Regenerace je klíčová pro maximální využití tréninkového úsilí. Pokud nebudete po tvrdě odvedené práci v přípravě správně odpočívat, zlepšení nebude optimální. Ale věděli jste, že zásadní brzdou je stres. Čeho se tedy mají hobby cyklisté vyvarovat, aby jejich regenerace byla dokonalá?
„Sváteční doba svádí k prohřeškům v životosprávě. A lhostejno, zda se jedná o porušení stravovacích návyků nebo konzumaci alkoholu, který je v Česku s vánočními dny spjatý. Vypít po či při každém tréninku deset piv představuje pro regeneraci těžkou ránu. Samozřejmě jedno pivo či sklenička vína vypitá s přáteli nebo rodinou je naprosto v pořádku, ale další excesivní pití by regeneraci výrazně ovlivnilo. Je otázkou, zda je pití alkoholu z důvodu potřeby k „větší“ míře zábavy nebo je jím psychická nepohoda?
A právě psychické rozpoložení je pro regeneraci klíčové. Největší brzdou, jak tréninkových adaptací, tak právě regenerace je stres. Pokud je člověk v nepohodě, má zvýšenou hladinu kortizolu, což způsobuje zpomalení regenerace. Proto se u vrcholových cyklistů v poslední době tak intenzivně řeší psychické rozpoložení.
Počet závislých roste
U profesionálů se řeší nejčastěji pocity úzkosti a chvilkové propady nálad. U hobby cyklistů navíc vše umocňuje sociální a pracovní život. Doba se extrémně zrychluje. Roste počet závislých na návykových látkách, ať už se jedná o alkohol, drogy nebo různé prášky na bolest a podobné preparáty. Proto psychologové bijí na poplach.
Pokud chce člověk zlepšit výkonnost, musí se zlepšit i z hlediska psychického. Je potřeba naladit správně hlavu a vlastně i celé okolí. Když je sportovec v pohodě a netíží jej stres, těší se na tréninky. Hodně důležité je i „klima“ doma a v práci. Pokud mezi blízké či kolegy daný jedinec nechodí s odporem, ale jde do zaměstnání s nadšením, pozitivně se to promítá i do tréninku. Nic nezlepšuje efektivitu tréninku jako skvělé psychické rozpoložení.
Existuje mnoho marketingových kampaní na nejrůznější elektrostimulace či potravinové doplňky. Zapomenout nesmím ani na speciální nohavice či návleky. Ale přínos je minimální. V případě hobby cyklistů mají všechny dané procedury minimální efekt. Klíčové je mít srovnaný osobní život a stres.
Stres je nežádoucí
Stres je prostě nežádoucí. Spousta lidí tvrdí, že si neví rady. Přitom mnohdy lze problémy vyřešit sám se sebou. Samozřejmě občas narazíme na problém, s nímž si nevíme rady. Pak jsou zde trenéři, psychoterapeuti, následně případně psychologové.
U zdravých jedinců stačí většinou jen dobrý trenér nebo kamarád, který pomůže s motivací a směřováním nejen tréninku. Hlavní je, aby samotní sportovci či lidé v jejich okolí obor psychologie nestigmatizovali. Pokud má někdo deprese nebo cítí úzkost, měl by vyhledat pomoc. Ale mnohdy stačí pár konzultací s psychoterapeutem.
Každopádně trénink v mimořádném stresu či s depresemi představuje brzdu tréninkové adaptace.
V přímé návaznosti je pak jídelníček, protože ve stresu se člověk přejídá nebo zase naopak nejí vůbec, což je pro regeneraci nejhorší.“
Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny, specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední tři roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i hobby sportovce.