Abnormálně vysoký tep! Opakovaně přes 200 úderů za minutu. Incident z cíle bikového závodu ve španělské Chelvě pořádně vyděsil trojnásobného mistra světa v silniční cyklistice. Peter Sagan se následně podrobil zákroku v Itálii, při němž mu lékaři implantovali senzor tepu. Trable se srdcem slovenského borce jsou pokračováním celé řady incidentů podobného charakteru z cyklistického prostředí během posledních let…
„Všechno je pod kontrolou, už za pár dní se vrátím na kolo,“ vzkázal čtyřiatřicetiletý rodák ze Žiliny, který na konci minulého roku opustil World Tour a vrhnul se na biky. Jeho snem je vybojovat si místo na olympijských hrách v Paříži v cross country, což byla disciplína, kde odstartoval hvězdnou kariéru.
Závod, jenž hostila španělská Chelva, byl pro Sagana dalším dílem ve skládačce na cestě do bitvy pod pět kruhů. Nemělo se jednat o nic mimořádného. Jenže po projetí cílem měl cyklista opakovaně abnormálně vysoký tep přes 200 úderů za minutu.
Peter Sagan, který obléká na biku dres týmu Specialized, se svěřil v Anconě do rukou doktora Roberta Corsettiho, s nímž spolupracuje od mládí. Chirurgický zákrok provedl profesor Antonino Dello Russo, ředitel kliniky kardiologie a arytmologie. „Peter je v pořádku. Bude pokračovat v naplánovaném programu. Všechno je pod kontrolou,“ uvedl pro agenturu AFP Gabriele Uboldi, manažer cyklisty.
Peter Sagan měl trable až po dojezdu do cíle
Je fakt, že slovenský cyklista závod v Chelvě dokončil na devětačtyřicátém místě. Z hlediska bitvy o Paříž si Sagan nemůže dovolit žádnou velkou pauzu. Potřebuje do uzávěrky nominace 26. května nasbírat dostatek bodů, aby se vůbec Slovensko z nejhůře devatenácté pozice žebříčku UCI dostalo na hry. Ovšem případy z poslední doby jsou pro slovenskou cyklistickou legendu varováním, aby návrat neuspěchal.
Niklas Eg, devětadvacetiletý Dán z týmu Uno-X, je zatím posledním borcem, který musel kvůli srdci ukončit kariéru na podzim minulého roku. Během jízdy na kole zaznamenal abnormálně vysokou srdeční frekvenci. Následně magnetická rezonance odhalila zjizvenou srdeční tkáň, a tak se rozhodl neriskovat a vyklidil pozice.
Během loňské sezony opustili profesionální peloton Wesley Kreder, Nathan van Hooydonck, Sep Vanmarcke. Všichni tři měli srdeční problémy. Van Hooydonck v pouhých sedmadvaceti letech poté, co zkolaboval za volantem a stal se účastníkem dopravní nehody. Následně byl vybaven interním defibrilátorem.
Kreder ve dvaatřiceti letech. Upadl během tréninku do bezvědomí, probudil se v nemocnici a diagnóza zněla jasně: zánět srdečního svalu. Lékaři cyklistovu touhu po rychlém návratu do sedla utlumili velice rázně vysvětlením, že „zátěž vrcholového sportovce se neslučuje s jeho zdravotním stavem“.
Vanmarckem zažil během jízdy abnormálně vysokou srdeční frekvenci. Následně vyšetření odhalilo zjizvenou srdeční tkáň. A jezdec v pětatřiceti letech ukončil kariéru a pronesl: „Jsem rád, že se vše odhalilo včas.“
Už v předešlé sezoně utrpěl infarkt po spurtu v úvodní etapě Kolem Katalánska Ital Sonny Colbrelli. Lékaři jednatřicetiletému Italovi zachránili život, s cyklistikou byl však šmitec.
Často je problémem vrozená srdeční vada
Letmý pohled do historie potvrzuje, že nejde o vzácné výjimky. Po klasice Paříž-Roubaix 2018 zemřel Michael Goolaerts z týmu Willems Crelan v pouhých třiadvaceti letech, když utrpěl během závodu zástavu srdce. Už o dva roky dříve byl nucen ukončit kariéru kvůli potížím se srdcem Johan Vansummeren, vítěz Paříž-Roubaix. Téhož roku opustil peloton Michael Rogers rovněž kvůli patáliím se srdcem. Rovněž v sezoně 2016 zemřeli kvůli infarktu teprve jednadvacetiletý nizozemský závodník Gijs Verdick a Belgičan Daan Myngheer.
Na jaře 2021 se Zdeněk Štybar po finiši na pětadvacátém místě v závodě Gent-Wevelgem necítil dobře. Vyšetření tehdejšího lékařského týmu Deceuninck Quick Step, za který český reprezentant jezdil, odhalilo problémy se srdečním rytmem. Následně se Štybar podrobil zákroku zvanému katetrizační ablace.
Důvody, proč cyklisté v tak velké míře trpí srdečními problémy, nejsou zcela zřejmé. Vytrvalostní trénink má na srdce pochopitelně obrovský vliv. Podle studií je srdce trénovaného sportovce dvakrát větší než v případě jedince, který nesportuje.
Je problémem „atletické“ srdce?
V případě vrcholových sportovců jako jsou cyklisté se mluví o tzv. „atletickém“ srdci. Větší srdce umožňuje sportovci pumpovat větší objem krve do svalů během tréninku či závodů, což pochopitelně vede k lepším výkonům. Klíčový pro svaly je pochopitelně kyslík v krvi, takže čím více krve pumpuje srdce do svalů, tím lepší výkon.
Studie lékařů se neshodly na konkrétní příčině častých srdečních potíží u cyklistů. Velice často se v minulosti jednalo o poruchu srdeční svalu v podobě hypertrofické kardiomyopatie (silnější srdeční stěna), nebo oslabení jedné ze srdečních komor. Většinou jde o vrozené vady. I proto už všichni závodníci od úrovně Pro Conti musí povinně absolvovat testy na vyšetření srdce.
Lékaři přiznávají, že neexistují žádné jasné studie, které by vysvětlovaly, proč mají sportovci větší fibrilaci síní a proč jsou závažné arytmie častěji u sportovců.
Každopádně žádná studie nepotvrdila, že existuje stav, kdy je sportu pro srdce příliš mnoho. Trénink s mírnou intenzitou je pro běžné smrtelníky rozhodně skvělou volbou, jak posílit zdravotní stav.
