Kategorie gravel biků vyplňuje rozlehlý prostor mezi silničními koly a pevnými mountainbiky. Hlavním důvodem umožňujícím takto široký záběr je velká svoboda při volbě obutí. Jak vybrat pláště pro gravel bike, abyste ze svého kola vytěžili maximum?
Prvním jednoznačným doporučením bez ohledu na konkrétní typ plášťů je zbavit se duší. Zatímco na silničce nad nimi můžeme přimhouřit oko, na gravelu dává bezdušový systém jednoznačně smysl. Zisk v oblasti komfortu, přilnavosti i valivého odporu převažuje nad všemi možnými komplikacemi. V obtížnějším terénu, zvlášť na závodech, kde na opatrnost nezbývá čas, přidávají někteří do plášťů ještě pěnovou vložku, která podpoří usazení obutí a chrání ráfky před ataky kořenů a kamení.
Menší kola pro více prostoru
Než se dáme do výběru vzorku a šířky, nepřehlédněme jednu zajímavou odbočku. Gravel bike totiž dovoluje použití kol menšího průměru, který se označuje jako 650B. A proč bychom u gravelu měli přemýšlet nad malými koly? Díky menšímu průměru ráfku v rámu a vidlici zbude více místa pro široký plášť. Konkrétně se tak ve specifikaci rámu například dočtete, že pojme pláště 42x700C nebo 48x650B.
Širší plášť bikových rozměrů (bavíme se tu o šířce v přepočtu okolo dvou palců, v extrémních případech až kolem 2,3“) nabídne lepší vlastnosti při jízdě v terénu. Na „rychlosti“ kola to ale prakticky nemusí být znát. Dramatické změny se netýkají ani geometrie a ovladatelnosti kola, protože širší pláště jsou zároveň vyšší, takže výsledný průměr kol zůstává podobný. Pokud cítíte, že by pro vás širší pláště byly přínosem, spojte jejich výměnu i s výměnou rozměru zapletených kol.
Čtyřicítky jako ideál?
Dál už se budeme věnovat mnohem častěji používanému průměru 700C, chcete-li 28 palců. Jediná optimální šířka plášťů neexistuje. Pokud ale z gravel biku nechcete dělat silničku, nebo naopak horské kolo, doporučí vám dnes většina jezdců jako nejuniverzálnější šířku okolo 40–42 mm. To je aktuálně také limit mnoha sportovně zaměřených gravelů.
Výrobci nenaráží na problém v oblasti korunky vidlice nebo sedlových vzpěr. Tady je díky kotoučovým brzdám místa spousta. Těsno ale bývá u řetězových vzpěr, kde situaci komplikuje dvojpřevodník, stále vyžadovaný velkou částí zákazníků. Naštěstí se 40–42 mm ukazuje jako dostatečná šířka pro většinu podmínek.
Pláště pod 40 mm dávají smysl prakticky pouze tam, kam se širší obutí nevejde. Některé z prvních gravelů byly navrženy pro pláště jen 36 či 38 mm široké, jejich majitelé tedy nemají jinou volbu. Užší plášť může být smysluplnou volbou i v případě, že se na kole chcete pohybovat prakticky výhradně po silnici. Naopak širší obutí už může citelněji utlumit agilitu kola a hodí se tak pro náročnější terén nebo třeba bikepacking, kde požadujeme větší nosnost, komfort a spolehlivost.
Vzorek – pozor na extrémy!
Ideální by bylo mít ke kolu alespoň dva páry plášťů. Jeden do bláta a druhý na suchý terén. Kdo by ale kola neustále přezouval!? Nejvíc proto táhnou pláště univerzální. Částečné „obojživelnosti“ bývá dosaženo tím, že je střed běhounu pokryt jemnějším vzorkem, nebo je zcela hladký, a směrem k okrajům pláště jsou výstupky vyšší a řidší. Případně je vzorek vysoký všude podobně, ale ve středu běhounu jsou bloky uspořádány hustěji, takže vytváří téměř souvislý pás.
Obecnou výhodou těchto vzorků je velmi nízký valivý odpor při jízdě po zpevněném povrchu a zároveň dostatečná opora v náklonu. Tyto pláště ale dokáží nepříjemně překvapit při brzdění nebo v záběru na mokru, kde snadno podklouznou. S tímto jejich projevem je potřeba počítat a v případě náročnějších podmínek alespoň zvolit nižší tlak, aby se ke slovu dostal co největší počet výstupků.
Pro jezdce preferující jistotu jsou proto lepší vzorky s vyššími a otevřenými figurami (špunty). I tady je ale potřeba volit rozumně. Pokud sáhneme po plášti určeném výhradně do měkkého mokrého terénu, překvapi nás jeho lenivost. Svou roli totiž sehrává nejen větší deformace vzorku při jízdě, ale valivý odpor může zvýšit také použití měkčí směsi.
V neposlední řadě bývají uživatelé těchto plášťů zaskočeni krátkou životností – vysoké řídce rozmístěné bloky směsi mizí na asfaltu doslova před očima. I tady platí, že nejde o chybu pláště ale o jeho nevhodné použití. Nejezdíte-li výhradně v lese, speciálům určeným do bláta nebo sypkého terénu se raději vyhněte. Vysoké bloky vzorku nejsou příjemné ani v asfaltových sjezdech, kde jejich deformace snižuje kontrolu nad kolem.
