Premiéra jako hrom! Mathias Vacek ve dvaceti letech debutoval na Monumentu. Jednom z pěti jednodenních závodů, které jsou pro cyklisty i fanoušky náboženstvím. Závod Kolem Flander dokončil a už jen průjezd cílem považoval za vítězství. „Objevil jsem v sobě dosud netušené fyzické limity. Nikdy jsem na kole necítil stejnou bolest,“ říká cyklistika týmu Trek Segafredo v rozhovoru pro We Love Cycling.
A přestože si závod dlouhý 273 kilometrů a trvající v případě českého reprezentanta šest hodin a dvacet tři minut protrpěl, nemůže se dočkat klasiky Paříž-Roubaix přezdívané Peklo severu.
Užil jste si debut v závodě Kolem Flander?
Byla to neskutečná muka! Byl to nejtěžší závod, který jsem v kariéře absolvoval. Nikdy jsem v sedle kola neprožil takovou bolest jako při Flandrech. Ale šlo o skvělou zkušenost. Věřím, že v budoucnosti půjde o závod právě pro mě. Všechnu bolest mi vykompenzovala atmosféra kolem trati, která byla neuvěřitelná. A když k tomu připočítám, že jsem při neuvěřitelném množství pádů ani jednou nelehnul, tak je to fakt super.
Jaké jste měl před startem úkoly?
Já a nizozemský parťák Daan Hoole jsme měli za úkol skákat do úniků. Já se snažil hlavně v první třetině závodu. Vytřískal jsem neuvěřitelné množství energie, ale žádnou ze skupin, v nichž jsem byl, nenechal peloton odjet. Prvních sto kilometrů jsme jeli průměr přes padesát. Strašné bomby. Daan Hoole pak do jednoho úniku naskočil a dění se trošku zklidnilo. Tak jsem se snažil zregenerovat, protože mi bylo jasné, že bude náročné udržet se v hlavní skupině.
Mathiasi letošní Flandry byly nejrychlejší v historii. Průměr v cíli byl přes čtyřiačtyřicet kilometrů v hodině. Je možné v takové rychlosti během závodu zregenerovat?
Po té úvodní pekelné stovce se jelo přibližně dvacet kilometrů trochu volněji. A celý tenhle úsek jsem prožil tím, že jsem jenom pil a jedl. Nakonec se mi podařilo jet v druhé hlavní skupině. Ale děsně to bolelo. Strašně tvrdý závod. Na kostkách v závěru jsem se cítil jako v pekle. A třicet kilometrů před cílem mi došlo. Bál jsem se, že nedokážu dojet do cíle. Musel jsem jít hodně přes limit, abych nevzdal.
Donutil vás závod Kolem Flander 2023 odhalit fyzické možnosti, o nichž jste neměl tušení?
Přesně. Objevil jsem v sobě nové limity. Nikdy by mě nenapadlo, čeho jsem schopný. Regulérně jsem se přemlouval, abych neslezl. A posledních dvacet kilometrů? Bolelo mě každé šlápnutí. Každý další kilometr, který na computeru naskočil, byl jako záchranný kruh. Poslední kilometry jsem nohama točil ze setrvačnosti.
Kolem Flander 2023 provázelo neuvěřitelné množství pádů. A v mnoha případech mimořádně drsných. Jak se vám podařilo všemi se protáhnout bez jediného škrábnutí a škobrtnutí?
Většinou jsem byl hodně blízko, ale nikdy mě to nesmetlo. Občas ale skutečně jen velmi těsně. Všichni chtějí být vpředu, bojují o pozice. Celý závod je hodně hektický. Je pro mě záhadou, že Maciejuka z Bahrainu, který způsobil největší pád, jenom diskvalifikovali a nepotkala ho nějaká suspendace. Sestřelil snad čtyřicet lidí naprostou hloupostí. Občas je lepší zachovat chladnou hlavu než někde bláznit na chodníku. Klasiky jsou hodně o zkušenostech. Snažil jsem se pohybovat na dobrých pozicích. Někde jsem možná mohl být více vpředu, ale pořád se učím.
Týmový kolega z Trek Segafredo Mads Pedersen dojel třetí poté, co byl dlouho na čele. Vedení stáje bylo spokojené?
Mads nechtěl čekat až začnou Pogačar, van Aert a van der Poel závodit. Byla obrovská výhoda, že jel na čele. V jednom okamžiku jsme si mysleli, že by mohl vyhrát. Ale pozice na stupních vítězů je super!
Trasu Kolem Flander lemovaly desítky tisíc příznivců. Vnímal jste atmosféru?
Ano. Lidé dodávali obrovskou motivaci. Byli pro mě energií. V Bruggách na startu bylo náměstí totálně narvané. Fanoušci prožívali celý závod. Na kostkových úsecích byla silnice lemována v zástupech. Ani nebylo slyšet vysílačku. Hodně jsem cítil pivo, které všude teklo proudem. Mads Pedersen mi říkal, že na něj fanoušci pivo lili. Mně se to nestalo, ale vnímal jsem i další alkohol. Člověk si říká, že by mohl být pod vlivem jenom z těch výparů.
Platí, že Mathias Vacek bude na startu legendárního závodu Paříž-Roubaix?
Ano. Pojedu Scheldeprijs, pak Paříž-Roubaix, Brabantský šíp a Amstel Gold Race. Někteří kluci onemocněli, takže se můj program trošku změnil. Je to hodně náročné, ale mě to baví. Žiju svůj sen.
Po zkušenost ze závodu Kolem Flander vás start na Paříž-Roubaix 2023 neděsí?
Těším se jako blázen. Na trase Roubaix je méně kopců, tak to bude v pohodě… Určitě si budeme klíčové úseky ještě projíždět. Jsem připravený, že mě čeká další peklo. Ale mně těžké jednorázovky sedí více než etapáky.
Paříž-Roubaix kvůli dlážděným úsekům nese přezdívku Peklo severu. Studujete předešlé ročníky na youtube? Vyzvídáte u starších kolegů?
Jo. Ptám se ostatních kluků, kde si dávat pozor a co mě kde čeká. Pouštím si starší videa, ale všichni stejně říkají, že se nedá moc připravit. Je to o osobním prožitku. Nic člověka nepřipraví tak jako osobní zkušenost.
S jakými ambicemi do dalších velkých klasik půjdete?
Chtěl bych udělat pěkný výsledek. Jít do úniku nebo pomoci týmu k vítězství, ke stupňům vítězů. To je můj hnací motor.
