Plánujete upgrade kola a přemýšlíte, zda je pro vás prospěšná teleskopická sedlovka? Pro jízdu v terénu jde o prvek, který může být velmi užitečný. Ale má smysl pro každého? Nemontuje se tenhle komponent mnohdy jenom proto, že jde o cool záležitost? A patří výhradně do terénu, nebo ji užijí i milovníci silničních či gravel kol?
„Už dávno neplatí, že teleskopická sedlovka je doménou pouze pro enduro kola a trail biky. Její použití je velice komplexní,“ říká Robert Hula, mechanik cykloservisu Balek sport a aktivní závodník se zkušenostmi ze světa silniční cyklistiky, stejně jako cyklokrosu či cross country.
Teleskopická sedlovka zajišťuje lepší ovladatelnost
Teleskopická sedlovka funguje velmi jednoduše – jde o píst a pouzdro, jejichž vzájemný pohyb je regulován hydraulikou. Páčkou z řídítek ovládáte regulaci průtoku oleje a tím i pohyb sedlovky. Pokud ventil otevřete a sedlovku zatížíte, zasouvá se dolů, pokud ji uvolníte, vyjíždí vzhůru. Prakticky všechny sedlovky lze dnes zastavit a používat v jakékoli pozici v průběhu zdvihu.
Pro profesionální závodníky na horských kolech jde o samozřejmost. Ale teleskopická sedlovka zažívá velký boom i mezi běžnou cyklistickou komunitou. „Velké procento lidí cestujících za závody na biku považuje teleskopickou sedlovku za nezbytnost. Kolo je s tímto doplňkem pochopitelně lépe ovladatelné,“ vysvětluje Robert Hula.
„Pokud někdo uvažuje o vylepšení jízdních vlastností kola, představuje teleskopická sedlovka rozhodně lepší volbu než třeba změna vidlice. Cyklista s tímhle komponentem na biku si může dovolit hrát více s těžištěm. Snadněji se překonávají i úhly, které by s běžnou sedlovkou byly zapovězené. Zdolávání kamenitých či skalnatých úseků stejně jako přejíždění větších větví či malých stromů v lese se stane hračkou,“ přibližuje mechanik Balek sport přednosti teleskopické sedlovky.
Kde je tedy hranice, která ospravedlňuje investici do možnosti regulovat výšku sedla? „Pokud někdo jezdí většinu roku na silničním kole a bike pro něj představuje jen doplněk, nedává to smysl. Zejména pokud i na biku hlavně najíždí kilometry a maximálně přejede obrubník u silnice. Jestliže jsou primárně cílem vyjížděk na biku cyklostezky nebo pohodové lesní cesty, jde o zbytečnost,“ upozorňuje na nastupující trend Robert Hula.
Teleskopická sedlovka je super i pro elektrokolo
Specifickou skupinu však představuje starší generace cyklistů. S nástupem elektrokol se počet aktivních jezdců rozrostl a v sedlech jsou i bikeři věkem pokročilejší. „Teleskopická sedlovka je skvělá i pro lidi, kteří mají horší mobilitu. Mnozí starší cyklisté mají třeba problémy s kyčlemi, ale nechtějí se jízdy vzdát. Když si mohou při nasednutí snížit výšku sedla a následně ji zase uvést do vyhovující pozice, dává montáž smysl. Ostatně mnozí výrobci už nabízí teleskopickou sedlovku u elektrokol automaticky,“ podotýká Robert Hula.
„Obecně platí, že teleskopickou sedlovku chtějí hlavně mladší bikeři, kteří to myslí s ježděním vážně. Pravidelně jezdí na kole, užívají si traily, jsou častými návštěvníky bikeparků nebo jezdí třeba na enduro závody. Když někdo začne s horským kolem v základním setupu, představuje právě teleskopická sedlovka a lepší brzdy nejjednodušší způsob vylepšení. A přitom kolo posunou dramaticky.“
Zásadní veličinou promlouvající do nákupu teleskopické sedlovky je i věk cyklisty. „Když pominu zmíněnou starší generaci, tak jde o doménu hlavně mladých. Jsou odvážnější, neřeší tolik možné následky karambolů. Když někdo začne ve dvaceti nebo ve třiceti, má velké rezervy. V padesáti už je pravděpodobnost progresu menší. Navíc má člověk určité závazky, více řeší rizika, která agresivnější jízda související s teleskopickou sedlovkou obnáší,“ přemítá Robert Hula.
Pomohla k triumfu na Monumentu
Zdvih teleskopické sedlovky je od 75 do 170 milimetrů. Běžná cyklistická populace nejčastěji využije zdvih kolem stovky milimetrů. Na traily a pro enduro kolo se používají zdvihy v průměru kolem 150 milimetrů, protože mají vyšší odolnost. Sedlovky s nízkým zdvihem jsou odlehčené a náchylnější k poškození, tudíž jsou určené pro jízdy, kde nejsou velké skoky.
Teleskopická sedlovka však nemusí mít využití výhradně v segmentu horských kol. „Zažil jsem v cyklokrosu závodníky, kteří tenhle doplněk na kole měli a před nájezdem na překážky si snížením sedla pomáhali,“ vypravuje závodník formace FanyGastro L27 Integray, který v minulé sezoně vyhrál Horskou L’Etape v Prachaticích či Road Classics na Klínovci.
Pro silniční kolo jde o doplněk značně kontraproduktivní. Zejména v případě ambiciózních cyklistů, kteří řeší každý gram váhy. Přibližně má totiž teleskopická sedlovka 350 gramů. Proto se na gravelu či silnici používá jen vzácně a pro specifické účely. Třeba když chcete vyhrát jeden z největších závodů planety. Ano, přesně tak. Matej Mohorič, respektive jeho teleskopická sedlovka, při Monumentu Milán-San Remo byla kromě nohou slovinského závodníka rozhodujícím prvkem při cestě za nesmrtelností v podobě vítězství.
