Obří premiéra! Bikerka Adéla Holubová se chystá v jednadvaceti letech na první olympijské hry. V Paříži bude reprezentovat Česko v cross country. Prožila si euforii z nominace, pak rozčarování z tahanice vyvolané táborem soupeřky. „Mám v hlavě jenom vlastní výkony a bitvu, která mě čeká ve Francii,“ těší se česká reprezentantka, která už je v Paříži.
Už před dvěma lety jste zmiňovala, že v ideálním případě se chcete nominovat na olympijské hry. Tehdy jste upínala pozornost k druhému účastnickému místu, ovšem Česko nakonec má ve startovní listině pouze jednu pozici. A stejně na olympiádě budete. Cítíte hrdost?
Jde o splnění dětského snu. Myslím, že každý sportovec má přání jet na olympijské hry. Jak se závod blíží, jsem hodně nadšená. Byla jsem fasovat olympijské oblečení, což moji euforii ještě umocnilo. Jak se blíží zahajovací ceremoniál, dělá mi fakt, že budu v Paříži startovat, větší a větší radost.
Zakalila ji kontroverze vyvolaná týmem Jitky Čábelické, který tvrdil, že nominace do Paříže je nespravedlivá. Celou věc řešil nejen na vedení cyklistického svazu, ale i s vedením ČOV?
Byla jsem překvapená. Pokud Jitka s nominačními kritérii nesouhlasila, měla se ozvat dříve a ne až po závodě v Bedřichově. Udělala se z toho velká kauza. Já byla nejprve v euforii, tohle mi radost z nominace do Paříže kazilo. Pak jsem chvíli i pochybovala, jestli je vlastně moje účast stoprocentní a já do Francie skutečně poletím. Pro psychické rozpoložení nešlo o nic příjemného. Pak jsem si ke všemu přečetla nějaká diskuze pod zprávami o celé situaci a bylo mi z toho zle. Raději jsem to přestala řešit a soustředila se jen sama na sebe.

Z programu jste vynechala mistrovství republiky. Chtěla jste se maximálně soustředit na Paříž?
Mistrák měl být původně domácím vrcholem. Hodně jsme situaci v rámci týmu řešili. Já chtěla v Harrachově startovat. Přišlo mi škoda vynechat závod, kde případný titul mohl být velkým pohlazením po duši. Lidé kolem mě byli rozdělení. Někdo tvrdil, že půjde o super rozjetí. Jiní říkali, abych se soustředila na Paříž a byla v klidu do olympijského závodu. Nakonec rozhodla praktická stránka. Republikových mistráků zažiju ještě hodně, ale olympiáda může být jediná v životě, proto jsem Harrachov obětovala. Člověk jede v maximální tepovce, riziko zranění je pochopitelně větší než v tréninku. A kdybych nebyla pro Paříž stoprocentní, vyčítala bych si to.
Jak vypadala vaše příprava na představení v Paříži?
Závodů v průběhu jara bylo hodně, s ohledem na nominační kritéria nebyl prostor na nějaké velké soustředění. Každopádně jedno jsem stihla na Šumavě, kterou mám moc ráda. Jezdím do Železné Rudy na Špičák a vždy mi to sedlo. Jsou tam parádní kopce, skvělý bikepark, traily. Volný den jsem využila k tréninku techniky. Jezdím tam už od dětství. Šumava má super kopce, klimatické podmínky jsou v létě rovněž super. Bohatě to stačí.
Chystáte se na zahajovací ceremoniál?
Dostala jsem s ohledem na termín závodu od olympijského výboru doporučení, abych ceremoniál vynechala. Cesta na zahájení i samotný ceremoniál zaberou několik hodin, tudíž bych se do postele dostala hodně po půlnoci a celé by to s ohledem na závod bylo kontraproduktivní.
Jaký bude váš program přímo v Paříži?
V Paříži jsme od úterý. Ve středu jsme vyrazili na olympijskou trať na první oficiální trénink, což je pro mě hodně důležité.
Před rokem při oficiální prohlídce olympijského okruhu jste v Paříži chyběla. Jde o velký handicap?
Tehdy původně avizovali organizátoři, že umožní účast dvojici českých reprezentantek. Ale nakonec mohl jet pouze jeden zástupce. Nebyla jsem v žebříčku nejvýše, takže znám okruh jenom z videa na youtube. Do neděle stihnu čtyři tréninky, prostoru bude dostatek. Těším se pochopitelně i na olympijskou vesnici a návštěvu Českého olympijského domu.
Máte z okruhu, jak je vidět na videu, dobrý pocit? Bude vám sedět?
Nepřijde mi jako nějak extrémní. Některé pasáže, které byly součástí při testovacím závodě před rokem, byly vyhodnocené jako nebezpečné a organizátoři je odstranili nebo upravili. Trať se mi zdá jezdivá, okruh působí jako hodně rychlý, což by mi mělo vyhovovat.

Troufáte si odhadovat, kde byste se měla během závodu pohybovat?
Na mistrovství světa nebo při závodech Světového poháru startuji v kategorii do třiadvaceti let, ale na olympiádě pochopitelně žádné dělení neexistuje a pojedu s elitou. Kdybych vybojovala pozici mezi patnácti nejlepšími, byla bych šťastná. Myslím, že nejde o nereálný cíl. Nestavím si vzdušné zámky.
Bylo pro vás důležité během posledních dvou let jezdit pravidelně závody Světového poháru? Půjde o zkušenosti, které na olympiádě zúročíte?
Určitě, protože jsem závodů Světového poháru absolvovala hodně a nabrala mnoho zkušeností. Konkurence je tam obrovská. Úplně nejvíce mi pomohl short track, protože se jezdí hodně kontaktně. Nemám to ráda, ale jde prostě o součást závodu. V Paříži tohle nebude extrémní, protože nás bude na startu jenom šestatřicet.
Zvládnete kromě vlastního závodu i něco dalšího z olympijských her?
Letím domů už v neděli, takže snad jedině v pondělí závod mužů. Užiju si olympijskou vesnici, jinak nic. Není prostor. Budu pak olympiádu sledovat v televizi.
Bude mít Adéla Holubová mezi fanoušky kolem okruhu v Paříži někoho z nejbližších?
Ne. Touškov, z kterého pocházím, žije sportem. Jsou na mě hrdí, že jsem se nominovala na olympijské hry. Takže na neděli připravili velkou akci a můj závod budou promítat na hřišti.