Život profesionálního cyklisty je plný dlouhých tréninkových hodin, ostrých přechodů opálené a bledé kůže skryté pod dresy a dávek kofeinu, co násobně překračují doporučené množství. Když nastane konec kariéry, většina z nich se udrží u cyklistiky. Vymění kolo za doprovodný vůz a roli sportovního ředitele, založí si obchod případně kavárnu, aby kávy vypili ještě víc. Jen malé procento závodníků myslí už během kariéry na to, co bude pak, a vedle sportu stíhají i něco navíc.
Pro ty mladší a zejména takové, co ještě nemají rodinu, je profesionální cyklistika životem se spoustou volného času. Speciálně v podzimně-zimních měsících, kdy se nezávodí a tedy necestuje, maximálně na týmové kempy v teple. „V zimě máme spoustu času na učení a jinou práci, ale když začne závodění, nezbývá energie soustředit se na jiné aktivity. A ještě méně, když přijdou děti,“ říká Zdeněk Štybar.
Podnikáním si lze vydělat více než na kole…
Není neobvyklé, že teenageři a dvacátníci (minimálně ti uvědomělí, co dokážou svůj čas dobře řídit) vedle kariéry závodníka stíhají studovat na částečný úvazek vysoké školy. A s postupem času si pak přibírají „melouchy“, které jim slouží za jistotu v nejistotě profesionálního sportu.
„Když mě mladý profesionál požádá o radu, řeknu mu, aby investoval do začínajících podniků a aby to dělal v zimě, kdy máme volné odpoledne. Podnikáním si můžete vydělat mnohem více peněz než jízdou na kole,“ porovnává Štybar.
Než se stal špičkovým jezdcem klasik, byl Zdeněk Štybar superstar v cyklokrosu a v letech 2010 až 2014 třikrát vyhrál mistrovství světa. Během jedné pozávodní večeře v jeho rodném městě se mu v roce 2012 naskytla nečekaná obchodní nabídka.
„Paní, v jejíž restauraci jsme jedli, říkala, že ji chce prodat a že nemovitost nabízí i čtyři pokoje jako součást bed and breakfast,“ vzpomíná Štyby. „V té době jsme s manželkou hledali rodinný dům v Čechách a mysleli jsme si, že by to mohla být dobrá příležitost a obchodní investice.“
Zdeněk Štybar nakonec s pomocí rodiny nemovitost koupil a hned začala rekonstrukce. Přistavěli další tři pokoje, rozšířili vlastní byt a o pár let později přikoupili ještě i přilehlou budovu, starý pivovar, a v ní dobudovali dalších šest místností. „Dnes máme rodinný byt. Třináct hotelových pokojů, vinný sklípek a restauraci a vše řídí moje matka a sestra,“ říká Štybar. Zpočátku chtěl primárně cyklistickou klientelu, protože terény kolem jsou skvělé a jím prověřeně, ale pokoje jsou většinou obsazeny byznysmeny.
Zdeněk Štybar provozuje penzion a půjčovny kol
V roce 2017 Štybar rozšířil své podnikání o půjčovny kol na Mallorce. Společnost 54/11 sídlí v hlavním městě Palma a vede ji jeho dobrý přítel. Ve skladu mají téměř 400 kol. „Od března do května jsou kola rezervována téměř 12 měsíců dopředu,“ říká český profesionál pyšnící se etapovými triumfy na Tour de France či Vueltě. „Umíme zorganizovat téměř vše, pořádáme také vyjížďky s průvodcem a navštěvujeme méně známé restaurace uprostřed ostrovů. Je důležité, aby se menší podniky vzájemně podporovaly.“
O Belgičanech se toho říká hodně: všichni jezdí na kole, vaří nejsilnější pivo a vyrábějí nejlepší čokoládu. A to byl nápad, se kterým za Jasperem Stuyvenem, který závodí za tým Lidl-Trek, přišel jeho strýc Ivan. „Vlastnil obchod s čokoládou, ale přemýšlel o vytvoření nového,“ říká Stuyven. „Měl špatný pocit z toho, že těží z našeho příjmení, přitom že já toho nebyl součástí. Tak se mě zeptal, jestli s ním chci jít do obchodu. A já to udělal.“
V Betekomu nedaleko cyklistovy domovské Lovaně otevřeli Chocolate Atelier Stuyven, který se specializuje na luxusní čokolády, třeba i symbolicky ve tvaru kola, bidonů a nebo dresů. „Můj strýc je v podniku tím, kdo ho provozuje, vyrábí čokoládu a tvrdě pracuje. Chodil jsem taky pomáhat, ale můj program je hodně nabitý. Stále však dělám věci on-line. Neřekl bych, že do budoucna spoléhám na obchod s čokoládou, ale je pro mě důležité mít vedle cyklistiky i něco jiného. A až jednou nastane konec kariéry, bude to jedna z mnoha zajímavých věcí, které budu moct dělat.“
Bob Jungels se vrhnul do sféry architektury
Když si Bob Jungels, vítěz etapy Tour de France a šampion Lutych-Bastogne-Lutych, koupil v roce 2016 dům, pustil se do renovace a přestavby. „A okamžitě jsem objevil vášeň pro moderní architekturu,“ říká. „Při všech svých tréninkových jízdách jsem přemýšlel o různých nápadech, měl jsem různé myšlenky, jak dům vylepšit.“
Jungels měl dva blízké přátele architekty. V září 2016 se rozhodli spojit síly a založit doma v Lucembursku studio Beta Architektur. „Chtěli si otevřít vlastní podnik a tady jsem vstoupil do hry, protože jsem jim mohl finančně pomoci,“ vysvětluje. „Během sezony nemám čas se každý den naplno věnovat podnikání, ale mimo ni hodně klukům pomáhám, abych zůstal v obraze a naučil se věci. Ještě ale nejsem v situaci, abych si kreslil vlastní plány.“
Alespoň jeden si Jungels a jemu podobně aktivní už načrtli. Až jednou přijde konec kariéry a krásný sportovní život skončí, bude jejich střet s realitou mít svůj směr.
