Dva titulem nepolíbení proti borci, který usiluje o vyrovnání rekordu. Vyvrcholení Vuelty přinese pikantní souboj o celkové vítězství. Australan Ben O’Connor je lídrem bitvy o rudý trikot, ale nikdy nevyhrál Grand Tour. Stejně jako Enric Mas, průběžně třetí. A mezi nimi Primož Roglič, trojnásobný šampion Vuelty a král Gira 2023. Kdo bude králem La Roja?
Vuelta bude mít dost možná za vítěze muže, který ji už třikrát ovládl. Primož Roglič z Red Bull Bora hansgrohe dominoval španělské Grand Tour v letech 2019, 2020 a 2021. Navíc má na kontě čtrnáct vyhraných etap. Naproti tomu Enric Mas, devětadvacetiletý Španěl z týmu Movistar, byl na Vueltě třikrát druhý a jen jednou, v roce 2018 vyhrál etapu. Přitom jede domácí Grand Tour už posedmé. A Australan Ben O’Connor? Bitvy o rudý trikot (La Roja) se účastní potřetí. Ale až letos vyhrál etapu a nejlépe dojel v konečném přadí sedmý v roce 2022. „Vítěz vzejde z těchto tří jmen,“ předvídá Zdeněk Štybar, expert We Love Cycling, který je s jedním z adeptů na celkový triumf v kontaktu.
Ben O’Connor určitě nabral sebevědomí
„Už devět etap jede Ben O’Connor v rudém trikotu lídra, k němuž se probojoval skvělým sólem v šesté etapě, kdy do cíle přijel šest minut a jednatřicet sekund před největšími aspiranty na vítězství. Nebylo moc chytré nechat jej takhle odjet. Bylo evidentní, jak moc ho podcenili. V minulosti byl třikrát v elitní desítce na Grand Tour. Dojel čtvrtý v absolutním pořadí na Tour de France i italském Giru.
Šlo o podobný příběh jako při loňské Vueltě, kdy favorité rovněž podcenili únik Seppa Kusse a on následně dovezl rudý trikot až do cíle celé Vuelty. Jasně, v každé etapě Ben O’Connor trošku ztrácí, ale může si to dovolit. Tak obrovský náskok si vybojoval. Nebude vůbec snadné, aby ho z první pozice sesadili. Pozice lídra mu dodává obrovské sebevědomí. Určitě je obrovsky motivovaný, aby rudý trikot vedoucího muže závodu udržel co nejdelší dobu. Tím spíše, že odolává už tak dlouho.
Někdy se může zdát, že jsou jeho týmoví parťáci z Decathlon AG2R LaMondiale špatně organizovaní a působí trošku zdivočele, možná až chaoticky, ale pořád jede v rudém trikotu. Už devět etap. A to je velký výkon. Někdy je třeba donutit ostatní týmy, aby v etapě pracovaly. Jde o určitý druh umění. Taktika je v cyklistice různorodá.
Nebylo moudré dát Australanovi tolik prostoru
Hodně může napovědět už úterní etapa. Po volném dni se pojede 181 kilometrů přes dvě horské prémie první kategorie, a pak finální výstup na legendární Lagos de Covadonga s přívlastkem mimořádná kategorie. Celkem 4085 výškových metrů. Těla cyklistů mohou po dni bez závodního zatížení reagovat různě.
Primož Roglič je pro mě pořád hlavním adeptem na vítězství. Ukrajuje ztrátu v každé etapě. Ale určitě je to složitější, než si sám myslel. Má odstup šedesát tři sekund, ale třetí týden může být jakýkoliv. Určitě se nemůže spoléhat jen na to, že Ben O’Connor někde bouchne.
Rogličovi Vuelta vždy seděla a sedí mu i letos. Možná se až příliš moc soustředí na Tour de France, kde se mu nedaří. A když následně jede na Vueltu, je mimořádně uvolněný a dosahuje skvělých výsledků. Letos v generálce na Grande Boucle vyhrál Critérium du Dauphiné, ale nebyl tam v top formě. Vím to, protože jsem mluvil s jeho trenérem.
Každý zná čísla, která jsou potřebná k vítězství v Tour de France. Věděli, že Primožova data nejsou dost dobrá, aby vyhrál Tour de France. Mohl tam bojovat o stupně vítězů, ale nebyl připraven porazit Tadeje Pogačara. Když se pak potloukl, možná ani neusiloval o pokračování. Rozhodnutí soustředit se na Vueltu bylo snadnější. Každopádně je možné, že Tour ho formou posunula. A když si odpočinul a vyléčil všechny bolístky, přijel na Vueltu fantasticky připravený. Navíc je možné, že mu španělská Grand Tour sedí více i profilově.
Enric Mas má silný třetí týden. Ale ta časovka…
Pro mě je velkým adeptem na vítěztví i Enric Mas. Pokaždé má při Grand Tour hodně silný třetí týden. Zatím jede skvěle. Jeho nevýhodou je, že nemá dynamický nástup. Nenastupuje ze zadních pozic. A aby jel dvě nebo tři minuty vysoké watty, jimiž by ostatní utrhnul a mohl jet sám, to také není jeho parketa. Je to prostě tempař. A teď si ho všichni budou hlídat, protože vidí, že má skvělou formu.
Psali jsme si. Trošku v legraci jsem mu radil, aby změnil chování na špici. On pokaždé najede na první figuru, jede tam deset metrů a už naznačuje, že ho má někdo vystřídat. Je to úplně typický projev jeho pohybu na špici. Tak jsem mu napsal, aby se neohlížel po ostatních, kdo mu vystřídá, a jel vlastní tempo. Základ je, aby si věřil. Dlouhodobě má třetí týden velice silný, takže jde jen o jeho sebevědomí.
Nevýhodou pro něj je poslední etapa v podobě časovky. Moc mu nesedí. Proto musí najet maximum času v kopcích. I proto sázím spíše na Rogliče, který časovku umí. Na pětadvaceti kilometrech boje s chronometrem může závod ještě zvrátit.
Myslím, že momentálně už je to jenom Ben O’Connor versus Primož Roglič a Enric Mas. Aby je někdo skočil ze zadních pozic, muselo by se jednat o obrovskou náhodu, kdy po sobě budou tihle tři koukat a nikdo za čtvrtým Carapazem nebo pátým Landou nepojede. Ale ono není zase tak snadné najet po patnácti etapách tolik času.“
