Nejrůznější doplňková čidla představují nejen možnost vytvořit z „hloupého“ trenažéru „chytrý“ a nahlédnout tak do virtuálních cyklistických prostředí, ale využít je můžete i při ježdění venku. Extra porce dat se hodí k přesnějšímu řízení tréninku, případně k vedení obsáhlejších statistik, patří-li procházení grafů mezi vaše hobby.

Při výběru senzoru je důležité zvážit jak jeho účel, tak i kompatibilitu se stávajícím hardwarem. Čidla určená primárně ke spárování se sportovními hodinkami nebo cyklocomputerem nejčastěji komunikují prostřednictvím protokolu ANT+. Tato technologie vznikla přímo pro potřeby sportu a ač ji už od roku 2006 spravuje firma Garmin, jedná se o rozšířený komunikační protokol preferovaný většinou výrobců sportovních periferií. Pokud chcete využít ANT+ senzor pro zobrazování dat na počítači, tabletu nebo telefonu, budete muset dokoupit ještě ANT+ hardwarový klíč, který zasunete do USB portu. Telefonů či tabletů s vestavěnou technologií ANT+ je totiž jako šafránu. Naštěstí jsou ANT+ klíče relativně levné a kompatibilní.

Jednodušším řešením pro posílání dat do zařízení bez ANT+ technologie je Bluetooth. Bývá považován za méně stabilní a problematičtější z hlediska kompatibility, pokud však nepotřebujete připojit senzor k více zařízením naráz (například k hodinkám a počítači), lze jej považovat za rovnocenný a vzhledem k současnému rozšíření „modrého zubu“ za univerzálnější. Mnoho výrobců dnes řeší dilema tím, že u svých senzorů podporuje obě technologie – ANT+ i Bluetooth. Takový snímač spárujete s jakýmkoli zařízením.

Senzor rychlosti

Nejpoužívanějším čidlem v hodnotě několika stokorun je senzor rychlosti, často doplněný o snímač kadence šlapání. Chcete-li vyzkoušet základní možnosti virtuálních prostředí na svém stávajícím „hloupém“ trenažéru nebo na válcích, bude vás aplikace posouvat rychlostí danou otáčkami kola, přičemž veškeré další zobrazované údaje budou neobjektivní, případně využitelné, ale více či méně nepřesné (to v situaci, kdy použijete trenažér se známou odporovou křivkou).

Senzor rychlosti se vám však může hodit i při běžném tréninku v exteriéru, třeba když není k dispozici kvalitní GPS signál nebo na biku, kde velmi nízká rychlost jízdy občas aktivuje funkci automatické pauzy. Existují již i senzory s pamětí kontinuálně načítající základní data o vyjížďkách, která odešlou naráz až po připojení senzoru k zařízení. O své kilometry tedy nepřijdete ani když zapomenete hodinky nebo se vám v nich vybije baterka.

Senzor srdeční frekvence

Takzvaný tepák je nejjednodušší a nejlevnější zařízení pro dávkování tréninku. Díky němu se na trenažéru nejen pokocháte virtuálními světy, ale také ověříte, že jste dosáhli intenzity navozující tréninkový efekt. Totéž samozřejmě platí i pro trénink venku.

Senzor srdeční frekvence je mezi závodníky nejpoužívanější způsob pro monitorování srdeční činnosti. Foto: Michal Červený (2x)
Senzor srdeční frekvence je mezi závodníky nejpoužívanější způsob pro monitorování srdeční činnosti. Foto: Michal Červený (2x)

Byť se stále více hovoří o tréninku podle wattů, pro většinu hobby jezdců je tepová frekvence dostatečným indikátorem intenzity. Úplní začátečníci si mohou stanovit pásma tepové frekvence výpočtem, kdo to ale myslí s tréninkem vážně, absolvuje vyšetření u sportovního lékaře.

Trénující cyklisté zpravidla používají klasické hrudní pásy, ale velký pokrok v přesnosti udělaly i optické snímače, ať už jako součást chytrých hodinek nebo jako samostatná čidla na zápěstí. Hrudní pás je jistota, ale kvalitní optika za ním už příliš nezaostává.

Wattmetr

Měřič výkonu představuje násobně vyšší investici, byť základní provedení pořídíte už v ceně do deseti tisíc korun. Wattmetr opět využijete při tréninku doma – u základních trenažérů slouží jako zdroj dat pro aplikaci, u smart produktů jej můžete použít pro zpřesnění hodnot, protože měřič výkonu vestavěný v trenažéru nemusí být dostatečně přesný, může reagovat se zpožděním a podobně.

Podle wattů se ale samozřejmě trénuje a závodí i v sezoně. Při výběru zařízení dobře promyslete své požadavky – základní provedení měří výkon jen jedné končetiny a celkovou hodnotu dopočítávají, takže jsou méně přesná a postrádají některé funkce.

Zvažte také typ wattmetru podle umístění (pedály, kliky, zadní náboj, unašeč převodníků, středová osa), každé provedení má svá pro i proti. Na rozdíl od předchozích snímačů, kde na výrobci a provedení až tolik nezáleží, doporučujeme před koupí wattmetru důkladně nastudovat možnosti, jež současný trh nabízí.

Čidla budoucnosti

Vedle běžně používaných senzorů existují ještě zařízení využívaná profesionálními trenéry či lékaři. Do povědomí se dostávají například oxymetry, tedy krabičky, které dokáží v reálném čase zobrazovat okysličení pracujícího svalu. Může jít o další cenný střípek do mozaiky plánování a vyhodnocování tréninku, data je však nutné odborně interpretovat. V domácím tréninku vám tedy nejspíš nepomohou, i když je dnes z hlediska provedení a dostupnosti hardwaru jejich pořízení reálné.

Oxymetr
Oxymetr monitoruje okysličení organismu.

Ve vývoji jsou však i další „wearables“, hodně se hovoří například o senzoru hlídajícím hydrataci organizmu. Prostá informace o míře zavodnění by mohla být přínosná pro cyklisty všech úrovní. Peněženky cyklistů jsou nadité, výrobci motivovaní, nechme se tedy překvapit, jaké zajímavosti vývoj přinese.