Bezdušové pneumatiky , které jsou pro cyklisty současně požehnáním i prokletím, pomohly vyřešit jeden z jejich největších problémů. Nebo spíše nočních můr… Defekty . Vzhledem k výhodám jízdy s nižším tlakem při zachování stejného valivého odporu, se u bezdušových pneumatik drasticky snižuje pravděpodobnost defektu. Ze dvou velmi pádných důvodů. Absence duše eliminuje riziko defektu. A pokud k defektu dojde na povrchu pneumatiky, pokud není obrovský, tmel jej může okamžitě ucpat. To se ale stane pouze tehdy, pokud je uvnitř pneumatiky vše v pořádku.
Bezdušové pneumatiky se za poslední roky staly standardem v horské cyklistice, na gravelu i silnici. Nabízejí nižší riziko defektu, lepší trakci i pohodlí. Jenže mají jednu specifickou „slabinu“ – těsnicí tmel uvnitř pláště nevydrží věčně. Pokud mu nevěnujete pozornost, výhody bezdušového systému se mohou rychle rozplynout.
Proč je tmel klíčový?
Tmel je srdcem bezdušového systému. Jeho úkolem je okamžitě zacelit drobné průrazy a netěsnosti. Jakmile ale vyschne nebo ho je málo, plášť ztrácí schopnost se „sám opravit“. Výsledkem je častější dofukování, únik tlaku a v horším případě i nepojízdné kolo.
Neexistuje univerzální interval na doplnění či výměnu tmelu, ale existují jasné signály, které vám napoví, že čas už uplynul.
Většina výrobců doporučuje kontroloval tmel každé tři měsíce. V horkém a suchém počasí však může tmel vysychat rychleji.
Pokud musíte pumpovat před každou vyjížďkou, tmel už pravděpodobně neplní svou funkci. Pak je čas na doplnění či výměnu. Existuje jednoduchý trik, jak zjistit přiměřený stav. Zatřeste kolem. Pokud neslyšíte pohyb kapaliny, tmel je pravděpodobně zaschlý nebo ho je naprosté minimum.
Dalším signálem o potřebě doplnit tmel je okamžik, kdy při kontrole ventilu nebo sundání pláště najdete zaschlé „žmolky“. Jde o jasný podnět k doplnění či výměně.
V neposlední řadě pak neváhejte s doplněním v okamžiku, kdy vás potká větší defekt. Po větším průrazu se může spotřebovat větší množství tmelu. Po takové situaci je vhodné tmel doplnit.
Jak tmel vyměnit?
Doplnění tmelu není žádná věda, ale vyžaduje trochu pečlivosti. Budete potřebovat nový tmel, injekční stříkačku nebo aplikační láhev, nářadí na ventil (pokud má vyjímatelné jádro), pumpu nebo kompresor.
Úplně vyfouknete plášť, aby se s ním lépe manipulovalo. Pomocí nástroje vyšroubujte vnitřní část ventilku. Stříkačkou nalijte doporučené množství (obvykle 60–120 ml podle typu pláště).
Zašroubujte jádro zpět a plášť nafoukněte na vyšší tlak, aby správně dosedl. Kolem zatočte, případně se krátce projeďte. Tmel se musí rovnoměrně rozlít po celém plášti.
A pár tipů na závěr? Používejte kvalitní tmel, levné varianty často rychleji degradují. A rozhodně mějte tmel vždy doma, protože nejhorší moment na jeho nedostatek je večer před vyjížďkou.
Titulní foto: Michal Červený
