Doufá, že si spraví chuť. Po asijském startu sezona světového poháru horských kol cross country pokračuje prvním evropským závodem v Novém Městě na Moravě. Ondřej Cink, český biker týmu Cube Factory, představení na domácí půdě netrpělivě vyhlíží. Stejně jako následující díl v Leogangu. Na dva oblíbené okruhy ladil formu ve Španělsku. A věří, že z evropské části sezony vytěží další nezapomenutelný výsledek.
„Mám v nohách hodně náročný tréninkový kemp na Mallorce. Ještě během víkendu jsem byl ve velké únavě. Velké dávky na soustředění, docela dost cestování. Až do víkendových závodů budu hlavně odpočívat. Intenzita už jen minimální. Hlavní je vše vyladit. A snažit se načíst okruh, který si půjdu projet hned ve čtvrtek v rámci prvních oficiálních tréninků,“ plánuje Ondřej Cink v rozhovoru pro WeLoveCycling před závodem Světového poháru v Novém Městě na Moravě od 22. do 24. května.
Světový pohár odstartoval úvodním podnikem už první květnový víkend. Závod v Jižní Koreji v olympijském areálu Mona Yongpyong vám ale mnoho důvodů k radosti nepřinesl…
Nebyl jsem špatně připravený. Vlastně jsem měl výborný vstup, když jsem obsadil osmnáctou příčku v short tracku. Šlo o jeden z lepších výsledků mojí kariéry. Ale olympijské cross country… Trať absolutně nebyla připravená na podmínky, které v Asii vládly. Mezi týmy panovalo velké rozčarování. Finančně jde o nesmírně nákladnou akci, cestuje se daleko, a pak místo závodů horských kol dojde na běžeckou soutěž!
Věděl jste hned, že nepůjde o okruh, co by vám seděl?
Za sucha by mi trať vyhovovala. Byla celkem hezká. Zahrnovala náročné kopce, fakt bych si to užil. Jenže podle zjištění na místě ji dokončili dva dny před naším příletem. Organizátoři absolutně nepředpokládali variantu, že se spustí vytrvalý déšť. Některé pasáže vůbec nebyly na závod připravené. Už před startem jsem věděl, že se bude hodně běhat, což mi nevyhovuje. Takže k optimálnímu rozpoložení jsem měl daleko. Když se mi pak nepovedl start, bylo po závodě. Nechtěl jsem vzdát a snažil se dostat do cíle, když jsem letěl přes půl planety. Ale bylo to jenom o přežití. Běh s kolem v ruce. Nic, co bych vyhledával.
Spravil jste si chuť následným tréninkovým kempem na Mallorce?
Chtěl jsem si užít ještě sluníčko a vyhnout se nějakém velkým teplotním výkyvům, které hrozily v případě tréninku v Česku. Navíc jsem měl prostor najet větší hodiny. Nyní už moc příležitostí na dlouhé tréninky nebude. Jedeme v Novém Městě na Moravě, pak je Leogang, následuje závod ve Švýcarsku, v Itálii a v Andoře. Až do druhého prázdninového víkendu to bude hlavně o tréninkových intenzitách a závodění.
V jakém rozpoložení do domácího závodu v Novém Městě na Moravě vstoupí Ondřej Cink?
Moc se těším. Vždy je příjemné závodit před tolika lidmi, kteří mi fandí. Přál bych si zajet loňský výsledek z Leogangu, kde jsem vyhrál, v Novém Městě. To by bylo nejlepší. Závodím na Vysočině moc rád, ale jde o mnohem složitější podnik než třeba v Rakousku či jinde v zahraničí. Atmosféra na Vysočině člověka vždy mimořádně vyhecuje. Lidé fandí, jsou skvělí. Ale nervozita před startem, abych naplnil očekávání, ubírá strašně moc energie. V závodě už vše z člověka spadne a užívá si každý metr.
Existuje způsob, jak všemu napětí spojenému s domácím závodem uniknout?
Fanoušci chtějí všechno hned. Užívám si přízně lidí, ale někdy také potřebuji klid a prostor soustředit se na výkon. Před startem hlavního závodu jde vždy o extrémní okamžik. Po závodě to není o moc lepší. Člověk se potřebuje převléknout, umýt, vytočit nohy. Ale prostoru moc nedostane.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Pozornosti a zájmu veřejnosti se nedá uniknout, že? Tlak na vás je extrémní.
S věkem se situace zlepšuje, ale pořád mám velké ambice a nervozita je o hodně větší než na jiných závodech. A očekávání je vážně extrémní. Když jsem byl mladší, všichni automaticky předpokládali, že budu jezdit na čele. Nyní je situace trošku odlišná. V týmu na mě netlačí, že musím doma bojovat o stupně vítězů. Šéf týmu mi už v loňském roce řekl, abych si vybral dva závody v sezoně a zaměřil se na ně.
Jedna volba s ohledem na prvenstvím v Leogangu je jasná. Který další závod jste zvolil?
Moc bych si přál, aby mi vyšel závod právě na Vysočině. Minulý rok jsem měl solidní výkonnost. Dojel jsem šestnáctý a měl ztrátu minutu osmatřicet sekund na vítězného Blevinse. Do pětky mi chyběla minuta. Bylo to o detailech. Ale formu jsem měl super, což se následně potvrdilo v Leogangu. Doufám, že letos vše klapne stejně dobře. Sedí mi rovněž trať v Les Gets ve Francii, také v Lake Placid závodím rád. Minulý rok jsem měl v Americe problémy se zády, ale nejde o špatnou trať.
Leogang vám v minulé sezoně přinesl životní výsledek v podobě premiérového triumfu v závodě světového poháru. Nebude letošní očekávání zničující?
Co se týče atmosféry, vždy je zastoupení českých fanoušků veliké. Nicméně atmosféra není jako na ostatních závodech. Příznivců na okruhu rozhodně není tolik jako v Novém Městě na Moravě nebo třeba ve Val di Sole. Navíc jsem vždy do Rakouska jezdil s vědomím, že tamní trať mi vyhovuje. Moje sebevědomí při tomhle závodě je odlišné. A po loňském vítězství bude vše umocněné. Vyhrál jsem tam už mistrovství světa do třiadvaceti let a možná to ve mně něco zanechalo. Sice jsem na startu pokaždé děsně nervózní, ale jakmile se odstartuje, najedu do pasáží, které mi mimořádně sedí. Vždy jsem tam jel skvěle.
