O tom, že se řetěz jízdního kola v průběhu používání opotřebovává, slyšel asi každý. Ne každý ovšem věnuje tomuto komponentu patřičnou pozornost. Základní úkony údržby jsou přitom velmi jednoduché a také kontrola opotřebení zabere sotva pár vteřin.
Opotřebovaný řetěz se lidově označuje termínem „vytahaný“, což může vést k mylné představě, že vlivem šlapání dochází k natažení materiálu jednotlivých článků. Ve skutečnosti ale k protažení řetězu dochází kvůli opotřebení jednotlivých čepů a válečků a tedy zvětšení vůlí mezi nimi. K navýšení životnosti řetězu můžeme přispět pravidelnou údržbou, zejména mazáním, které opotřebení čepů a válečků sníží.
Existuje celá řada speciálních maziv lišících se svými vlastnostmi. Z hlediska životnosti řetězu není až tak podstatné, jaký typ maziva zvolíte, důležitější je, aby jej bylo mezi čepy a pouzdry neustále dostatek. I obyčejný minerální olej tedy odvede svou práci, ale vyžádá si častější domazávání, třeba po každé vyjížďce. Naopak speciální na řetězy určená maziva bývají hustší a vydrží plnit svou úlohu i stovky kilometrů.
Negativní vliv na životnost řetězu má znečištění pohonu, protože nečistoty vázané na mazivo zvyšují abrazivní opotřebení. Prevence je jednoduchá – používat „nelepivá“ maziva (s výjimkou jízd v deštivých podmínkách) a vždy po namazání z řetězu otřít hadrem přebytky.
Jednou za čas je vhodné řetěz vyčistit důkladněji, buď v takzvané pračce na řetěz (stojí cca od 200 Kč), nebo jej z kola sejmout (oceníte rychlospojku) a vyprat jej v lázni například s petrolejem. Pokud se vám do takových úkonů nechce, můžete je do značné míry nahradit pravidelným pečlivým otřením. Nezapomeňte při tom ani na kazetu, kladky přehazovačky a převodníky.
Kolik řetěz vydrží?
Ani sebelépe udržovaný řetěz však nebude sloužit věčně. A protože u jízdního kola neexistuje žádný předepsaný interval výměny, je nutné pravidelně sledovat opotřebení. Na životnost mají zásadní vliv kvalita materiálu řetězu, hmotnost jezdce, jízdní styl, typ pohonu nebo provozní podmínky. V závislosti na těchto proměnných najedete na řetězu 500–5000 km. Většina rekreačních MTB jezdců mění řetěz mezi 1000 a 2000 km, ale opravdu se nedá příliš zobecňovat, je nutné měřit.
Kontrola opotřebení řetězu se běžně provádí dvěma způsoby. První možností jsou speciální měrky, které koupíte už zhruba za stokorunu. Měrku jednoduše bez použití síly zasuneme do řetězu nad řetězovou vzpěrou rámu, tlakem na pedál napneme řetěz a z boku zkontrolujeme, nakolik se do něj měrka zanořila.
Provedení a stupnice jednotlivých měrek se různí, ale zpravidla zde bývá vyznačena hodnota opotřebení 0,75 %, která je pro výměnu ideální. Pokud má měrka více stupňů, považuje se za ideál pro výměnu předposlední „zoubek“. Nikdy by nemělo dojít k úplnému propadnutí měrky řetězem.
Jako alternativa k měrce se nabízí posuvné měřítko. Tento způsob je také přesnější – kvalitní posuvka je spolehlivější než kus pochybně kalibrovaného plechu. Na stupnici nastavíme hodnotu 132 mm, zasuneme čelisti měřítka mezi články a roztáhneme je. U nového řetězu bývá vzdálenost mezi jedenácti články okolo 132,1 mm a nejpozději u hodnoty 132,9 mm bychom měli řetěz vyměnit.
Když už je pozdě
Kouzlo pravidelné výměny spočívá nejen v efektivitě přenosu energie, ale i v prodloužení životnosti ozubení na kazetě a převodnících. Jestliže řetěz měníme včas, „přežije“ ozubení několik řetězů (v závislosti na kvalitě třeba pět i více). Jestliže ale měrka ukáže opotřebení okolo jednoho procenta (většina je zkonstruována tak, že článkem řetězu zcela propadne) nebo se posuvka rozevře nad 132,9 mm, hrozí nebezpečí, že je ozubení pastorků protaženými články již natolik deformované, že na něm bude nový řetěz přeskakovat, takzvaně střílet.
K tomuto jevu dochází při silném záběru většinou na nejvíce používaných pastorcích ve středu kazety. Pokud řetěz přeskočí jen výjimečně, můžete doufat, že se během pár desítek kilometrů protáhne natolik, aby problémy ustaly. Je-li ale střílení intenzívní (často se na kole nelze ani rozjet), nevyhnete se koupi nové kazety. Opotřebené převodníky nebývají tolik náchylné k přeskakování řetězu jako spíše k jeho „nabalování“ při řazení. Tento problém ale nastává později než přeskakování na kazetě.
Jestliže jste ideální moment pro výměnu řetězu propásli a z nějakého důvodu nechcete investovat do nové kazety, existuje ještě jedno řešení – ponechat starý řetěz tak dlouho, dokud bude pohon uspokojivě fungovat. Celý systém se totiž opotřebovává rovnoměrně a díky tomu se funkce zhoršuje téměř neznatelně. V extrémním případě lze takto najet až desítky tisíc kilometrů. Pak ovšem roste riziko problémů (přeskakování řetězu, zhoršené řazení, přetržení…) a zároveň částka, kterou si obnova pohonu vyžádá.
