Cyklistický ráj. Bez nadsázky a přehánění. Ostrov Mallorka by měl být minimálně na jeden týden v roce domovem každého, kdo to s cyklistikou myslí alespoň trošku vážně. Kilometry, které polknete na španělském ostrově ve Středozemním moři v průběhu pozdní zimy či jara, budou představovat kvalitní základ, z něhož budete těžit celou sezonu.
Mallorka je Mekka cyklistů všech výkonnostních kategorií. Silnice s většinou hedvábným povrchem brázdí bok po boku obyčejní hobby cyklisté, pro něž jízda v sedle představuje čisté potěšení duše, stejně jako profesionálové z World Tour formací jako Sky, Astana či Quick Step. Kdyby nešlo o tak výjimečné místo, tihle borci by tady nebyli.
Mallorca je prostě pro každého. Kdo jednou okusil kouzlo ostrova v sedle, už nikdy nechce jinam. Je to jako doping. Jen povolený. A vůbec nezáleží na tom, jestli teprve objevujete kouzlo cyklistiky nebo jste matador, který za sebou má mnoho sezon v sedle.
Mallorka nabízí pouť rozmanitým terénem
Za dvě hodiny v letadle jste v ráji. Jízda v sedle kola po největším z Baleárských ostrovů není jen obyčejnou cyklistikou. Je to pouť rozmanitým terénem, který je návykový. Asi všichni slyšeli o výstupech jako je Sa Calobra, maják Formentor či jízdě přes Puig Major. Ale Mallorca nabízí mnoho skvostů.
Je zde rovinatý terén, zvlněné silnice i stoupání všech charakterů, kde si můžete zničit nohy podle libosti. Prostě pro každého něco. Silnice mají krásný asfalt, ostrov je protkán spoustou malebných vesniček a hustá síť silnic umožňuje prakticky každý švih v případě únavy korigovat z hlediska kilometrů. Pokud se někdo cítí dobře, není problém přidat kopce. Nebo naopak v důsledku vyčerpání ubrat.
Nenechte si ujít dortové bufety
Vlastně v každé z vesniček posazené do krajiny jako od světoznámého malíře Pabla Picassa najdete kavárničky, které se předhání v umění připravit co nejlahodnější espresso, k němuž se podávají luxusní dezerty. Však také mnoho míst nabízí tak zvané dortové bufety.
A až polknete poslední doušek kávy a vydáte se polykat kilometry do kopců, vlastně je ani pořádně nepocítíte. Proč? Protože se budete kochat. Součástí ostrova je totiž bezpočet klášterů, zbytků opevnění proti pirátům a samozřejmě malebných zátok či ostrůvků, z nichž nejde spustit zrak. Takže na vrcholcích těch vyhlášených i méně známých stoupání v pohoří Tramuntana budete dříve, než se nadějete.
Bonusem jsou tolerantní řidiči. Pro většinu místních jsou cyklističtí nadšenci ze zahraničí kočující po ostrově v sedle kola zdrojem obživy, takže nemrznoucí kapalina v obličeji z ostřikovačů či klakson při předjíždění nejsou součástí zdejší dopravní kultury.
A pokud chcete vědět, která vyhlášená stoupání pokoříte…
Coll de sa Batalla
Stoupání od městečka Caimari je dlouhé 8100 metrů s průměrem 4,9 procenta. Většina silnice vede lesem, tudíž není vidět až na samotný vrchol, což je z psychologického hlediska výhodné. Zvedá se spíše pozvolně, až v závěru přijdou krátké strmé vlásenky, které otestují vaši kondici.
Puig de Randa (klášter Cura)
Koupec dlouhý „pouhých“ pět kilometrů s průměrem 6 procent a převýšením 359 metrů tudíž jde o výstup vhodný pro cyklisty všech výkonnostních kategorií.
Na vrcholu je klášter založený už v roce 1275. Je zde parádní výhled na celý ostrov. A jako bonus je na vrcholu dobrá restaurace s výborným mrkvovým dortem.
Coll d´Honor
Tohle je zkouška odvahy a síly na závěr soustředění. Celkem 5400 metrů s průměrem 5,9 procenta. Převýšení 350 metrů. Obtížný výstup směrem od městečka Bunyola. Většinu času je sklon minimálně pět procent, v několika pasážích překročí i deset. V závěru jsou serpentiny, které jsou skutečnou prověrkou svalů každého z cyklistů.
Sant Salvador
Výzva, jejíž pokoření představuje něco jako výstup na vrchol světa… Kopec dlouhý pět kilometrů s průměrem sedm procent a převýšením 410 metrů leží ve východní části Mallorky nedaleko Felanitxu. Jde o strmé stoupání, které má místy až 15 procent.
V rámci všech průvodců, ale i švihů s průvodci jde o opomíjené místo. Nicméně nabízí náramnou porci bolesti. Ale pokud ji zvládnete, máte pocit, že jste na vrcholu světa. Tak krásný výhled z vrcholu je. A jako bonus čeká kavárna..
Atalaya de Albercutx
Nepříliš slavné stoupání, které v průvodcích nenajdete má jen 2300 metrů s průměrem 6 procent a převýšením 148 metrů. Výstup, který je směrem ke slavnému majáku Formentor. Po první části stoupání je odbočka vpravo z hlavní silnice. Cesta je sice trošku hrbolatá, ale stojí za absolvování.
Vrchol je součástí systému obranných věží ostrova vybudovaných na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, z nichž strážní hlídali, aby se piráti nedostali na ostrov. Je zde parádní výhled na mys Formentor či ostrůvek Colomer.
Puig Major
Výstup ze Sólleru je dlouhých 14,3 kilometrů během nichž zdoláte 864 výškových metrů. Průměrný sklon je 6,1 procenta. Jde o nejdelší stoupání na Mallorce a druhý nejtěžší výstup celého ostrova podle hodnocení cyklistů.
Sa Calobra
Tohle je důvod, proč nepřijet na cyklistickou dovolenou na největší španělský ostrov s nulou v nohách. Doporučeným minimem je alespoň šest padesátikilometrových švihů. Proč? Protože Sa Calobra… Je to ikona Mallorky. Výstup dlouhý 10,1 kilometrů s převýšením 654 výškových metrů a průměrným sklonem 6,5 procenta. Jde o scénické stoupání, v němž potkáte mnoho dalších cyklistů, díky nimž cesta rychle uteče. Je to taková party na kole, při níž je třeba držet si vlastní tempo. Říká se, že kdo nevyjel Sa Calobra, nebyl na Mallorce.
