Utnul dva roky čekání. Už pomalu zapomínal, jak chutná slastný pocit vítězství. Pavel Bittner, český sprinter ve službách Picnic PostNL, ovládl poslední zářijovou neděli jednorázovku Paříž-Chauny. Paradoxně si přímo na pásce triumf vychutnat nemohl. A dokonce myslel, že je zase „až“ druhý. Ale fotofiniš mu zajistil příliv euforie. „Po triumfu na Vueltě před dvěma lety by mě nenapadlo, že budu čekat na další výhru tak dlouho,“ usmívá se třiadvacetiletý český závodník.
Při jednorázovce dlouhé 203 kilometrů s převýšením 2246 metrů byl lídrem nizozemské formace Picnic PostNL, jejíž dres po sezoně vymění za švýcarskou formaci Pinarello Q36.5. Po množství umístění na stupních vítězů či v top ten se konečně dočkal výhry. Pro WeLoveCycling.cz popisuje, jak zásadní prvenství bylo nejen pro jeho sebevědomí, ale pro celý tým…
Závod Paříž-Chauny se rozhodl v těsném spurtu. Věřil jste, že fotofiniš bude ve váš prospěch?
Moc ne. Jak jsme proletěli cílem, tak jsem byl trošku smířený s druhým místem. Když člověk udělá dlouhý sprint a někdo přiletí zezadu na poslední chvíli, tak má vždy pocit, že je druhý. Věděl jsem, že výsledek bude hodně těsný. Ale Taminiaux Lionel z Lotto Intermarché začal hned slavit. A trvalo pak hodně dlouho, než padl definitivní verdikt, podle něhož jsem byl vítězem já.
Jak Pavel Bittner prožíval triumf s odstupem na základě verdiktu rozhodčích, nikoliv hned při průjezdu cílem s rukama nad hlavou?
Má to něco do sebe. I s prodlevou šlo o obrovskou euforii. Byl to nával čisté radosti. A i s odstupem dnů si připadám, jako kdyby mi spadlo něco z ramen. Vyhrál jsem naposledy na Vueltě 2024. A od té doby nic. Nesl jsem si do závodů určitou tíhu. Věděl jsem, že jde o jednu z posledních příležitostí vyhrát pro Picnic PostNL. Moc jsem si přál zvítězit, než sestavu opustím. Prožíváme hodně složitou sezonu. Takže vítězství je skvělé ve všech ohledech nejen pro mě, ale i pro celý tým.
Už jste někdy v kariéře slavil vítězství po fotofiniši, kdy jste byl smířený s druhým místem?
Nikdy. Tohle bylo nejtěsnější vítězství v kariéře. Myslím, že těsnějším způsobem snad ani vyhrát nejde. Kdybychom byli ve sprintu ještě těsněji u sebe, snad by to ani kamera nedokázala určit…
Na konci roku 2026 Picnic PostNL opustíte a zamíříte do Pinarella Q36.5. Bylo pro vás důležité ukončit pět let působení v nizozemské formaci výhrou?
Nesmírně důležité! Moc lidí to možná nepochopí a řeknou si, proč vyhrávat pro tým, který opustím. Ale já jsem si moc přál končit triumfem. Dělal jsem pro úspěch maximum. A čekal jsem mnohem delší dobu, než jsem si představoval. Když jsem ovládl etapu na Vueltě, doufal jsem, že půjde o určitý spouštěč a budu vyhrávat pravidelněji. Ale nějak se můj předpoklad nenaplnil. Nepodával jsem špatné výkony. Ale vítězství je prostě vítězství. A to mi chybělo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Představuje triumf velkou vzpruhu pro celý tým Picnic PostNL, který letos bral jen jedno vítězství v dubnu při závodě Kolem Turecka?
Každý z kluků měl z mého úspěchu velkou radost. Moc euforie jsme si letos neužili. Kontrolovali jsme tentokrát průběh od prvních kilometrů. Vstupovali jsme do závodu s ambicemi na vítězství se mnou ve spurtu. Nikdo z kluků neřešil, jestli po sezoně odcházím nebo ne. Věřili jsme skoro celý rok, ale nikdy prvenství neklaplo. Je skvělé, že jsme se konečně dočkali.
Na vítězství Pavel Bittner čekal od 21. srpna 2024. Tehdy jste ovládl pátou etapu na Vueltě. Následně jste sbíral umístění na stupních vítězů třeba při GP de Fourmies, Münsterland Giro, na Renewi Tour, Kolem Ománu, Kolem Katalánska či na Scheldeprijs, ale výhra nepřicházela. Proč?
Faktorů bylo hodně. Lidé, kteří se pohybují v cyklistice, je znají. Z celého týmu jezdí na určité úrovni jenom pár lidí, což není úplně normální. Já sám rovněž prvky, které mi někdy chyběly k prvnímu místu, dokážu pojmenovat. Ale nechci to veřejně ventilovat. S klidným svědomím mohu říct, že jsem lepší sprinter než před dvěma lety. V posledních týdnech se cítím skvěle. Chci si současné rozpoložení přenést do posledních závodů a rovněž příští sezony v novém působišti. A doufám, že prvenství bude mnohem více.
Je pro vás hodně důležité přijít s vítězstvím mezi nové parťáky do Pinarella Q36.5?
Velice! Tým mě bere, abych vyhrával závody. A pokud přijde sprinter, který přes dva roky nic nevyhrál, asi moc důvěry nemůže mít. Proto má prvenství z Paříž-Chauny tak velkou váhu. V novém týmu sice vědí, jaká mám čísla a znají moje možností. Rovněž vědí o důvodech, proč někdy výhra těsně unikla během předešlých dvou let. Ale čísla jsou jedna věc a realita druhá. Kluci, s nimiž budu jezdit, ve mně musí mít důvěru jako moji nynější parťáci v Picnicu.
Máte jasno o závodním programu pro finále sezony než definitivně změníte barvy?
První říjnovou sobotu Münsterland Giro, kde jsem byl minulý rok třetí. Moc se těším. Na start vstoupím po posledním závodě hodně sebevědomý. A na rozloučenou s Picnic PostNL měl čeká od 13. do 18. října Eneco Tour. Myslím, že bude skvělé končit sezonu v závodě, který je pro tým na domácí půdě. Jde o skvěle obsazený podnik s řadou příležitostí pro vítězství. Doufám, že letošní bilanci ještě vylepším.