Píše dějiny cyklistiky. Tadej Pogačar z týmu UAE Emirates dokázal vyhrát Tour de France 2024, když jen o pár týdnů dříve ovládl italské Giro. Dvě úvodní Grand Tour sezony naposledy vyhrál Marco Pantani v roce 1998. Slovinský fenomén, který ovládl Starou dámu i v letech 2020 a 2021, výjimečný výkon vyšperkoval dvanácti etapovými výhrami. Šest triumfů v horských etapách a časovce na Grande Boucle je naprosto neuvěřitelných. Dalších šest dílčích prvenství bral na italském Giru.
„Je to jako z jiného světa. Jsem šťastný. Kdyby mi tohle někdo řekl před Tour de France, nevěřil bych mu. Stačilo by mi jedno etapové vítězství a žlutý trikot,“ usmál se Tadej Pogačar, který vyhrál šest etap a v čele průběžného pořadí byl nepřetržitě od čtvrtého dějství. Triumf v závěrečné časovce byl naprostým potvrzením absolutní dominance!
Tadej Pogačar double získá, věštil Alberto Contador
Útok na double vyhlásil Tadej Pogačar už v předstihu, přestože během předešlého čtvrtstoletí si na stejně ambiciózním plánu vylámali zuby velikáni jako Alberto Contador či Chris Froome.
„Jestli to někdo může dokázat, tak právě Tadej,“ přemítal v předstihu Alberto Contador, komentátor Eurosportu, když v dubnu dorazil do Česka na prohlídku trasy závodu L’Etape Czech Republic by Tour de France, jejímž ambasadorem pro letošek byl.
Slovinec však všem vyrazil dech. Giro ovládl bez čtyř sekund o deset minut, což byla pro zbytek pelotonu zdánlivě naprosto ostudná vizitka. Ovšem Tour de France opanoval s náskokem 6:17 minuty, což vše staví do jiného světla. Ukazuje to výjimečnost lídra formace UAE Emirates. Je na jiné úrovni. Jediný člověk s nim chtěl bojovat. Jonas Vingegaard z Visma Lease a Bike jej jednou porazil, nicméně v konečném účtování obhájce prvenství dramaticky zaostal.
Jen Jonas Vingegaard se pokusil o odpor
Opakovala se loňská situace, jen v obráceném gardu. Tehdy se musel Tadej Pogačar vypořádat s následky těžkého zranění při Monumentu Lutych-Bastogne-Lutych a doplatil na tréninkový výpadek. Letos bojoval s následky těžkého zranění Jonas Vingegaard, který při etapáku v Baskicku utrpěl několik zlomenin a měl protrženou plíci. „Už jenom účast na Tour de France pro mě byla vítězstvím,“ připomínal borec, že strávil dvanáct dnů na jednotce intenzivní péče a vypadl na téměř tři týdny z intenzivního tréninku. Když mu Tadej Pogačar vyfouknul triumf ve dvacáté etapě, ani se nezlobil. „Udělal bych to samé,“ přiznal sportovně.
Pouze sedm cyklistů v historii dokázalo vyhrát Giro a Tour de France během jediné sezony. Ital Fasto Coppi (1949, 1952), Francouz Jacques Anquetil (1964), Belgičan Eddy Merckx (1970, 1972, 1974), Francouz Bernard Hinault (1982, 1985), Ir Stephen Roche (1987), Španěl Miguel Indurain (1992, 1993) a Ital Marco Pantani (1998).
A jenom dva cyklisté v historii mají na kontě tzv. trojitou korunu, která zahrnuje triumf z Gira, Tour a mistrovství světa. Stephen Roche v roce 1987 a Eddy Merckx přesně před padesáti lety, v sezoně 1974.
Právě k belgickému „kanibalovi“, jak zněla přezdívka Merckxe, je Tadej Pogačar často přirovnáván. Zejména proto, že nemilosrdně využívá každou příležitost k vítězství. „Cyklistika je sport, jehož smyslem je vítězství. Chcete vyhrávat. Musíte vyhrávat. Jsem placený, abych vyhrával,“ pokrčil rameny Tadej Pogačar, když obhajoval svoji spanilou jízdu Tour de France 2024.
Šest etap na Tour de France dokázal naposledy vyhrát Mark Cavendish v roce 2009. Tehdy se však jednalo čistě o sprinterské etapy. Posledním mužem, který ovládl šest etap a slavil celkový triumf byl Bernard Hinault v roce 1979.
„V cyklistice se nebrzdí. Pokud se naskytne šance, musíte jet pro vítězství,“ pronesl jednoznačně Tadej Pogačar, který je prvním cyklistou historie, který vyhrál tři etapy v řadě a nešlo o sprinterské dojezdy.
Dalším cílem je mistrovství světa
Všichni v pelotonu rozhodně nejsou počínáním Slovince nadšení. A ozývají se i kritici z řad bývalých cyklistů. „Cyklistika je jiný sport než ostatní. Je to spíše politická kampaň. Není pěkné brát ostatním vítězství. Myslím, že Tadej Pogačar udělal největší chybu kariéry, když vyhrál etapy, které nemusel. Neměl dávat lidem záminku, aby ho nesnášeli. Zbytečně si vytvořil další nepřátele,“ prohlásil kupříkladu Lance Armstrong, bývalý cyklista a sedminásobný vítěz Tour de France, který však o všechny celková prvenství i dvaadvacet etapových přišel po přiznání k dopingu.
„Jde o instinkt,“ hájil se Tadej Pogačar, který jistě bude v budoucnosti sbírat i další vítězství. A je velmi pravděpodobné, že jednou překoná i rekord Marka Cavendishe v počtu pětatřiceti etapových vítězství na Tour de France.
Je stoprocentní, že rozesmutní ještě mnoho dalších cyklistů. Dost možná už během nadcházející olympiády v Paříži či následně při mistrovství světa ve Švýcarsku, kde chce zkompletovat triple crown.
„Měli by brát jako výsadu, že mohou s Tadejem závodit. Je to nejlepší cyklista současné generace a jeden z nejlepších cyklistů historie, dost možná vůbec nejlepší,“ konejšil všechny poražené Alberto Contador faktem, že Tadej Pogačar je prostě výjimečný.
A za tuhle výjimečnost je královsky odměněn. S platem šest milionů eur ročně je na čele pomyslného finančního žebříčku pelotonu. Řeč je přitom pouze o samotné gáži bez bonosů za triumfy v závodech, jako jsou právě Giro či Tour de France…
Titulní foto: profimedia
