Vojtěch Hačecký, bývalý cyklistický profesionál a nyní fyziolog v Centru sportovní medicíny.
Zakázané látky jsou snadno dostupné
Existuje doping mezi amatéry i v Česku? „Netroufl bych si tvrdit, že nikoliv,“ krčí rameny muž, který se pyšní titulem vicemistra světa na dráze.
„Je třeba si uvědomit, že zakázané prostředky jsou v Česku relativně volně dostupné. A argument, že sportovec nevěděl o zakázané látce, je naprosto absurdní. Hranice je jasná. Co si můžete koupit oficiálně je v pořádku. Cokoliv na recept, doklad totožnosti nebo látky z černého trhu pochopitelně povolené není,“ vysvětluje Vojtěch Hačecký.
Když v roce 2015 provedla Britská cyklistická federace čtyřiačtyřicet namátkových testů v rámci cyklistických amatérských závodů, tři ze vzorků byly pozitivní. Některé země jako třeba Španělsko či Itálie mají s dopingem na amatérské úrovni větší zkušenosti. Pozadu nezůstává Belgie, Velká Británie, Francie… „Je to dané obrovskou cyklistickou tradicí, velkou základnou a také tlakem na výsledek i na amatérské úrovni,“ přemítá Vojtěch Hačecký.
Nicméně zakázané látky byly odhaleny třeba i při amatérských triatlonových závodech ve Frankfurtu nad Mohannem. Nejde tedy jen o „výsadu“ jedné či dvou zemí. A už vůbec ne jen o případ cyklistiky. Tři zmíněné pozitivní testy ve Velké Británii byly jen zlomkem ve srovnání s ostatními sporty za kanálem La Manche.
Jaké jsou nejčastěji zachycené nepovolené látky mezi amatérskými sportovci, nikoliv jen cyklisty. Testosteron, růstový hormon, nandrolon, amfetamin clenbuterol, EPO, super-EPO, anabolické steroidy, glykoproteinový hormon.
Nejoblíbenější jsou testosteron, clenbuterol a EPO, protože působí na celý aerobní systém. EPO zvyšuje počet červených krvinek, což znamená, že více kyslíku může být transportováno z plic do svalů, což poskytuje větší výkon. Clenbuterol zvyšuje výkon plic. Růstový hormon zase zrychluje regeneraci a pozitivně mění kvalitu svalové hmoty.
Největší hrozbou je černý trh
Další látky ani nemohou být odhaleny. Proč? Protože snažit se je zachytit v rámci amatérských závodů je pro laboratoře příliš nákladné. To je příklad látky zvané EPO II neboli SuperEPO.
A pokud si myslíte, že někoho na amatérské úrovni odradí potřeba aplikovat většinu zmíněných látek injekcemi, jste na velikém omylu. „Dospívající sportovci se naučili aplikovat zakázané látky prostřednictvím videa na YouTube,“ žasl bývalý ředitel britské antidopingové agentury Pat Myhill pro specializovaný cyklistický web ve Velké Británii.
„Lidé by si měli uvědomit obrovská zdravotní rizika užívání dopingu,“ apeluje na zdravý rozum Vojtěch Hačecký.
Nákup na černém trhu nese vždy rizika. Nikdy totiž ve skutečnosti nevíte, co kupujete. Na amatérské úrovni zcela logicky pochází zakázané látky z nelegálních laboratoří. Zdravotní důsledky mohou být v krajním případě fatální.
Jenom pro připomínku: když byl doping v profesionálním pelotonu na začátku tisíciletí na vrcholu, jen v Evropě zemřelo sedm cyklistů na základě užívání EPO a následnému zhoustnutí krve. A to jsou oficiální údaje u sledovaných sportovců.
„Pokud pominu všechna etická hlediska, pro amatéry by měla být největším odstrašením užívání zakázaných látek hrozba pro vlastní zdraví, protože vše se odehrává absolutně bez lékařské kontroly,“ podotýká Vojtěch Hačecký.
Proč je doping i mezi amatéry?
Co je vlastně motivací amatérů, aby se uchýlili k dopingu? Vždyť finanční odměny jsou žádné nebo minimální. „Někdy jde o touhu zkusit něco nového. Většinou se však jedná o nenaplněné osobní ambice v běžném životě, a tak přijde únik mimo realitu prostřednictvím sportu,“ krčí rameny Vojtěch Hačecký.
„Motivace amatérských sportovců k dopingu je velice komplikované téma. Někdy je to jen o překonávání vlastního času. Někdy o vítězství. Ale někdy také o zvědavosti,“ uvedl Pat Myhill, bývalý ředitel britské antidopingové agentury.
Doping na amatérské úrovni přitom není žádnou „hrou“ o jedné nebo dvou tabletách. I zde se bavíme o propracované formě užívání zakázaných látek. Jde o obrovský byznys.
„Jedna „léčebná kůra“ přijde na desítky tisíc korun měsíčně,“ říká Vojtěch Hačecký. Tudíž pokud si představíte jen odstoupivší cyklisty ve Španělsku, dojdete k sumě v nižších jednotkách milionů! Přitom už jedna „léčebná kůra“ se zásadně projeví na výkonnosti. Delší užívání pak daného jedince katapultuje do jiné sféry.
I v Česku lze přitom narazit na stránky, kde dostanete zaručené rady, jak si počínat v případě, že se chcete pustit na šikmou plochu…
„Vše se hodnotí jenom podle výsledků. Zapomíná se na důvod, proč se lidé na amatérské úrovni oddávají sportu. Kvůli radosti z pohybu, kvůli zdraví. Svět by se neměl točit kolem toho, jestli vyhraju nebo budu čtyřicátý,“ apeluje Vojtěch Hačecký na čistotu sportu v jeho amatérské sféře.
