Když vyrazíte na vyjížďku v letních tropech a na cyklistiku nezanevřete ani v současných mrazivých dnech, může rozdíl teplot snadno dosahovat i čtyřiceti stupňů. Při takové hodnotě již dochází ke změnám vlastností materiálů, a tedy i ke změnám funkce komponentů. Škodí kolu mráz?
Jízdní kolo je ze své podstaty mrazuvzdorné, ale některé jeho části fungují při různých teplotách odlišně. V tomto článku se podíváme na místa, která může mráz zasáhnout nejcitlivěji.
Odpružení
Vidlice a tlumiče reagují na změny teplot nejvýrazněji – jakmile se rtuť teploměru přiblíží k bodu mrazu, pérování často začíná ztrácet citlivost. Zpravidla tím znatelněji, čím levnější tlumič nebo vidlice je. Na vině bývá snížení viskozity oleje, případně tuhnutí plastického maziva mezi vnějšími a vnitřními nohami.
Situaci by teoreticky šlo řešit použitím řidšího oleje nebo jiného typu maziva, v praxi ale výměna náplní vidlice kvůli několika zimním jízdám nedává příliš smysl. Pokud vám přijde odpružení hodně ospalé, zkuste o pár kliknutí pootočit nastavením tlumení směrem k rychlejšímu projevu.
Pláště
Tvrdnutí pryže je dalším fyzikálním důsledkem nízkých teplot. Při mrazivých vyjížďkách se málokdo pouští na hranu přilnavosti, takže je tohle omezení spíš teoretické. Pokud ale chcete od plášťů maximální výkon, měli byste přezout na model s co nejměkčí směsí na běhounu.
Zajímavé jsou také úvahy o správném tlaku v obutí – když nahustím podle manometru při pokojové teplotě, o kolik se změní tlak v plášti venku? Velmi přibližně můžete počítat s tím, že pokles teploty o 10 ºC znamená pokles tlaku o 1–3 psi. Ani v tomto případě tedy nejde o dramatickou změnu jízdních vlastností.
Nejvíce problémů tak můžete zažít při defektu, protože vulkanizační roztoky pro záplaty nebo knoty jsou v nízkých teplotách méně účinné a totéž platí pro bezdušové tmely. Výrobci nejpoužívanějších tmelů uvádí teplotní limit až hluboko pod bodem mrazu, ale je potřeba mít roztok v dobré kondici.
Brzdy
Hydraulické brzdy zpravidla nemívají s mrazy potíže, ale existují výjimky – některé modely byly v minulosti pověstné výrazným zkrácením kroku. Viníkem bylo opět tuhnoucí gumové těsnění kolem pístků, které se pak hůře vracely do výchozí pozice. U ráfkových čelisťových brzd někdy můžete pocítit snížení účinku dané ztvrdlými špalky.
Akumulátory
Na jízdním kole dnes najdeme stále více elektronických a mechatronických doplňků: computery, řazení, osvětlení, snímače výkonu, ale třeba i motory v případě elektrokol. Všechna tato zařízení jsou napájena různými typy článků a baterií. Obecně je v zimě potřeba počítat s nižší kapacitou a tedy i kratší výdrží, zhoršení vlastností vždy záleží na konkrétním typu článků.
V našem podnebí však prakticky nehrozí, že by zařízení přestala zcela fungovat nebo by se baterie v průběhu krátkodobého používání venku zničily. Podstatné je neskladovat akumulátory v mrazu a výrobci nejpoužívanějších lithiových akumulátorů také varují před nabíjením v teplotách pod nulou. Mráz tedy „baterkám“ nesvědčí, ale pokud jsou ve formě, neměli byste v teplotách běžných pro Českou zimu narazit na potíže.
Maziva a to ostatní
Na co dalšího můžete narazit při zimní vyjížďce? Snáze ulomíte zkřehlý plastový díl, může se projevit tuhnutí maziv nebo přítomnost zbytků vody v některých komponentech, takže například přestanou fungovat praporky v ořechu nebo v řadicích páčkách, zamrznou bovdeny a podobně.
Tyto potíže se však objevují vzácně a rozhodně by nás od zimního ježdění neměly odradit. Pečlivě udržované kolo poslouží stejně dobře v létě jako v zimě.
Titulní foto: Michal Červený
