Jaroslav Kulhavý svedl s odvěkým švýcarským rivalem Schurterem v Hadleigh Farm vítěznou bitvu a poslední den londýnské olympiády získal čtvrtou zlatou pro Česko. Brit Tom Pidcock rozhodující nástup pařížského závodu taky spáchal až pár zatáček od cíle a obhájil zlatou z Tokia. V tom si jsou oba šampioni podobní, v čem ale nemůžou být odlišnější, jsou jejich kola. Jako byste srovnávali Kolumbovu Santu Marii s vesmírnou lodí Enterprise ze Star Treku.
Kulhavý, tehdy člen továrního týmu Specialized, do Londýna 2012 přivezl stroj Epic S-Works. Pidcock závodí za primárně silniční Ineos, který mu ale jeho výlety mimo asfalt toleruje, a do závodu letošního léta mu týmový dodavatel Pinarello poskytl stroj Dogma XC.
Na první pohled prostě dva fully alias full suspension bike alias celoodpružená kola. Ale na ten druhý? „Ohromný skok v technice? Jak se to vezme,“ zamýšlí se Jaroslav Kulhavý. „Vizuálně jsou si kola hodně podobná: kotoučové brzdy, 29palcová kola, jednopřevodník, karbon. Ale samozřejmě když si sednete na kolo z roku 2012 a 2024, rozdíl v tuhosti a jízdních vlastnostech bude velký.“
Šampioni používali jiné obutí
Tak se pojďme zanořit více pod hladinu hi-tech vychytávek, kterými Pidcockovo kolo to Kulhavého převyšuje. Ačkoliv… Není to tak úplně pravda na všech frontách.
Takže rám. Obě kola tvoří dva trojúhelníky – hlavní rámový a zadní stavba, která se za pomoci čepů kývá a tím eliminuje nárazy terénních nerovností. „Spešl“ využíval tři ložiska, zatímco Italové vsadili na pružnost karbonu a rázy tak eliminuje ohebnost zadní vidlice v kombinaci s tlumičem Edge TT. Hmotnost dolů, tuhost nahoru.
Stejně jako kola se vyvíjejí i závodní tratě, které jsou čím dál náročnější, hlavně technicky, ve sjezdech přes kameny, skoky neboli dropy. Nebo je to naopak a vývoj tratí žene konstruktéry kol stavět kola, která takové drsné zacházení zvládnou? Třeba i tím, jaké obutí se dnes volí.
Rámy jsou vyrobeny pro vyšší prostupnost plášťů a Pidcock na kola P1 od Princeton Carbonworks (v kombinaci s dráty vyrobenými z termoplastu s cílem redukovat váhu kola) nasadil gumy s šíří 2,35 palce. „Já vozil 1,95 nebo 2,1. Jeho kolo je viditelně bytelnější.“
Nová kola jsou obratnější
Protože se bavíme o fullech, jejich hlavní výhodou je pružení na obou kolech. Pidcockova vidlice Axon 34 Werx Boost EQ má zdvih 100 mm, Jaroslav Kulhavý pružil vidlicí Rock Shox Reba se zdvihem 80 mm, na zadním kole mu tlumič umožňoval pohyb 75 mm.
„To je asi ten hlavní rozdíl,“ všímá si Jaroslav Kulhavý, olympijský šampion z Londýna. „Z nějakých 100 mm zdvihu se šlo až na 120, přizpůsobuje se to dnešním závodním tratím. Spolu s tím se změnila geometrie rámů, posouvá se to do endura, zkracují se zadní stavby. To potom znamená, že kola jsou obratnější, uzpůsobená do sjezdů, na technické pasáže. A další věc je elektronika, která zasáhla jak do řazení, tak do pružení.“
Přední vidlice Pinarella má v sobě elektronickou pružicí jednotku Tact od značky SR Suntour, která podle sklonu trati, vibrací a zatížení jezdcem upravuje zdvih v nízkých rychlostech. Specialized má patentovanou technologii Brain alias mozek v obou tlumicích jednotkách. Ten ventilem přepouštěl olej v tlumiči a reagoval tak na rázy zespodu, tedy od terénu, zatímco při tlaku jezdce na kolo shora, například při nástupu, se kolo chovalo jako pevné.
Vůbec největší rozdíl je absence elektronických komponentů na kole z roku 2012. Tehdy byl 11rychlostní, lankem ovládaný SRAM XX1 vrcholem nabídky, dnes je ovládání 12 převodů přes Bluetooth nebo jinou bezdrátovou technologii už standardem. A přeci Pidcock v Paříži vsadil sice na high-endovou sadu Shimano XTR, ale jen v mechanické verzi, tedy ovládané postaru lankem. „Protože mechanika může být nakonec rychlejší,“ odhaduje Jaroslav Kulhavý. „Pro mechanika je práce s elektronickou sadou jednodušší, protože nemusí rámem protahovat kabeláž, ale nemyslím, že pro závodníka je to takový pokrok. Neposune vás to v rychlosti, spíš je to příjemnější.“
Jaroslav Kulhavý: Na kole Pidcocka bych byl rychlejší v technice a sjezdech
Co ale nakonec laika zaujme nejvíc, bude hodnota na váze. Dvanáct let staré zmínky o Kulhavého Epicu uvádějí hodnotu 9,6 kg, kterou ale dnes jeho někdejší majitel rozporuje. „Možná spíš 10,3,“ snaží se vybavit si. „Ale já váhu nikdy moc neřešil.“
Zvláštní se pak může zdát, že za 12 let vývoje materiálů, technologií se kolo Pidcocka v této oblasti nijak zásadně neposunulo. Dogma váží 10,4 kg a to je Brit o 18 centimetrů nižší a tedy i jeho kolo ve velikosti S oproti Kulhavého XL menší.
„Zdvihy a pevnost rámů rostly, vidlice i tlumič s vyšším zdvihem vezmou nějakou váhu, inteligentní systémy s baterií jsou taky těžší než mechanika, k tomu širší ráfky, pláště. I když se kola vyvíjejí, neznamená to, že se razantně sníží jejich váha. To by šlo na úkor využití,“ ví Jaroslav Kulhavý.
A ještě jedna úvaha. Stejně jako se fandové zamýšlejí nad tím, jestli by Coppi, Merckx nebo Pantani byli lepší na Pogačarově kole, je zajímavá úvaha, kam by kolo verze 2024 posunulo Kulhavého.
„V technických úsecích a sjezdech bych byl rychlejší o dost,“ je si jist, ale markantnější posun 12 let evoluce zaznamená spíš silničář. „Protože tam hraje roli aerodynamika. Když jsem přeskakoval na novější modely silničních kol, cítil jsem to mnohem víc, než když jsem přešel z jednoho bika na druhého. My aerodynamiku na horských kolech tolik neřešíme, zatímco na silnici je to alfa omega. I hobík pozná, když ho posadíte na kola, mezi kterými je pět let vývoje.“
