Roční kontrakt jako motivace do bitvy o budoucnost. Český biker Ondřej Cink bude v letošním roce oblékat dres německé formace Cube Factory Racing. „Po sezoně 2024 jsem neměl nejlepší vyjednávací pozici. Ale nabídka, kterou jsem dostal, mě nadchla,“ říká čtyřiatřicetiletý český reprezentant v olympijském cross country.
V rozhovoru pro We Love Cycling se ohlíží za dvěma sezonami ve španělském týmu, odkrývá plány pro sezonu 2025 i důvody, proč si vybral právě německý tým
Kdy začal Ondřej Cink řešit budoucnost s ohledem na konec kontraktu v Mondrakeru?
První jednání začala už během mistrovství světa v Andoře v srpnu. Na přelomu září a října při závodech světového poháru v USA a v Kanadě se vše řešilo hodně intenzivně. Přibližně v polovině října se pak vše stvrdilo podpisem.
Stejně jako před dvěma lety v polském Krossu jste i nyní musel hledat angažmá, protože tým ukončil činnost. Bylo složité najít nové působiště?
Při jednáních mě zastupoval František Raboň a řešili jsme různé nabídky. Byl jsem připravený, že po sezoně 2024 nemám ideální vyjednávací pozici, ale pořád bylo dost týmů, které měly zájem. Roli i hrál i můj věk.
Je biker ve čtyřiatřiceti letech pro elitní týmy světového poháru starý?
Je to tak. Všichni chtějí mladé talenty, aby mohli svoji budoucnost spojit se začínajícími cyklisty. Staré závodníky nikdo nechce. I proto jsem maximálně spokojený s mojí novou adresou.
Domluvil jste se na ročním angažmá v Cube Factory Racing. Proč jste vybral právě německou formaci?
Dávalo to největší smysl. Německo je blízko, v továrně jsem za dvě hodiny patnáct minut z baráku. Navíc závodní tým vzal i mého mechanika Jakuba Šulce, který mě doprovázel už Mondrakeru. Jednání, která jsme vedli, mě utvrdila o správnosti rozhodnutí. Cube každým rokem roste, značka jde postupně nahoru. Navíc prostředí v týmu a vlastně i moje smlouva, to vše je velice motivační.
Neusiloval jste o minimálně dvouletý kontrakt?
Samozřejmě by se mi líbil delší kontrakt. Ale obrovský dojem na mě udělalo už první jednání. Odcházel jsem nadšený. Rozhodně nechci po nadcházející sezoně na kole končit. Rád bych minimálně ještě čtyři roky jezdil na nejvyšší úrovni. Měl jsem i jiné možnosti, ale oslovilo mě, jaké plány v Cube Factory mají a také způsob jejich fungování. Roční kontrakt je navíc postavený i motivačním způsobem. Pokud budu zajíždět určité konkrétní výsledky nebo se umístím v konečném účtování světového poháru, je ve smlouvě klauzule o prodloužení.
Můžete prozradit podrobnosti?
Jde o předmět smlouvy, kterou nechci specifikovat. Každopádně v Cube Factory na mě nijak netlačí. Kontrakt je dobrý. Pro mě je hlavní, aby se mi dobře závodilo. Tým je tvořen mladými závodníky. Chtějí si vychovávat mladé bikery pro budoucnost a já budu mít i roli určitého mentora, kdy budu mladým radit.
Pasuje vám role mentora?
Upřímně, nečekal jsem, že by někdo přišel s takovou variantou. Ale vyplývá to z mého věku, zkušeností. Navíc nikdo nečeká, že budu ostatní poučovat. To mi rozhodně není vlastní. Jde spíše o můj přístup k závodění, k životosprávě. Jde o záležitosti, na něž jsem dbal celou kariéru. A myslím, že právě v tomto oboru mohu být mladým hodně prospěšný. Pamatuji si, že kolem dvacítky bylo pro závodníky složité orientovat se v příjmu potravy, jejím ideálním složení. Já jsem se o tyhle složky výkonu vždy zajímal.
Co vás na Cube Factory nejvíce oslovilo?
Líbí se mi, jak je vše týmové. Hodně věcí se řeší společně. V průběhu ledna máme čtrnáct dnů soustředění v Calpe. A dokonce se silničním týmem World Tour Intermarché Wanty, které Cube sponzoruje. Budeme na společném hotelu, který je celý vyblokovaný jenom pro závodníky. Žádní turisté, stoprocentní koncentrace na přípravu. Vlastní kuchaři, mechanici. Moc se na to těším. Na konci ledna pak letím do Velké Británie, kde máme kemp zaměřený na trénink techniky, který se bude v průběhu sezony několikrát opakovat. Právě na techniku máme speciálního trenéra. Jsem prostě ohromen.
Už v závěru roku 2024 jste měl k dispozici materiál, který budete používat v sezoně 2025?
Testoval jsem silniční i horské kolo. Bike je trošku jiný ve srovnání s Mondrakerem. Je lehčí, lépe se mi ovládá. Mám pocit, že jede lépe. Jsem vážně spokojen. V průběhu února máme soustředění zaměřené jenom na horská kola v Gironě, následovat budou první závody v Chelvě a Banyoles. Já bych následně rád ještě v průběhu března na soustředění do tepla, abych se maximálně připravil na úvodní světový pohár v Brazílii.
S jakými ambicemi půjde Ondřej Cink do sezony 2025?
Pokud se vyhnu problémům s alergiemi, rozhodně chci být v top formě pro závod světového poháru v Novém Městě na Moravě. Pak je v kalendáři Leogang, kde se v roce 2024 nejelo. Ale v předešlé sezoně jsem byl v Rakousku třetí. A tohle jsou dva závody, kde chci zajet nejlepší výsledek sezony.
Za dva roky v Mondrakeru bylo nejlepším výsledkem třetí místo v Leogangu 2023. Jak vlastně dvě sezony ve španělské formaci hodnotíte?
Byl jsem spokojený hlavně s materiálem a koly, která mi vyhovovala. Promítalo se, že jde o tým ze Španělska. Prakticky na všech závodech byla super atmosféra. Samozřejmě jsem chtěl výsledkově více. Ale ovlivnila mě spousta zdravotních potíží. I proto se mi úplně nepodařilo navázat na výsledky z Krossu. V prvním roce jsem měl dobře nakročeno. Všechno to vypadalo suprově. Zimní příprava vyšla parádně, dařilo se mi na přípravných závodech ve Španělsku. Vyhrál jsem Český pohár v Touškově, zajel parádní výsledky v Rakousku. Byl jsem hodně motivovaný do Nového města.
Jenže ve Vysočina Aréně místo útoku na stupně vítězů přišlo zklamání a Ondřej Cink se vůbec v závodě nepředstavil…
Byl jsem čtrnáct dnů na chalupě kousek od Nového Města na Moravě a prakticky pořád jsem trénoval na trati. Byl jsem skvěle nachystaný. Ale těsně před závodem jsem onemocněl. A od té doby se táhly zdravotní trable. Třikrát jsem něco přechodil, přišel jsem o spoustu závodů, spoustu tréninků. Ale i přes tenhle výpadek jsem vlastně po deseti dnech na kole dojel desátý v Lenzerheide a třetí v Leogangu, což jenom potvrdilo moje přesvědčení, jak skvěle jsem byl nachystaný. Kdybych tehdy neonemocněl, mohl jsem v Novém Městě na Moravě udělat parádní výsledek a třeba bych se vezl na vlně celou sezonu. Hodně mě to štvalo. Ale také jsem byl rád, že alespoň jedno umístění na stupních vítězů vyšlo.
Sezona 2024 ale už mnoho radosti nepřinesla. Jste rád, že je minulostí?
Hodně jsem se trápil s alergiemi. Už zimní příprava nebyla dobrá. Onemocněl jsem v prosinci před prvním soustředěním na Mallorce, pak jsem během přípravného kempu začal mít problémy s kolenem, což jsem řešil tři týdny a moc jsem netrénoval. Když jsem v lednu odcestoval na soustředění, začínal jsem vlastně od nuly. Rozjezdil jsem se, ale na prvních závodech jsem onemocněl. Ještě jsem se dokázal připravit na svěťák v Brazílii, ale po návratu mě skolily alergie. Bojoval jsem s tím do června. Ještě jsem měnil trenéra. Sezona byla fakt složitá. Ale poslední dva svěťáky jsem se cítil dobře a výsledky tomu odpovídaly. Dojel jsem čtrnáctý v Americe, šestnáctý v Kanadě. Doufám, že na nové adrese se vrátím do elitní desítky a ideálně na stupně vítězů.
