Kdy se na kole najíst? Je cestou individuální monitorování metabolismu cukrů

Autor: Vojtěch Hačecký

Věda dělá zázraky. A zázraky ve sportu jsou věc, kterou všichni chtějí. Fanoušci jsou lační výjimečných výkonů. Hobby sportovci zase chtějí překonávat své vlastní limity. Takže když se na trhu objevila zařízení pro individuální monitorování metabolismu cukrů, mnohé zajisté napadlo, že teď už nebude problém se připravit jako největší hvězdy sportovního nebe. Je to vážně tak snadné?

Thomas Pidcock, mistr světa v cyklokrosu a olympijský šampion, se při závodě Kolem Flander včas nenajedl a místo bitvy o vítězství se závodem protrápil. U borce takového formátu věc nevídaná. Možná jste nedávno zaznamenali i případ Kristen Faulkner, která dokončila Strade Bianche a následně byla diskvalifikována z třetí pozice. Důvod? Při závodě použila novinku na sledování metabolismu cukrů v podobě zařízení na monitoraci glykémie.

Podle pravidel Mezinárodní cyklistické federace však závodník nesmí použít žádnou technologii, která měří fyziologické parametry, jako je kupříkladu krevní cukr, laktát či další složky, které ovlivňují další rozhodnutí vzhledem k fyzickému výkonu.

Jde o zařízení, které skutečně pomůže i hobby sportovcům k zázračné výkonnosti? Promění je z průměrných rekreačních cyklistů ve skvělé ba přímo výjimečné, pokud se rozhodnou do těchto monitorovacích zařízení investovat?

Má monitorování metabolismu cukrů smysl i pro hobby sportovce?

Původní myšlenka směřovala ke sportujícím diabetikům. V jejich případě má pochopitelně podobné monitorovací zařízení opodstatnění. Kdyby nedoplňovali energii, mohou ohrozit vlastní zdraví.

Ale jinak je efekt značně rozporuplný. Spousta vrcholových sportovců tato monitorovací zařízení využívala, aby dokázala lépe analyzovat využití a zejména čas doplnění krevního cukru. Zjednodušeně řečeno, jde o velice přesný způsob detekce okamžiku, kdy se má cyklista najíst.

Nenápadné zařízení na monitorování metabolismu cukrů na pravé ruce Kristen Faulkner bylo důvodem diskvalifikace při Strade Bianche.
Nenápadné zařízení na monitorování metabolismu cukrů na pravé ruce Kristen Faulkner bylo důvodem diskvalifikace při Strade Bianche.

V případě sportovců je často problém, že dlouhodobým tréninkem a experimentováním s příjmem, respektive dávkováním potravy v rámci tréninku, se pocity hladu výrazně utlumili. Tudíž monitorovací zařízení může krátkodobě posloužit jako dobrý způsob edukace a připomenutí, že bez doplňování energie je prostě dlouhotrvající sportovní výkon nemyslitelný.

Každopádně většina sportovců od profesionálů po hobby sportovce okamžik, kdy začnou akutně postrádat krevní cukr, velmi přesně poznají. Pokud jedete vytrvalostní trénink, je potřeba příjmu energie odlišná proti okamžiku, kdy máte v programu těžkou intervalovou přípravu. Hladiny cukru v krvi se pochopitelně mění v závislosti na způsobu zatížení. Teoreticky tedy i hobby sportovec může při použití přesněji určit okamžik, kdy je třeba se v sedle najíst. Nehledě na poslední doporučení, kdy by sportovec při výkonu delším než 2,5h měl jíst 90-120 gramů sacharidů každou hodinu. To v praxi znamená jíst každých 15-20 minut.

Zastane nutriční poradce stejnou roli?

Každopádně pokud se kdokoliv obrátí na nutričního poradce nebo má trenéra, s nímž spolupracuje dlouhodobě, dosáhne stejného cíle. Získá poměrně přesná data, kdy se během přípravy najíst. Pokud bude využívat monitorovací zařízení sledující metabolismus cukrů, tedy hladinu krevního cukru, bude je mít taky. Ovšem musí počítat s časem, který investuje do analýzy, a ještě prostorem pro předchozí edukaci.

Zařízení na monitorování metabolismu cukrů. Nenápadný doplněk. Je vhodný pro sportovce?
Zařízení na monitorování metabolismu cukrů. Nenápadný doplněk. Je vhodný pro sportovce? Foto: profimedia (2x)

Pro hobby sportovce tudíž nepředstavuje nepřetržité monitorování metabolismu cukrů cestu, jak se dostat na vrchol výkonnosti. Ten spočívá hlavně v tréninku a vyváženém příjmu potravy s ohledem na charakter tréninku. A hlavně je třeba mít na paměti, že v případě amatérských sportovců by pohyb měl být hlavně zdrojem zábavy a potěšení, nikoliv zdrojem stresujících okamžiků při analýze dat.

Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední dva roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.