CDumali jste někdy nad tím, co asi dělají profesionálové ve volném čase? Někteří si možná vybírají drahé hodinky. Jiní placatá auta. Ti uvědomělejší snad řeší své investice. A pak jsou tu malí velcí hračičkové, kteří svoji energii upínají ke kostkám. Stavět, nebo nestavět Lego. To je, oč tu běží.
Vyhrál národní tituly na dráze i na silnici a bojoval o vítězství v etapách Tour de France. Pořád je ale jedna trofej, kterou Fred Wright vyhlíží a má ji v kategorii nedostupných. „Millenium Falcon,“ říká Brit z týmu Bahrain-Victorious, kde mu šéfuje i sportovní ředitel Roman Kreuziger.
Kdo snad neví, Millenium Falcon je nejslavnější vesmírný koráb ze ságy o hvězdných válkách. „Je cool. Nejprve ale musím mít důvod si ho koupit.“ Wright je jedním z překvapivě velkého počtu profesionálních jezdců a trenérů, co si říkají AFOLové. Tedy komunita dospělých fanoušků Lega, které je pořád primárně vnímáno coby dětská stavebnice.
Možná ještě překvapivější se zdá být fakt, že sestavování kostiček má hmatatelné výhody pro ty, jejichž životům dominuje sport. Britský spurter Mark Cavendish je pravděpodobně nejznámější AFOL a jak vysvětlil v podcastu BBC, „Lego je docela všední úkol. Prostě sedíte a stavíte. Myslím, že při tom používáte stejnou část mozku, která se zapojuje při meditaci.“
Zoe Bäckstedtová, hvězda mnoha cyklistických dovedností, je další fanynkou plastových kostiček. Ty pro ni představují relax. Když se vrátí domů ze závodního víkendu, pustí si hudbu, na chvíli vypne telefon a jen staví. „Sledujete proces a užíváte si chvíle, kdy jste pryč od sociálních sítí a všeho podobného. Je to chvíle pro sebe.“
Je to jako meditace
Experti a stavitelé těch největších sestav možná nebudou souhlasit, ale sestavování kostek je vlastně jednoduchá práce. Jako nábytek z Ikei. Krok za krokem dokonale popsaný tak, že se nemůžete splést. A celé to roste pod rukama.
V posledních letech se Lego používá jako terapeutický nástroj a dokonce vznikla kniha s názvem Build Yourself Happy. Pokud to zní fantasticky, zmiňme, že to není zdaleka poprvé, kdy byla hračka použita mimo původně zamýšlený kontext. V roce 2004 studie v Journal of Autism and Developmental Disorders zjistila, že interakce dětí s autistickým spektrem s vrstevníky se při používání Lega zlepšila. Nadto se stavebnice od poloviny 90. let používá k usnadnění plánování podnikových řešení.
Ne, že by o tom profesionální jezdci přemýšleli tímto způsobem. Ti se jen zajímají o to, kam přijde další cihla. Stejně jako když budují formu, kousek po kousku. Speciálně Bäckstedtová ale své Lego řeší opravdu detailně. Zapisuje si poznámky i data, kdy dokončila který sáček konkrétní sady.
První krabici dostala od své někdejší reprezentační trenérky. Byl to vůz McLaren F1 (číslo 42141), který jí měl vnést „teplo“ do nového domova. A tím se odstartovala velká spirála, na jejímž konci je sada květin (10280). Protože ty, když odjede pryč na závody, nemůžou uschnout.
Kdesi v průběhu doby stavěla Disneyho zámek (43222) do obýváku a obraz jazyka Rolling Stones (31206) do koupelny. „Série Art se mi líbí, protože ji můžete pověsit na zeď. Lego sady vybírám podle toho, kam v domě pasují.“
Cyklistická historie a Lego
Lego pochází z jedné z tradičních cyklistických zemí a netrvalo dlouho, než do svých stavebnic začalo přidávat modely kol. První Lego sada, která je obsahovala, nesla číslo 270 a pochází z roku 1958. Byla vyrobena krátce po představení systému Lego v roce 1955.
Design kola tak, jak ho známe dnes a je kompatibilní s všudypřítomnými postavičkami Lego, byl poprvé k vidění v roce 1985. Za zmínku stojí, že žádné Lego kolo nikdy nemělo silniční berany. Lego človíček, kdyby se za oblouky chytil, by totiž hleděl do země.
V roce 2000 a s olympijskými hrami v Sydney na obzoru vyrobilo Lego řadu sportovních sad. Čtyři z nich představovaly profesionální závodní tým Telekom i s růžovými koly. Jedna sada (1199) obsahovala žlutý a zelený trikot. Lego se od té doby k Tour de France nevrátilo, zato aktuálně vyrábí sadu Terénní sanitka s horským kolem (40582), Policejní výcvik na kole (30638) a Pouliční skatepark (60364).
