Legendární příběhy o konzumaci kávy mezi cyklisty při Tour de France i dalších velkých závodech jsou všeobecně známé. Někteří cyklisté netají, že jsou schopní dát si espresso desetkrát za den. Ovšem rekordmani se nemusí vždy rekrutovat jen z řad borců navlečených v dresech. Členové podpůrného týmu mnohdy potřebují vzpruhu stejně velkou ba dost možná větší než samotní borci v sedlech. Pro koho je tedy espresso základem dne?
Kávová kultura patří k cyklistce prakticky od vzniku závodů. Velké firmy zabývající se kávou patřili k předním sponzorům. Už ve třicátých letech minulého století dvojnásobný šampion Tour de France Gino Bartali pozřel během dne klidně deset káv.
Espresso patnáctkrát za den…
Lahodný „černý mok“ zůstal v pelotonu zakořeněný. Mnozí cyklisté si po kariéře otevřeli vlastní kavárny. Nicméně v rámci jednadvaceti dnů trvající Grand Tour nemusí jít o pomyslné lídry z pohledu spotřeby…
„Mám parťáky, kteří zvládnou espresso patnáctkrát za den,“ překvapí Tomáš Rak. Jeho jméno nenajdete v žádné výsledkové listině. Ovšem jeho umění je nezpochybnitelné. Vždyť přes tři roky pracoval jako masér pro Martinu Sáblíkovou, trojnásobnou olympijskou vítězku, a nyní je členem týmu Israel Premier Tech, kde minulý rok pečoval o Chrise Frooma, čtyřnásobného vítěze Tour de France, a letos má na starosti sprintera Pascala Ackermanna.
Pomysleli jste si někdy, že být součástí týmu na World Tour je docela fajn? Třeba jako masér, který večer prohněte závodníkům svaly a jinak má pohodu, během které si vychutnává závod? Nenechte se vysmát. Je to pekelný zápřah…
„Tour de France je zcela specifická. Každý tým chce být zcela top ve všech směrech. Takže je nás tady šest masérů,“ popisuje Tomáš Rak, pro něhož Tour de France 2024 začala v několikadenním předstihu, když z Prahy letěl do Girony vyzvednout jedno z týmových vozidel, které musel dopravit na start do Florencie. „Řidičák je pro maséra v týmu World Tour nezbytnost.“ Masírování je totiž jen vrcholem úsilí členů týmu, kteří umí dokonale uvolnit svaly.
Den maséra na Tour de France 2024?
A jak tedy vypadá běžný den maséra na Tour de France? „Budíček je podle startovního času etapy. Většinou vstáváme v půl šesté, nejpozději v šest hodin. Musíme nachystat jídlo pro doprovod na celý den. Jde o mechaniky, řidiče, maséry v autech, k tomu občerstvení pro hosty z řad sponzorů. Po snídani pak následuje transfer buď na start etapy, k trase nebo do dalšího hotelu. Záleží na pozici v masérském týmu,“ vysvětluje Tomáš Rak.
Jeden z jeho kolegů je vždy ráno v autobuse, aby podle potřeby uvolnil namožené svaly závodníků ještě před startem, případně zvládl zatejpovat více bolavé části těla cyklistů. Další maséři však putují po trase. „Podáváme klukům na kolech tašky s jídlem a s bidony. Někdy musíme zvládnout během etapy třeba tři místa. V případě Tour de France jde o velice vyčerpávající úkoly, protože doprovodná vozidla, která nejsou součástí kolony, nesmí jet po trase závodu. Zastávky jsou přesně dané od sportovních ředitelů, neexistuje jejich nedodržení,“ přibližuje Tomáš Rak.
Jeden z členů masérského týmu však putuje v autobuse do cílového prostoru, kde musí nachystat občerstvení pro všechny závodníky a pokud jde o horský dojezd, tak i oblečení, aby cyklisté neprochladli. A posledním dílkem mozaiky je přesun dvojice masérů z hotelu rovnou do ubytovacího zařízení pro další noc.
„Ráno musíme zkontrolovat kufry, zda je někdo nenechal na pokoji. Naložíme je do dodávky a čeká nás transport do dalšího hotelu. Tam je potřeba kufry roznést na pokoje. Ve svých pokojích nachystáme masérské stoly. Závodníci i sportovní ředitelé po příjezdu dostanou jen kartu nebo klíč od pokoje, aby zejména v případě cyklistů nedocházelo k žádným prodlevám v prostoru na odpočinek. Někdy je transfer tak dlouhý, že všechno doladíme v okamžiku příjezdu autobusu s našimi závoďáky,“ popisuje Tomáš Rak.
Grand Départ v Itálii? Káva pro radost
Když cyklisté dorazí po etapě na hotel, přijde čas masáže. „Dva z nás mají dva cyklisty, zbytek jednoho. Někdy se cyklisté chtějí věnovat jenom určitým partií, takže se masér zaměřuje hlavně na nohy nebo záda. Jindy jde o komplexní masáž celého tělo. Na masérském stole tráví závodník minimálně hodinu, někdy klidně hodinu a půl.“
Cílem je zvládnout masáž před večeří. Ovšem ani poté nemají maséři klid. Náplní jejich práce je totiž i údržba vozového parku týmu v podobě vyluxování, odstranění nečistot… „Když to zvládáme časově, ještě si večer uděláme malou přípravu na další den. Většinou všechno zvládneme do jedenácti, někdy ale jdeme na pokoj až kolem půlnoci. Spánkový deficit po Tour de France je docela velký,“ krčí smířlivě rameny Tomáš Rak.
„Tour de France 2024 je skvělá, protože přejezdy nejsou moc velké a poslední dvě etapy se jedou prakticky na jednom místě. Někdy se ale stane, že za den najedeme pět set kilometrů v autě. Když dojde na horské etapy a je třeba urazit dvě stě kilometrů, mnoho lidí mimo závod to bere jako pohodu. Ale taková porce po horských silničkách bez možnosti využít silnice pro závod není žádný med. Je to něco jiného než jet po dálnici,“ podotýká Tomáš Rak.
Není tudíž divu, že espresso v případě masérů je vítaným životabudičem. „Káva teče proudem. Někteří moji kolegové si dají espresso třeba patnáctkrát za den. Zejména letos, kdy se startovalo v Itálii, to bylo o radosti,“ podotýká Tomáš Rak, že právě pod Apeninami jsou mistři v přípravě kávy. „Francie je v tomhle trošku slabší. Ale jako většina týmů máme vlastní food truck, kde je káva v té nejlepší kvalitě,“ směje se český masér ve službách izraelského týmu na Tour de France 2024.
Titulní foto: A.S.O./Billy Ceusters
