Prázdniny velkých premiér! Už pátou sezonu bojuje o slávu na nejvyšší úrovni. Přesto zažívá český reprezentant Mathias Vacek, závodník formace Lidl Trek, mnoho nového. Poprvé absolvoval vysokohorské soustředění, poprvé v kariéře pojede na olympijské hry, poprvé pojede Grand Tour. A proti úvodnímu plánu v Paříži absolvuje nejen hromadný závod, ale i časovku. „Bude to zajímavé. Jsem plný očekávání,“ říká s úsměvem dvaadvacetiletý reprezentant.
Prožil parádní úvod letní sezony. Oslnil při etapáku v Norsku, kde vybojoval celkově čtvrtou příčku, zazářil na bitvě Kolem Belgie, kde byl druhý v absolutním pořadí. Na obou závodech získal bílý trikot pro nejlepšího mladého závodníka. A pak vybojoval titul českého šampiona v časovce. Právě v boji proti chronometru se hned druhý den olympijských her v Paříži představí. O týden později pojede hromadný závod a následně absolvuje premiérovou Grand Tour – španělskou Vueltu.
Vysokohorské soustředění uprostřed sezony jste absolvoval poprvé v kariéře. Co vám tři týdny v Andoře daly?
Hlavně poučení, že je lepší se držet na uzdě. I když se člověk cítí skvěle, je lepší jet místo pěti a půl hodiny jenom pět. Můj trenér i celý tým mají s vysokohorskými kempy velké zkušenosti, za což jsem moc rád. Lehce by šlo všechno pokazit. Výška je hodně znát. Je důležité zachovat chladnou hlavu a zaměřit se hlavně na objem.
Takže intervalové tréninky jste během tří týdnů vůbec neabsolvoval?
Nějaké ano, ale nebylo to moc intenzivní. Vysoká nadmořská výška je hodně znát. Takže se všechno plánovalo, abych nepřijel domů, respektive následně do Paříže, a pak na Vueltu mrtvý.
Kolik času Mathias Vacek v Andoře na kole trávil?
Někdy třeba sedm hodin. Vážně to nebylo jednoduché. Tělo dostalo pořádný záhul. Ale očekávám, že Vuelta bude ještě náročnější. Nicméně jsme měli i dva volné dny. Ale stejně jsme šli na kolo. Abychom z toho nevypadli. Jenom jsme hodinku vytočili nohy se zastávkou v kavárně. Hodně jsme se přibližovali programu Grand Tour.
Byla v Andoře sestava, kterou Lidl Trek pošle na španělskou Vueltu?
Někteří kluci pro Vueltu absolvovali Tour de France, takže chyběli. A jiní, kteří v Andoře byli, budou mít v druhé polovině sezony jiný program.
Pro vás bude prvním závodem po soustředění časovka na olympijských hrách, kterou jste původně v plánu neměl, protože Česko si místo nevyjelo. Ale když odmítl start Rus Vlasov, dostal jste jeho pozici. O jak velký zásah do plánování programu šlo?
Soustředění v Andoře bylo jasně dané. Měl jsem v plánu etapový závod Czech Tour, ale informace o startu v časovce přišla brzy, takže nešlo o žádný problém. Prostě jsme Czech Tour škrtli. Snažili jsme se vše skloubit, abych byl dobře připravený na olympiádu i Vueltu.
Měl jste prostor jezdit i na speciálu pro časovku?
Ano. Na časovkářské koze jsem jezdil. V každém týdenním bloku jsme měli i přípravu na časovku, protože jde o důležitou součást každého závodu Grand Tour. Při Vueltě je v harmonogramu dvakrát.
Vyhovuje vám olympijská časovka dlouhá 32 kilometrů se 150 výškovými metry?
Je to hodně dlouhé, přestože třeba mistrovství republiky v časovce mělo ještě o čtrnáct kilometrů více. Na Vueltě budou časovky kratší. Pro mě jsou perfektní ty s délkou do patnácti kilometrů, protože kratší intenzity umím jezdit dobře. Ale hodně trénuji i delší intervaly na časovkářském speciálu. Přibližně si umím představit, co mě čeká. Klíčové bude správně rozložit síly. Před čtyřmi lety jsem ve Francii vyhrál v časovce mistrovství Evropy juniorů. Tehdy měřil závod pětadvacet kilometrů a převýšení bylo přes tři sta metrů. Porazil jsem třeba Lorenza Milesiho, který je dnes v Movistaru, či Juana Ayusa, co jezdí v UAE Emirates, nebo Ciana Uijtdebroekse z Vismy. Doufám, že mi Francie bude znovu nakloněna.
Jak vysoko si při představě startovní listiny troufá Mathias Vacek v konečném pořadí?
Těžko odhadovat. Někdo přijede čerstvý a nebude rozjetý. Další kluci budou mít v nohách Tour de France, olympijský závod jim nemusí sednout kvůli únavě. Pokud bych se dostal mezi nejlepších deset, bylo by to super. Jsem zvědavý, jak bude moje tělo reagovat po tréninkovém kempu. Já doufám, že si všechno sedne, budu mít dobré nohy a bude to super.
Mezi časovkou a hromadným závodem na olympijských hrách je přesně týden volna. Máte už představu o podobě tréninku v Paříži?
Nebudu ve Francii. Po časovce poletím domů a budu trénovat v podmínkách, na které jsem zvyklý. V Paříži bych určitě neměl optimální možnosti na trénink a na týden bych z celého programu vypadl.
Hromadný závod měří 273 kilometrů, cyklisté musí zdolat převýšení 2800 výškových metrů…
Je to klasikářský profil. Okruh jsem si prohlížel a bude to na výbušnost. Půjde o hodně zajímavý závod. Jede se bez vysílaček, závodníků je téměř polovina proti standardnímu pelotonu. Ale zase půjde jenom o samé skvělé cyklisté. Scénářů je určitě mnoho. Myslím, že v bitvě o olympijskou medaili se těžko mohu s někým domlouvat na spolupráci.
Česko má v pelotonu jediné místo. Naopak třeba Belgie, Francie, Dánsko či Slovinsko má čtyři zástupce. Je velkým handicapem, že budete na všechno sám?
Při mistrovství republiky jsem si všechno vyzkoušel. Stravování jsem si řešil víceméně sám. Narvu si do kapes hodně jídla ještě před startem. Až se dostaneme na okruh v Paříži, budu jenom sbírat bidony s připevněnými gely. Klíčové bude stravování, protože se pojede necelých sedm hodin. Snad nebude panovat totální vedro, protože s ochlazováním je to pak složité.
