Nadělal si v pelotonu nepřátele? Měl nechat vyhrát soupeře? Připravit si spojence pro druhou Grand Tour sezony? Choval se Tadej Pogačar jako hamoun, když ovládl šest etap, přestože to nebylo nutné? Vždyť Giro 2024 ovládl s náskokem deseti minut bez čtyř vteřin. A všichni přeci viděli, že je nejlepším mužem celého závodu…
Od Oropy až po Monte Grappu byl pětadvacetiletý slovinský klenot formace UAE Emirates naprosto dominantní. A nebýt výborného spurtu Jhonatana Narváeze z týmu Ineos Grenadiers v první etapě, mohl Tadej Pogačar jet v růžovém trikotu nikoliv až po druhé etapě, ale hned po té úvodní. Tak proč proboha nenechal „čuchnout“ taky soupeřům, když chce v červenci vyhrát Tour de France a poprvé od roku 1998 slavit double? Ušetřil by tak přeci síly, nebo ne? Ale hlavně by si připravil půdu pro druhou Grand Tour sezony, kde dost možná bude potřebovat pomoc nejen od vlastních domestiků…
Tadej Pogačar je miláček davů
V minulosti platilo, že lídři závodu uzavírali tichá spojenectví. Kontrolovali průběžné vedení i za pomoci soupeřů a etapová prvenství nechávali protivníkům. Nikoliv Tadej Pogačar s šesti dílčími triumfy. Šlo o krátkozraké jednání s ohledem na touhu ovládnout Tour de France 2024?
„Tadej má jednu velkou výhodu: všichni v pelotonu ho mají rádi a chovají k němu obrovský respekt. On je sympaťák, se všemi pokecá, je to normální kluk. Ostatní závoďácí a týmy jeho dominanci na Giru skousnou,“ přemítá Zdeněk Štybar, bývalý profesionál, nyní cyklistický ambasador We Love Cycling.
„Několikrát jsem se s Tadejem potkal i mimo závody, protože jeho přítelkyně jezdila za Jayco AlUla, kde jsem prožil poslední sezonu kariéry. Je to super kluk. Sympaťák, s nímž můžete prožít celý večer, a budete se bavit. Není nafoukaný. Nedává nikomu najevo, že je nejlepší cyklista na světě,“ vyzdvihuje Štybar pokoru slovinského šampiona.
Však také televize i sociální média zaplavily záběry, jak Tadej Pogačar rozdává bidony dětem nejen před etapou, ale i během samotných bitev. Často si při dupání do pedálů a zdolávání horských masivů plácnul s malými fanoušky. A když Giulio Pellizzari z týmu Bardiani přišel po dojezdu šestnácté etapy coby první poražený za vítězným Pogačarem poprosit o brýle a růžový dres, Slovinec o pět let mladšího soupeře bez váhání podaroval.
„Pogačar je nesmírně populární. Myslím, že být to někdo jiný, budou se napříč pelotonem tvořit týmové aliance. Ale bylo vidět, jak ho ostatní závodníci respektují. Celá Itálie ho oslavuje jako největšího šampiona,“ přitakává František Raboň, bývalý profesionál.
Je to prostě šampion, co nechybuje
Takže až Tadej Pogačar dorazí se svým týmem za třicet dnů do Itálie, kde bude ve Florencii startovat další ročník Tour de France, rozhodně se nemusí obávat. Nikdo určitě nebude mít touhu se Slovinci mstít za jeho dominanci na Giru.
Půjde jen o souboj lídra UAE Emirates a největších soupeřů, jimiž budou Jonas Vingegaard (Visma Lease a bike), Remco Evenepoel (Soudal Quick Step) a Primož Roglič (Bora-hansgrohe). „Všechno směřuje k tomu, že Tour de France vyhraje. Vždyť Giro ovládl rozdílem dvou tříd. Ani jednou se nedostal pod nějaký tlak. Jediným strašákem pro něj byla nemoc nebo nějaký karambol. On se navíc nedostává do situací, že by padal vlastní chybou, třeba jako když si Geraint Thomas přeloží o kolo závodníka před sebou. Tadej Pogačar je na tom technicky výborně. Sjezdy na vodě? Žádný problém Špatné počasí? Nevadí. Prostě je obrovský šampion,“ tvrdí František Raboň, nyní manažer ve společnosti Kalas.
„I kdyby náhodou někdo prahnul po nějaké odplatě, tak tým UAE je dost silný, aby i bez pomoci dalších Tour de France ohlídal. Je třeba vidět, že když pro něj celý tým pracuje, jezdí mu špice a hlídá uprchlíky, tak následně není důvod nechávat příležitosti k vítězství jen tak ležet. Navíc nemusí mít každý rok stejnou formu, tak proč nevyužít času, kdy se daří,“ míní Zdeněk Štybar.
Zvládne pokus o double v hlavě?
Pro bitvu o vítězství směrem k Tour de France má jednoho trošku přehlíženého favorita. „Slyšel jsem, že se do skvělé formy dostává Egan Bernal. Moc bych mu přál, aby po určitém trápení prožil při Tour de France parádní comeback. Pro cyklistiku i Egana samotného by šlo o parádní příběh,“ připomíná Zdeněk Štybar, že se kolumbijský závodník mnoho měsíců pral o návrat poté, co v rodné zemi při tréninku trefil autobus.
„Je jasné, že všichni budou koukat na Tadeje, jestli si udržel formu. Mně přišlo, že při Giru něijak neplýtval silami. Neodjížděl daleko před cílem. Tým ho určitě držel na uzdě. Hlavní je, aby pokus o duble zvládnul v hlavě. Psychická stránka bude klíčová,“ dumá Zdeněk Štybar, vítěz etapy na Tour de France 2015.
„Myslím, že už při Giru se rozjela jistá psychologická válka, když Tadej Pogačar často zmiňoval, že nejel v etapě naplno. Odstup, s nímž vyhrál v Itálii, byl pro ostatní přitom na ručník. Takže je otázka, do jaké míry jenom blufoval. Ale jeho dominance určitě neušla šéfům největších soupeřů, kteří měli děsivé jaro kvůli pádům. A třeba Visma určitě nepošle na Tour Vingegaarda, pokud bude připraven jen na osmdesát procent. Předhodit ho za takové konstelace zářícímu Pogačarovi, to by nebylo dobré,“ má jasno František Raboň.
