Proměna, která bije do očí! Nejlepší český cyklista současnosti Mathias Vacek rapidně zhubnul. Závodník formace Lidl Trek se chystá k debutu na Tour de France. Až se postaví v sobotu 4. července na start týmové časovky v Barceloně, fanoušci uvidí čtyřiadvacetiletého borce v jeho životní formě.
Pár dnů před startem největšího etapového závodu planety, po zisku třetího titulu českého šampiona v časovce i hromadném závodě, byl totálně soustředěný. Ani známka nervozity. „Vím, co jsem odvedl v tréninku a jaká je moje forma. A zbytek neřeším, protože jde o věci, co nemohu ovlivnit,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro We Love Cycling.
Mathias Vacek startující v závodě Kolem Švýcarska vypadal dramaticky jinak než při jarních klasikách. Kolik jste před Tour de France shodil kilogramů?
Tři a půl kilogramu, přesně podle plánu. Neztratil jsem žádnou sílu a přitom mám super váhu. Ve Švýcarsku jsem to ukázal. A stejně se chci prezentovat na Tour.
Byla tak výrazná redukce váhy během dvou měsíců v plné přípravě na největší závod světa hodně náročná?
Měl jsem v hlavě od začátku nastavené, že půjde o těžké období. V týmu mi připravili precizní nutriční program. Náš specialista sestavil jídelníček s ohledem na tréninkový program. Není to o vodě a salátu, protože v tomhle období se musí jíst hodně a kvalitně. Každý den viděl dávky, které jsem absolvoval a co mě čeká další den. Podle toho sestavoval můj jídelníček. Tělo je už v dost velkém stresu. Tudíž není možné držet extrémní diety.
Prozradíte, jak precizní je potřeba být k naplnění plánu?
Velmi! Každé jídlo, každou jeho složku, si vážím. Přesně na gram. Nechci nic nechat náhodě. Nutriční specialista odvádí perfektní práci, já jsem stejně důsledný. Nenapadlo by mě sestavovat si jídlo jen nějak od oka, jak se mi zrovna chce, když vím, kolik času a práce stojí příprava jídelníčku někoho jiného. Mám určený přesný poměr sacharidů, tuků, proteinů… Dodržování plánu je klíč. K tomu se doplňují low carb tréninky, což se však musí dělat velice opatrně, protože špatný postup může člověka zničit.
Zvážit si každou část jídla během dne zabere poměrně dost času. Nikdy jste neměl nutkání postupovat jen podle pocitu?
Vážení je součástí celého procesu. Není to jenom o sezení na kole. Když tým investuje do nutričních specialistů, nejde o nějakou rozmařilost. Vše se děje z nějakého důvodu. Samozřejmě z časového hlediska je to náročné. Musím být s daným specialistou v kontaktu, aby věděl, co mi vyhovuje. A naopak, co nemá do jídelníčku zařazovat. Jde třeba o tři měsíce, kdy je třeba být naprosto precizní. Kvůli úspěchu na Tour de France tuhle oběť akceptuji.
Dokázal jste si před dvěma lety představit, že si budete vážit každou složku jídla před tréninkem mimo závodní období?
Před dvěma lety jsem nebyl tak precizní. Věděl jsem, že mám rezervy. A věděl jsem, že nejsou jenom v tréninku. Tušil jsem, že budu muset přístup vylepšit. Vzpomínám si, jak jsem si klepal na čelo, proč si ostatní váží jídlo. Teď mi samozřejmě takový přístup dává smysl. Z mentálního hlediska nejde o snadnou záležitost. Ale jsem ve fázi kariéry, kdy si uvědomuji, že je to nezbytné.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Kolik procent z pohledu výkonnosti Mathias Vacek redukcí váhy získal?
Těžko se to vyjadřuje konkrétně. U mě jde o docela razantní posun. Je hodně důležité, aby člověk celému procesu věřil. A udržel si určitý balanc, protože pořád musí samozřejmě hodně trénovat.
Tréninkový program tedy proces hubnutí nijak nepoznamenal?
Ani trochu. Všechno šlo hladce. Hodně jsem dbal na detaily. Vím, že vysokohorské soustředění mi pomáhá a moje tělo ve výšce dobře reaguje. Spíše se musím hlídat, abych tréninkový dril nepřeháněl. Dva týdny jsem spal ve vysokohorském stanu už doma před odjezdem na soustředění do Sierra Nevady, kde jsme byli s týmem sedmnáct dnů. Po návratu jsem si dal ještě týden ve stanu. Následně jsem zařadil do tréninku hodně vysoké intenzity.
Pobyt ve stanu je stejně prospěšný jako ve skutečné nadmořské výšce?
Není to totožné, ale rozhodně užitečné. Když nocuji ve stanu, tréninky nejsou nijak specifické. V reálném vysokohorském prostředí se musí brát jistý ohled. Tři dny trvá adaptace. Tohle u mě odpadlo, protože jsem byl ze stanu nachystaný. Najížděl jsem tak v Sierra Nevadě hlavně hodiny a velké kilometry. Mohl jsem postupně začít jezdit intervaly. Poslední týden už byly tréninky hodně tvrdé.
Co si lze představit, když Mathias Vacek řekne tvrdý trénink?
První den soustředění se udělá laktátový test v kopci, aby trenéři viděli, v jakých zónách má člověk trénovat a nebyl po týdnu zatavený. Poslední týden už jsme simulovali závodní tempo. Trénovali jsme pochopitelně i časovku. Výjimkou nejsou intervaly v kopci, tři série po patnácti minutách.
Jel jste Vueltu i Giro. Cítí Mathias Vacek před debutem na Tour de France nervozitu?
Cítím obrovské nadšení. Pojedu Tour poprvé v životě. A je to dětský sen. Tady doma mě zatím představa Tour nechává chladným. Asi se vše projeví až na místě po příletu do Španělska. A také jsem v klidu, protože se cítím připravený. Určitě budu konkurenceschopný. Věřím v pěkné výsledky. A jsem přesvědčený, že nic není nemožné.
V závodě Kolem Švýcarska jste kromě Pogačara dokázal jet s nejlepšími vrchaři. Mohou se fanoušci těšit, že stejně se budete prezentovat na Tour de France?
Dostal jsem se blízko úrovně vrchařů. Nemůžu si nastoupit jako Pogačar nebo Carapaz. A udělat to třikrát za sebou. Na explozivitě musím pracovat. Potřebuji jet svoje tempo, abych se nedostal na limit a v půlhodinovém kopci po deseti minutách neexplodoval. Raději dojedu s odstupem dvaceti sekund. Ale vím, že mě to nebude stát příčky v celkovém pořadí. Je potřeba znát svoje tělo a limity. Nebláznit a někde nechytit deset minut.
Můžete prozradit, s jakými osobními ambicemi do závodu vstoupíte?
Uvidíme, jaké plány bude mít tým. Detaily se dozvím až přímo v Barceloně. Každopádně věřím, že nějaká šance na etapový výsledek přijde. Chtěl bych si alespoň na pár dnů obléknout bílý dres pro nejlepšího mladého jezdce do pětadvaceti let. Vezl jsem ho na Giru i Vueltě. Samozřejmě nepůjde o snadný úkol, když jsou ve startovní listině závodu Seixas a Del Toro. Hodně bude záležet už na týmové časovce, jakou volnost dostaneme k dojezdu do cíle. Každopádně v první řadě budu svědomitě plnit úkoly pro tým.
S čím byste byl na konci Tour de France spokojený?
Kdybych měl vyhranou etapu. A vezl třeba alespoň den bílý dres. Hlavně chci ukázat skutečnou formu. Nechat na silnicích během jednadvaceti dnů všechno. A odevzdat maximum pro tým, abychom byli úspěšní v boji o zelený dres i v celkovém pořadí.
Pokud dostane Mathias Vacek volnost, má vybranou etapu, v které by chtěl útočit na vítězství?
Prošel jsem si itinerář a nějaký výběr mám. Jenže těžko se dopředu něco říká. Podle mého předpokladu se hned druhý den závodu pojede hodně tvrdé tempo. Prostě půjdu den za dnem, budu maximálně otevřeně komunikovat s týmem, plnit si svoje úkoly a uvidíme.
Lichotí vám, když jste experty zařazován po bok Paula Seixase či Isaaca del Tora coby kandidát na bílý dres?
Moc se tím nezaobírám. Znám svoje kvality a vím, co jsem obětoval. Mám v sobě potenciál. Nepropadám přehnané euforii. Dostal jsem se na nynější úroveň díky tvrdé práci. Nepřipouštím si žádný tlak. Jsme jenom lidi. Snažím se vydat ze sebe maximum na každém závodě. A pokud to vyjde, ať už individuálně nebo týmově, je to sladké.
Je hodně složité udržet si tohle mentální nastavení před Tour de France?
Hlavní je se nestresovat se věcmi, které nemohu ovlivnit. Jít den po dni, užívat si kolo. Když vím, že je forma, tak výsledek přijde. A pak už si jen člověk musí opakovat: nevzdávej se, nevzdávej se. Mám kolem sebe skvělé lidi. Beru si od nich to pozitivní. A když to náhodou nejde v závodě ideálně, stejně se snažím myslet na hezké věci. Třeba jak půjdu na ryby, nebo venčit na Šumavě psy. A to mi stačí k lepší náladě.
