Už jen vzhůru ke hvězdám. Roční kontrakt v italské formaci Corratec má být poukázka na vstup mezi elitu! Karel Vacek prožil pár týdnů nervozity, aby se dočkal podpisu v italské prokontinentální stáji. Ve formaci z druhé nejvyšší „ligy“ hodlá dokončit cestu na výsluní. „Chci si vybojovat pozici lídra,“ předsevzal si dvaadvacetiletý závodník.
Předešlé čtyři sezony v podání českého reprezentanta byly jako divoká horská dráha. Rok 2019: prokontinentální Hagens Berman Axeon, 2020: kontinentální Colpack Ballan, 2021: World Tour formace Qhubeka Assos, 2022: kontinentální Tirol KTM. A i přes solidní formu a výsledky lehká nervozita, kam bude směřovat budoucnost. Karel Vacek v rozhovoru pro We Love Cycling popisuje, jak složitá je situace na cyklistickém trhu práce. I důvod, proč podepsal kontrakt jenom na jeden rok a co obnáší tréninky po boku bratra Mathiase.
Karle přiblížíte, jak se rodil váš přesun do Itálie?
Na konci loňských prázdnin jsem byl před podpisem smlouvy s Androni Giocattoli. Byli jsme v kontaktu během sezony. Byla by to parádní destinace. Měl jsem zamluvenou letenku do Itálie, kde se mělo vše jen stvrdit podpisem. Jenže jsem dostal informaci, že budou fungovat jen na kontinentální úrovni, zejména pak v Kolumbii a na evropském závodním kalendáři se prakticky nebudou podílet. Tím všechno padlo.
Propadal jste nervozitě? Přeci jen formu a výsledky jste měl během roku dobré?
Úplně klidný jsem nebyl. Byl jsem v závodech vidět, nejezdil jsem nikde na chvostu. Pořád jsem si opakoval, že bez místa nezůstanu. Ale skončily velké týmy ve World Tour i na prokontinentální úrovni, takže sehnat místo není snadné. O pozice se solidním programem je velká tlačenice. Já se navíc chtěl posunout, takže jsem nehodlal další sezonu zůstat v kontinentální sestavě.
Přepadaly vás černé myšlenky, když se nedařilo smlouvu dojednat?
Byly ve hře francouzské týmy, také belgické. Jenže usilovaly zejména o kluky na klasiky. Vrchaře nechtěly. V jednom okamžiku jsem sám aktivně volal do rakouského týmu Vorarlberk Santic. Věděl jsem, že mají volno na soupisce. A pak se v půlce listopadu objevila příležitost v prokontinentální stáji Corratec. Když se podařilo vše na začátku prosince dotáhnout, hodně se mi ulevilo.
Jak dlouho bude platit spojení Karel Vacek a Corratec?
Po domluvě s osobním manažerem jsem uzavřel kontrakt na jeden rok.
Nejde v současné době trošku o risk? Neusiloval jste o delší smlouvu?
Věřím, že se mi bude dařit. Přesně jsem věděl, na co je potřeba se v tréninku zaměřit. Nepochybuji o sobě a chci se vrátit mezi elitu.
Máte už daný program?
Na přelomu ledna a února pojedu pětidenní etapák v Saúdské Arábii, což je na úvod sezony perfektní. Dvě etapy jsou rovinaté, jedna má cíl na kopci, jedna finišuje po vrchařské prémii. Profilově by mi to mělo sedět.
Jaká bude vaše pozice v týmu Corratec?
Vrchařů je v týmu méně, tudíž při závodech s kopcovitým profilem bych v nominaci neměl chybět. Mám skvělou výchozí pozici. Je jenom na mně, jak příležitost využiju. Budu se snažit, abych byl v týmu nejlepší. Pak si člověk může vybírat závody.
Přichází do úvahy i účast týmu na italském Giru?
Ano. Je to ve hře. Jet hned úvodní Grand Tour sezony by byla naprostá fantazie. Není žádné tajemství, že italští pořadatelé dávají přednost týmům s italskou licencí, což splňujeme. Je jen na nás, abychom se v úvodu sezony předvedli a pozvánku si vysloužili.
Přiblížíte, jaké je zázemí týmu, který se ještě v loňském roce pohyboval na kontinentální úrovni, tedy v třetí nejvyšší divizi?
Tým má sídlo v toskánském městečku Montecatini Terme, kde jsou skvělé podmínky na trénování. K dispozici máme německá kola Corratec. Materiál je perfektní.
Jak moc řídí nový tým Corratec váš tréninkový plán?
Samozřejmě mají k dispozici moje data online. Každý trénink mohou v případě zájmu analyzovat. Ale není to jako třeba v případě bráchy Mathiase a jeho týmu Trek Segafredo, kde dostal přiděleného trenéra, který denně dohlíží na jeho přípravu. Když situaci trošku odlehčím, v Corratecu vedení nezajímá, jestli sedím u televize a cpu se dorty. Chtějí vidět výsledky v závodech. Ctí se pravidlo, že ukázaná platí. A to bez pořádné přípravy nejde.
Tudíž jste mohl bez problémů trénovat po boku bratra ve Španělsku?
Přesně tak. Jenom výjimečně se stává, že jeden z nás jede na trénink sám. Dříve jsem byl jako tahoun já a brácha mi jezdil v háku. Teď se karty obrátily a lídrem našeho rodinného minitýmu je Mates. Když má v plánu intervaly, jedu intenzitu i já. Pokud jede vytrvalost, přizpůsobím se. Kdybychom každý jezdili něco jiného, nedávalo by to smysl.
Mathias měl v druhé polovině sezony 2022 skvělou formu. Je pro vás měřítkem už jen trénink po boku vicemistra světa do třiadvaceti let?
Kdybych měl jet šestihodinový trénink sám, nedosáhl bych na kvalitu jako po jeho boku. Vidím Matesova čísla z tréninků, a tak klidně můžu tvrdit, že mám fakt dobrou formu. Myslím, že aktuálně je brácha nejlepší ze své generace. Každý trénink končím zřízený. Na rovinách musím jet výkon jako v závodě. Jsem rád, že proti němu nemusím jezdit jako soupeř.
Ve Španělsku jste prožili i Vánoce a Nový rok. Jak funguje soužití Karel Vacek-Mathias Vacek trvající přes dva měsíce? Nejdete si občas na nervy?
Občas jsou dny, kdy byla nálada na bodu mrazu. Pak nejvíc trpěla moje přítelkyně, která se snažila všechno vybalancovat. Ale máme to zde jako druhý domov. Třeba na Mallorce bychom tak dlouho nevydrželi. Ale tady jsou super terény, parádní příroda, stabilní teplota kolem pětadvaceti stupňů. A Vánoce byly jedny z nejlepších, co si pamatuji.
Rodiče s nejmladším bratrem dorazili do Španělska?
Rodina nám chyběla. Ale na Štědrý den jsme byli ve spojení prostřednictvím mobilních aplikací. A jinak? Přítelkyně napekla české cukroví, měli jsme rybu, salát. Brácha koupil v marketu za tři eura pilku a v horách obstaral krásnou borovičku. Na Štědrý den jsme absolvovali pětihodinový trénink, na Nový rok jsme jeli sedm hodin. Vyrazili jsme do Sierra Nevady. Prostě žádné úlevy. Všechno pro úspěch.
