Pokud právě sedáte na kolo a napadlo vás, jestli je voda v bidonu z minulé jízdy v pohodě, máme pro vás odpověď, která asi nepotěší. Není v pohodě. Pokud se s lahví vrátíte do garáže, abyste si dovnitř dotočili novou, nepotěšíme vás podruhé. Ani tato voda není v pohodě. Není to naše domněnka. Vyplývá to z řady vědeckých studií zkoumajících míru bakteriální nálože v lahvích pro vícenásobné používání.
Možná si vybavíte záběr ze závodů World Tour, kde vrcholový cyklista dopíjí vodu v bidonu, který po vyprázdnění odhodí do příkopu. Pokud bychom měli vzít v potaz otázky hygieny, je to nejlepší varianta, co pro sebe mohl sportovec udělat. Bakteriální život v láhvi je totiž velice komplikovaný a pokud bychom ho pro vás měli zvětšit do obřích rozměrů, pozvali bychom vás do divoké džungle, která není moc pěkná. Znáte ten pocit, když sáhnete do bidonu a na jeho vnitřní stěně nahmatáte kluzký povrch? Ne, to není usazený nápoj, to je bakteriální povlak.
Cyklistická láhev na vodu není uzavřený svět. Již v samotné vodě se bez ohledu na úpravu a hygienické normy nachází velké množství bakterií. V každé zemi jsou normy trochu odlišné a kvalita vody kolísá, ale každá voda bakterie obsahuje a obvykle na tom není nic závadného – už jen proto, že většina bakterií není zdraví škodlivá. Situace se však mění ve chvíli, kdy lahev a voda v ní obsažená dostává do kontaktu s člověkem – v našem případě cyklistou. Začteme-li se do některé z publikovaných studií na téma „co se děje v lahvi na opakované použití”, propracujeme se k závěru, že právě v tomto okamžiku začíná ten pravý horror.
Bakterie se za den rozmnoží na miliony
Do vody a potažmo do lahve se ze rtů majitele stěhují bakterie, které se v lahvi začnou okamžitě množit. Studie publikovaná v odborném magazínu Food Protection zjistila, že více než 20 procent opakovaně použitelných lahví na vodu obsahovalo koliformní bakterie nebo fekální látky. Ty se do hlubin lahví dostávají z již zmíněných rtů, kam obvykle putují z nesprávně nebo nedostatečně umytých rukou.
Výše uvedené mikroorganismy mohou způsobit zdravotní potíže, zejména průjem a další zažívací problémy. Bakterie způsobující infekční onemocnění se v lahvích množí i při nižších teplotách, ale při zahřátí například na sluníčku, dostanou doslova forsáž. Během jednoho dne se rozmnoží na miliony. Čím déle je voda v bidonu skladována, tím více bakterií se v ní rozmnoží.
Alarmující čísla se týkají čisté vody, ale v případě jiných nápojů je situace ještě horší. Nápoje, které vyživují vás, vyživují také mikroby – takže jakékoli nápoje obsahující cukr mohou stimulovat růst bakterií nebo plísní přítomných ve vaší láhvi. Jak vyplývá ze studie kolektivem vědců v magazínu Food Protection, cokoli jiného než voda je rájem pro bakterie a plísně, zejména pak proteinové koktejly.
Hlavně bidon nesdílejte
Vědci varují dále před sdílením lahví, kdy s nápojem kromě „svých” bakterií, na které je vaše imunita zvyklá, vypijete cizorodé bakterie někoho jiného. Lidé mají v ústech obvykle mezi 500 až 600 různými druhy bakterií. To, co není nutně příčinou onemocnění pro jednoho, nemusí bezpečné pro druhého. Můžete být nositelem infekce a neuvědomovat si to, protože náš imunitní systém nás velmi dobře chrání.
Pokud jste si právě přečetli informace, které jste vlastně vůbec nechtěli vědět, nejste sami. Carl Behnke – odborník na bezpečnost potravin z Purdue University v americkém státě Indiana – prováděl experiment přímo na půdě fakulty, když zastavoval kolemjdoucí kolegy a studenty, aby zjistil, v jaké kondici se nacházejí jejich lahve pro vícenásobné použití, které s sebou nosí do školy, do práce nebo třeba do posilovny.
„Jedna věc, která z projektu vyčnívala, byl počet lidí, kteří nechtěli znát výsledky,“ uvedl Behnke pro BBC. Důvodem byla obava hraničící s přesvědčením, že jejich hygienické návyky jsou špatné až neexistující. Celých 15 procent účastníků průzkumu přiznalo, že svou láhev na vodu nikdy nemyjí. Behnke a jeho kolegové ve studii navrhují, že nejúčinnějším řešením by mohlo být používání myčky nádobí s dezinfekčním cyklem.
Nejlepší materiál pro bidon?
Blahopřejeme všem, kteří článek dočetli bez nutkavé potřeby odejít do sklepa a vyhlásit chemickou válku objemu svého bidonu. Máte výdrž! Na otázku, jakou roli hraje materiál, z nějž je bidon vyroben, odpovídáme odkazem na citaci, která prokázala, že kovové lahve na vodu mají nižší sklon k množení nežádoucích bakterií a jejich ulpívání na povrchu než plastové lahve. Nejvyšší míru bezpečnosti prokázaly lahve ze skla, které není porézní, dobře se čistí a vzhledem k průhlednosti svého uživatele lépe a včas upozorní na nutnost vnitřek vymýt.
Většina dostupných studií se ale shodla, že spíše než materiál hraje roli tvar umožňující dostatečné vymytí. Například lahve s úzkými hrdly se myjí hůře než lahve s širokými vstupy. Velkou roli hraje logicky i údržba další částí lahve jako jsou víčka nebo picí ventily. Obecný závěr je, že pravidelné a důkladné mytí vede ke snížení nebezpečných mikroorganismů, naopak zanedbávání podporuje jejich nadlimitní množení.
Pakliže už vám oči těkají směrem ke kuchyňskému dřezu, připojíme ještě pár rychlých zásad péče o cyklistický bidon: do lahví plňte pouze vodu, abyste omezili růst bakterií. Energetické nápoje, čaj nebo jiné instantní nápoje z prášku pouze zvyšují pravděpodobnost růstu bakterií. Po každé jízdě lahev vyprázdněte a vypláchněte. Alespoň jednou týdně lahev pořádně vymyjte kartáčem za použití saponátu. Péči věnujte i ventilu. Po umytí láhev postavte dnem vzhůru na sušák a nechte ji úplně vyschnout – mokré láhve neukládejte. O láhev na vodu se nedělte s nikým jiným. A jestli zjistíte, že vnitřek lahve zapáchá, udělejte s ní rychlý proces – vyhoďte ji do recyklovaného odpadu a kupte si novou.
