Jedno vítězství, dvě druhá místa, tři etapy v bílém trikotu nejlepšího jezdce do 25 let. Čeští cyklisté Pavel Bittner a Mathias Vacek při závěrečné Grand Tour sezony 2024 – španělské Vueltě – potěšili nejen domácí fanoušky. „Jsem z jejich výkonů vážně nadšený,“ říká Zdeněk Štybar, bývalý profesionál a nyní expert We Love Cycling.
Jak viděl bitvu Mathiase Vacka při časovce, kde o pouhé dvě vteřiny uniklo vítězství? Které klasiky vidí jako optimální pro Pavla Bittnera? A proč si budou týmy oba české talenty hýčkat?
„Pouze dvanáct minut a třicet sedm sekund potřeboval Mathias Vacek na dvanáct kilometrů úvodní časovky při španělské Vueltě. Bylo to skvělé představení. Fakt, že porazil Wouta van Aerta nebo Joshuu Tarlinga, to je o výkonnosti na hodně vysoké úrovni. Asi všichni bychom si přáli, aby Mathias vyhrál a jel třeba jediný den v rudém dresu lídra španělské Grand Tour.
Mathias Vacek ukázal v časovce ohromující výkonnost
Ale z mého pohledu je vlastně jedno, jestli dojel druhý nebo pátý. Ukázal, že absolutní výkonnost je u něj na obrovské úrovni. I druhé místo je fantastický úspěch, který představuje velké povzbuzení. Podobné výsledky dodávají jezdcům chuť se zlepšovat. Skončí sezonu v top formě a bude mít obrovskou motivaci do zimní přípravy. Myslím, že jde o skvělou zprávu pro jarní klasiky.
Když pak spurtoval druhý v sedmé etapě za Woutem van Aertem, potvrdil výjimečnou formu. Je třeba si uvědomit, že v daný den si čelo dojížděl z třetí skupiny a možná mu pak trošku energie chybělo. Je skvělé, když dokáže po tak náročné etapě spurtovat.
Mathias Vacek se mi líbil parádní poziční jízdou třeba při Paříž-Roubaix nebo v olympijském závodě. Pořád je vidět v balíku. Je tam, kde má být. To se těžko učí. Buď to má člověk v sobě, nebo nemá. Jasně, někdy má cyklista podporu týmu, který vybraného závodníka opakovaně doveze na dobré pozice. Ale Mathias si ty pozice dělá sám, což je důležité.
Pavel Bittner říká, že není čistý sprinter a vidí se pořád jako klasikář. Vyhrál tři etapy během pár týdnů ze spurtu, což je výmluvné. A fakt, že porazil Wouta van Aerta, to je naprosto fantastická zpráva. Pro Pavla je skvělé vědět, že pokud dojede k cíli v přední skupině, patří k nejrychlejším. Jde o důležitou informaci i pro tým. Mohou po něm sáhnout kdykoliv. Navíc pokud by se stalo, že se někde zapomene, vítězství z Grand Tour dodává motivaci zbytku týmu. Nebudou řešit, jestli mají manko pro Pavla sjíždět. Prostě to udělají, protože budou vědět, že ve spurtu jim jejich úsilí může vrátit vítězstvím. A je úplně jedno, jestli se bavíme o klasikách nebo etapových závodech.
Mohou sloužit jako inspirace
Prosadit se na klasikách je při momentálním vývoji cyklistiky hodně těžké. O vítězství se začíná bojovat už osmdesát či sto kilometrů před cílem. Když se závodilo posledních dvacet kiláků, tak to bylo hratelné i pro spurtery. Ale jednorázovky se dramaticky změnily. Myslím, že Pavel Bittner bude potřebovat ještě čas. Musí se klasiky učit, což není ze dne na den. Mně trvalo hodně dlouho, než jsem vůbec pochopil, jak se na klasikách závodí.
Klasiky jako Scheldeprijs, Dwars door Vlaanderen nebo Kuurne-Brussel-Kuurne by mohli Pavlovi sedět. Každopádně není správné ani jednoho nyní nějak škatulkovat. Uvidíme za dva za tři roky, kterým směrem se vydají. Je možné, že když Pavel uvidí, jak se o klasiky bojuje už posledních sto kiláků, bude čistým spurterem.
Každopádně úspěchy z prvního bloku Vuelty oba kluky ohromným způsobem psychicky povzbudí. Jde o skvělou zprávu pro českou cyklistiku a snad Mathias Vacek i Pavel Bittner poslouží jako inspirace.
Oba ukázali, že když na ně tým vsadí, jsou schopní úsilí splatit. Pokud byl Mathias druhý v časovce a ve spurtu, tak vedení Lidl-Trek je jasné, že ho mohou nechat jít klidně do úniku a on vydrží. Pro Pavla zase klidně obětují celý tým. Není to samozřejmostí. Někdy sportovní ředitelé váhají, když je situace na hraně. Ale pokud se přesvědčili o kvalitách obou kluků, kteří ukázali, že umí etapu zakončit, už s podporou váhat nebudou.“
