ŠKODA logo
Sdílet:

Býval jedním z nejlepších juniorů světa. Všichni mu předpovídali velikou budoucnost. Vždyť Karel Vacek dokázal porážet i belgickou hvězdu Remca Evenepoela. Jenže sportovní rozlet českého cyklisty se poslední dva roky zbrzdil. Táta, kdysi také profesionální cyklista, nastoupil do výkonu trestu a Karel se s tím uvnitř hodně pral. „Dost dlouho to trvalo,“ přiznává dvacetiletý cyklista.

Teď už se znovu cítí silný i po psychické stránce a chce dokázat, že má na to, aby jednou bojoval jako vrchař o přední příčky na nejlepších závodech. Šancí bude mít dost. V nelehké době dostal angažmá ve World Tour týmu Qhubeka ASSOS, kde bude jezdit po boku hvězd Arua či Pozzoviva.

Karle, můžu se zeptat na tátu? Jestli o tom nechcete mluvit, tak samozřejmě nemusíte.

Já se za to nestydím a je správné, abych o tom promluvil. Jsem rád, že se o to můžu podělit, nic neskrývám. Táta se dostal do vězení a nikdo to nečekal. Znám spoustu věcí a pozadí toho všeho, tak si troufám tvrdit, že je ve vězení z velké části neprávem. Nic zlého nikomu neudělal, nic neukradl, ale je ve vězení. Za začátku to pro nás všechny bylo hrozný. A i když máte semknutou rodinu, je to vždy moc těžké.

Můžete tátu navštěvovat?

Za dobu, co ve věznici je, jsem ho navštívil jen dvakrát. Teď jsem ho neviděl rok a půl. Kvůli covidu-19 se tam nesmělo. Občas se podaří, že si na chvíli můžeme zavolat, ale je to obtížné. Mohl jsem se s ním naštěstí chvilku po telefonu podělit i o radost z mého nového angažmá.

Vzalo vás to, co se tátovi přihodilo, hodně?

Jsem dost rodinný typ, nejstarší ze tří bráchů, u mě to asi bylo znát nejvíc. Musel jsem i nějaké věci trochu řešit, popasovat se s tím. Mladší bráchové už vše dostali v lepší formě. Na začátku to nebylo lehké, ani pro mamku, na kterou padla spousta problémů s firmou. Musím jí poděkovat, jak všechno zvládla. Bez ní bychom nebyli tam, kde jsme. Nebylo to snadné ani po finanční stránce. Hodně peněz bylo v oběhu, řada projektů rozjetých. Když jsem v roce 2019 dostal profismlouvu, snažil jsem se přispívat, jak se dalo. Teď to díky angažmá ve World Tour bude ještě lepší. A věřím, že budeme náš rodinný prapor držet hodně vysoko, abychom byli vidět i na těch největších závodech.

Karel Vacek, český reprezentant, který bojuje o místo na výsluní v italském týmu. Foto: instagram Karla Vacka
Karel Vacek, český reprezentant, který si vybojoval místo ve World Tour týmu Qhubeka ASSOS. Foto: instagram Karla Vacka

Poslední dva roky jste se potýkal s nevyrovnanou výkonností. Byl to důsledek toho, co se stalo tátovi?

Stoprocentně, na mé výkonnosti se to hodně projevilo. Problém byl v hlavě. Ne, že bych méně trénoval. Výkonnostně jsem na tom byl dobře, ale trvalo mi, než jsem se srovnal se vším psychicky a byl připraven udělat další krok vzhůru.

Jak byste uplynulé dvě sezony popsal?

Nebyly určitě hvězdné, ale paradoxně mi daly mnohem víc, než kdybych jel pořád na vítězné vlně. Když se všechno sere a nejde vám nic podle plánu, musíte věřit a nezlomit se. Byla to velká škola do života. Věřím, že jsem si horší období už vybral a je lepší, že mě to potkalo teď než někdy v příštích letech.

Když to řeknu laicky, tak nohy jste měl dobré, ale zastavila je hlava?

Dá se to tak říct. Trénoval jsem naplno, dával jsem cyklistice více než sto procent. Když přišel třeba nějaký kopec, který by mi měl sedět, těšil jsem se na něj. Moc chcete a nohy najednou nejedou, protože nedokážete uvolnit hlavu, abyste byl v pravou chvíli takový ten zarputilý závodník. Mnoho lidí si to možná nedokáže představit, ale kdo dělá sport na nějaké úrovni, asi ano. Dřív, když šlo všechno podle plánu, tak si člověk myslí, že je pomalu nesmrtelný, a nic ho nemůže srazit. Ale to je omyl. Může to potkat úplně každého. Musíte si věřit a nezlomit se. Mně nějakou dobu trvalo, než jsem se z toho dostal. Byl to běh na dlouhou trať.

Co vám nejvíce pomohlo?

Snažil jsem se zaměřit na psychiku a pracoval víc s hlavou. Musel jsem se od určitých věcí odpoutat. A hlavně jsem dokázal o svých problémech začít mluvit. To nešlo hned, ale postupně. Nějakou dobu jsem všechno dusil v sobě. Pak jsem se svěřil trenérovi Aleši Kroužeckému, řešil jsem to i s trenérem reprezentace Tomášem Konečným a dalšími. Byli to lidé, co o mých problémech věděli, ale čekali, až za nimi přijdu já sám. Potřeboval jsem se svěřit někomu mimo rodinu. Vloni na Czech Tour jsem se o své situaci bavil i s Leopoldem Königem, který zažil kvůli zdravotním problémům také stinné stránky cyklistiky a prošel si i psychickými problémy.

To byl nejlepší lék na vaše starosti?

Pomohlo to, ale musel jsem na sobě pracovat i já sám. Dlouho se to nedařilo, ale nevzdal jsem se a naučil jsem se hlavu dostat do klidu, i třeba pomocí nějakých meditací. Ale nejdůležitější asi byli lidé a mluvení s nimi. Všem patří velké poděkování.

Přesto, že za sebou nemáte nejlepší rok, dostal jste se do World Tour týmu Qhubeka ASSOS. Jak se to podařilo?

Nebrali mě jako neznámého, určité jméno jsem si jako junior udělal a měl jsem několik dobrých výsledků. Velkou zásluhu má agent. Mě i bráchu zastupují bratři Carrerové, kteří jsou v byznysu hodně dlouho, a máme od nich skvělou podporu. Věřili nám a je jejich velká zásluha, kam jsme se dostali (mladší bratr Mathias bude jezdit s Romanem Kreuzigerem v týmu Gazprom-RusVelo). Bez dobrého agenta je dnes v podstatě nemožné se dostat do World Tour. Týmy oslovují na začátku jenom agenty, závodníci už jen podepisují smlouvu.

Karel Vacek v českém reprezentačním dresu. Foto: profimedia
Karel Vacek, závodník týmu Qhubeka ASSOS,  v českém reprezentačním dresu. Foto: profimedia

Kdy jste ji podepsal vy?

Už minulý rok v létě s tehdejším týmem NTT. Chvílemi jsem byl docela na nožích, protože hrozilo, že tým nebude po odchodu hlavního sponzora pokračovat. Někteří závodníci odešli nebo skončili. Ale věřil jsem šéfovi týmu Douglasi Ryderovi i manažerovi. Tým se povedlo zachránit, což je skvělé. Je dobře, že cyklistika nepřišla o další stáj. Naopak si myslím, že budeme skvělí.

Co pro vás angažmá ve World Tour znamená?

Splnění životního snu. Od doby, co jsem zaregistroval Tour de France, žiju tím, že se dostanu do nejvyšší ligy. Táta taky závodil, ale za komunistů bylo skoro nemožné dostat se takhle vysoko. On závodil alespoň v Rakousku, mně se to podařilo do World Tour. Je to splněný sen celé rodiny.

Váš bratr jde do RusVela, ale už má podepsáno i do Treku, kam by měl jít za dva roky. Nechtěli jste zkusit společné angažmá?

Bylo by to fajn, hodně si spolu pomůžeme. On je úplně jiný typ než já: spíš klasikář, časovkář, já zase vrchař. Takže bychom spolu asi stejně na závody moc nejezdili. Ale jsem rád, že má taky super angažmá po boku ostřílených borců, jako jsou Roman Kreuziger nebo Zakarin. Určitě mu hodně pomůžou. Věřím, že se jednou spolu v nějakém týmu potkáme, ale na začátku si musíme vyzkoušet, jak dokážeme fungovat bez sebe.

Co očekáváte od své první sezony ve World Tour?

Vím, že mě nečeká procházka růžovým sadem. Každý, kdo se tam dostane, nemá nic zadarmo. Musím každý den dělat maximum, abych si to místo zasloužil. A budu se snažit, aby moje cena postupně stoupala, a jednou jsem mohl třeba zabojovat o etapu na nějaké Grand Tour nebo i o celkové pořadí.

Karel Vacek patří mezi nejtalentovanější české cyklisty. Foto: archiv Karla Vacka
Karel Vacek patří mezi nejtalentovanější české cyklisty. Foto: archiv Karla Vacka

Už máte jasno, jaká by měla být vaše role?

Uvidíme, jak bude probíhat sezona. Doufám, že proběhne relativně normálně s ohledem na pandemii a objedeme všechno podle plánů. Když pojedu nějaké etapáky s Aruem nebo Pozzovivem, rád bych jim v kopcích dopomohl k vítězství. Jsou to ostřílení borci a nerad bych je zklamal. Ale zároveň musím být připraven, že když třeba někdo z nich nebude mít svůj den, tak abych svou šanci využil, porval se o co nejlepší umístění a ukázal svoje triko taky někde vpředu.

Co už jste s novým týmem absolvoval?

Zatím jenom online hovory. Díky covidu-19 jsme přišli o prosincový kemp. Teď máme první soustředění v Gironě na deset dní a v únoru bych měl zahájit sezonu na závodech Tour de la Provence ve Francii. Jedna etapa končí na Mont Ventoux, to je velká výzva.

A další program?

Zatím mám jen nástřel, všechno bude záležet na vývoji sezony. Měl bych jet Strade Bianche nebo Dauphiné. Co se týče Grand Tour, tak jsem jako rezerva. Je normální, že prvním rokem na Grand Tour nováčky moc často neposílají. Jen kdyby někdo vypadl, tak mě asi nasadí. Ale teď je to předčasné řešit.