Vzpomínal na dětské výlety do Prahy, sledování cyklistických hvězd přelomu tisíciletí na Václavském náměstí i vlastní účast na Pražských schodech. A spřádal plány na závodní návrat v zeleném dresu, který absolvuje 20. června v Praze. Peter Sagan, sedminásobný vítěz bodovací soutěže na Tour de France, se představí jako ambasador Škoda We Love Cycling a Kopcovité L’Etape Czech Republic by Tour de France.
„Spíše bych se hodil jako ambasador rovinaté L’Etape než kopcovité,“ narážel v dobrém rozmaru šestatřicetiletý bývalý profesionál na skutečnost, že v rámci projektu se v Česku pojede 3. října ještě poprvé v tuzemské historii Rovinatá L’Etape. Právě rovinaté etapy bývaly doménou rodáka ze Žiliny, který na nejslavnějším etapovém závodě sedmkrát slavil v cílové Paříži zelený trikot. „Mohlo jich být osm, ale stala se tam tehdy taková nehoda. No nic, o tom nebudeme mluvit,“ culil se trojnásobný mistr světa při vzpomínce na diskvalifikaci po kolizi s Markem Cavendishem, která v roce 2017 přervala vítězné zelené tažení trvající od léta 2012 do roku 2019.
Do Prahy jste tentokrát přicestoval jako ambasador Škoda We Love Cycling a Kopcovité L’Etape Czech Republic. Je Peter Sagan častým návštěvníkem české metropole?
Mám Prahu velmi rád. Máma nás sem jako děti brala na dovolenou. Vždy jsme vyrazili vlakem ze Žiliny, v Praze jsme pak chodili po památkách. Staroměstský orloj, Václavské náměstí… Zažil jsem zde jako divák i cyklistické kritérium, na němž startovali Lance Armstrong a Jan Ullrich, vítězové Tour de France. V mých očích je Praha velkoměsto, které dýchá historií. Je zde hodně turistů, tudíž zde zůstávám v jisté anonymitě. Velmi se mi zde líbí. Kdykoliv jsem v Praze, ať už soukromě nebo pracovně, rád se procházím právě historickým centrem.
Zmínil jste anonymitu, kterou vám poskytuje Praha. Takže na rodném Slovensku se situace dva roky od ukončení kariéry nijak nezměnila? Pořád nemůžete vyrazit na veřejnost, aniž byste byl okamžitě obsypán fanoušky?
Dál trvale žiju v Monaku, čímž je asi řečené vše. Cestuji na Slovensko jenom kvůli pracovním akcím či osobním povinnostem.
V roce 2008 jste si v samém srdci Prahy i zazávodil, když jste absolvoval Pražské schody, akci seriálu Kolo pro život…
Velmi dobře si vzpomínám. Byl jsem juniorský mistr světa horských kol. V mých očích šlo o velký závod. Jako dítě začínající s cyklistikou jsem Pražské schody vnímal jako mimořádnou událost. Radim Kořínek, Miguel Martinez, José Hermida, Thomas Frischknecht a další cyklistické hvězdy startovaly pravidelně. Bylo super, když jsem mohl závod jet. Tehdy začalo v průběhu pršet. Vybavuje se mi, jak jsem se málem rozmáznul při sjezdu po schodech, protože se mi smeklo přední kolo. Nebo jak jsem dvě sekce schodů běžel, držel kolo a to pořádně drncalo až mi málem uletělo.
Jak vnímá Peter Sagan sérii závodů L’Etape by Tour de France, v jejímž rámci jste byl už ambasadorem lednového dějství v Dubaji?
Je to velmi pěkný projekt a těší mě, že se mohu zapojit. V Dubaji byla atmosféra hodně podobná Tour de France. Ale všude slyším, že v Praze to bude větší zážitek. Moc se do Prahy na Kopcovitou etapu těším, protože všichni v mém okolí tvrdí, že česká L’Etape je v tomto výjimečná. Pro amatérské cyklisty je skvělé, když si mohou zažít kulisy podobné samotné Tour de France. Ať už jde o divácká místa nebo třeba vesničku jako na Tour de France. Celkově jde o skvělou myšlenku podporující rozvoj cyklistiky.
V čem spatřujete největší přínos L’Etape pro amatérské cyklisty?
Myslím, že jde o faktor uzavřené trati. A pak jsou to diváci. Tour de France dělají fanoušci kolem trati. Pokud mohou amatérští cyklisté všech věkových kategorií okusit atmosféru, jako na Tour de France, jde o jedinečný zážitek.
S jakými ambicemi vstupuje Peter Sagan na start závodů jako právě L’Etape?
Určitě nejdu nikdy na start s ambicí vyhrát. A Praha nebude představovat výjimku. Kopcovitou etapu si přijedu užít s lidmi. Určitě budu k dispozici pro nejrůznější otázky. Lidé se mě ptají na stravu, na trénování, na možnosti zlepšení. Jsem otevřený všem dotazům. Jen se snažím vyhnout žádostem o společnou fotografii za jízdy. Mám na paměti zejména bezpečnost všech v závodě. To je pro mě absolutní priorita.
Pokud se do amatérských závodů zapojíte, setkáváte se od dalších zúčastněných spíše s obdivem nebo se vás někteří snaží vyzvat ke sprintu?
Občas se mě někdo snaží vyhecovat ke sprintu. Ale jak už jsem řekl, vždy kladu důraz na bezpečnost. Za poslední dobu jsem udělal jedinou výjimku. Před závodem Kolem Flander byla akce v rámci aplikace MyWhoosh v podobě sprintu na sto metrů. Podařilo se mi snad o setinu vyhrát. Druhý den se konala reálná vyjížďka a poražený z předchozího dne přijel, jestli zkusíme skutečný sprint. Zvládl jsem ho znovu vítězně, ale vyplýtval jsem přitom tolik energie, že jsem se následně sotva doplazil na hotel. I proto se podobným výzvám vyhýbám…
Co po konci kariéry kromě zapojení do eventů jako je L’Etape naplňuje váš čas?
Užívám si života, který se však pořád točí kolem cyklistiky. Jen jsem vypadl z profesionálního pelotonu. Někdy mi připadá, že jsem zaneprázdněný více než v dobách aktivní kariéry. Jen tedy nemusím sedět šest hodin denně na kole. Nicméně sportovat se snažím pořád. Jdu se projet na horském kole, zajdu do posilovny, vyrazím do přírody na túru… Mám celkem plný program.
Nikdy se vám nestýská po pelotonu? Neříkáte si, že jste odešel do sportovního důchodu předčasně?
Když jsem byl mladý, máma říkala, že až jednou budu pracovat, přijde čas, kdy se budu chtít vrátit do školy. Pokud to mám vztáhnout na cyklistiku, tak vím určitě, že vracet bych se nechtěl. Jsem spokojený s mojí kariérou jaká byla. Odchod z profesionálního pelotonu jsem oznámil s dvanáctiměsíčním předstihem. Věděl jsem, že mám cyklistiky dost. A nepochybuji, že šlo o správné rozhodnutí. Jsem si tím jistý.
Vyhrál jste celkem sedmkrát bodovací soutěž Škoda Auto. Který ze zelených dresů máte nejraději?
Hned premiérový z roku 2012. Vyhrál jsem tři etapy, získal celkově zelený dres a od prezidenta tehdejšího týmu Liquigas získal Porsche, o které jsme se vsadili. Šel jsem tehdy do závodu plný odhodlání a současně nevěděl, co čekat. Neměl jsem vůbec zdání, o jak velký závod se jedná. Kolik mediální pozornosti Tour obnáší. Celkové prvenství v bodovací soutěži mi dodalo sebevědomí. Byl jsem mladý, ale ujistil jsem se, že mohu vyhrávat. Další ročníky Tour de France byly v mém podání někdy horší, jindy lepší.
Nicméně pořád jste zůstával králem zeleného dresu. Kdy jste začal myslet na rekord v podobě sedmi triumfů v bodovací soutěži, který před vámi držel Erik Zabel šesti výhrami?
Až po zisku čtvrtého zeleného dresu. Pak jsem si řekl, že bych mohl rekord získat pro sebe. Já měl výhodu, že jsem byl obojživelník. Šel jsem do úniku v kopcovitých etapách a bral body na bonifikacích. Současně jsem dokázal vyhrát i těžší etapy, které nebyly vyloženě pro sprintery. A pochopitelně jsem vítězil i ve sprintech. Když jsem se měl porovnat s Kittelem, Cavendishem nebo Greipelem, tak oni vyhrávali jenom sprinterské etapy a já bodový rozdíl doháněl ve vrchařských etapách. Klíčová pro můj úspěch byla všestrannost. Dvakrát se mi stalo, že jsem za celou Tour de France nevyhrál jedinou etapu, ale zelený dres jsem v Paříží přesto oblékl.
V návaznosti na úspěch projektu L’Etape začalo Česko vyjednávat o možnosti uspořádat Grand Départ Tour de France. Líbí se vám myšlenka, že by mohla Praha jako první země postkomunistického bloku hostit úvodní etapy bitvy o maillot jaune?
Podle mě dává myšlenka Grand Départ v Praze velký smysl. Už kvůli tomu, že Škoda Auto je dlouho sponzor Tour de France. Bylo by super, kdyby závod někdy v budoucnosti odstartoval v Česku.
Foto: Matěj Třešňák/L’Etape Czech Republic by Tour de France.
