Vyhrál Tour de France, slavnou klasiku Lutych-Bastogne-Lutych, jel devět Grand Tour. Přestože už šest sezon není součástí profesionálního pelotonu, pořád je cyklista Andy Schleck ve skvělé kondici. Jak vítěz nejslavnějšího závodu z roku 2010 dbá v pětatřiceti letech o kondici? Lucemburský rodák pro We Love Cycling přiblížil tréninkové návyky, vybavení, doplňkové cvičení, výživu i hydrataci.
„Vývoj letí kupředu jako splašený. Když si vzpomenu na svou profiéru bez Zwiftu… Moje domácí vybavení tehdy tvořil obyčejný trenažér a pořádně silný větrák. Vymýšleli jsme první poslední, abychom tu strašnou nudu něčím ozvláštnili,“ usmívá se Andy Schleck při vzpomínkách na propocené hodiny v sedle v domácích podmínkách.
Lze skloubit domácí trénink a playstation?
„Zkoušeli jsme všechno. Koukali jsme na filmy, dokonce jsme občas šlapali a přitom hráli na playstationu. Brzy jsem ale zjistil, že to takhle nemůže fungovat. Chyběla správná koncentrace na tréninkové cíle,“ líčí rodák z Lucemburku.
Potřeba stoprocentního soustředění tak rychle vrátila nadějného adepta etapových vavřínů k základnímu nastavení: trenažér, větrák na ochlazení a občas muzika. To byla jediná cesta, jak naplnit přísné tréninkové normy.
S Zwiftem přišla závislost
„Dnes je všechno zásluhou platforem jako je Zwift, BKool, FulGaz a dalších diametrálně odlišné. Díky nim může být trénování uvnitř opravdová zábava. V minulosti byl domácí trénink nejnudnější a nejbolestivější část v přípravě profesionálního cyklisty,“ popisuje Andy Schleck.
„A dodnes preferuji jízdu venku,“ nijak neskrývá Andy Schleck, že nad trénink v přírodních podmínkách není. „Když je ale škaredé počasí, nebo vás drží doma okolnosti jako třeba tolik aktuální lockdown, je trenažér určitě cesta, jak trénovat nejen efektivně, ale naštěstí už i zábavnou formou. Když jsem vyzkoušel Zwift poprvé, stačily dvě jízdy a stal se ze mě závislák,“ přiznává se smíchem Andy Schleck.
A někdejšímu elitnímu vrchaři se rychle vrátila touha vyhrávat. „Začal jsem na Zwiftu jezdit závody, makal jsem jako blázen, abych ostatní porazil. Mám kamarády, kteří takhle jezdí každý týden, někteří dokonce denně. Zaplaťpánbůh, že Zwift tuhle skvělou věc vynalezl ještě předtím, než nás začal trápit koronavirus.“
Vezměte kopce do obýváku
„Válce jsou skvělá věc, když potřebujete vytočit nohy. Třeba při zahřívací fázi před časovkou, nebo jako regenerační aktivita po těžkém dni v sedle. Ale pro skutečný trénink vhodné nejsou, protože neumožňují nastavit dostatečný odpor. Je to jako byste šlapali po rovině s větrem v zádech. A takové ježdění vás prostě do formy nedostane,“ krčí rameny Andy Schleck.
„Některé moderní válce ale určité nastavení dovolují a také poskytují realističtější pocit. Na rozdíl od pevného trenažéru se na nich můžete při troše zručnosti pohybovat i do stran,“ nezatracuje ani tradiční pomůcku.
„Dnes je až neuvěřitelné, jaké možnosti domácího tréninku máme. Třeba adaptér CLIMB od Wahoo, na který upevníte přední vidlici a ta se pak při simulaci stoupání zvedá do potřebného úhlu. Řada lidí si myslí, že jde o zbytečnou investici, když to ale s tréninkem kopců myslíte vážně, není od věci tohle udělátko mít. Protože i když nastavíte na trenažéru odpovídající zátěž, vaše pozice na kole zůstane stejná, jako byste jeli po rovině. S adaptérem od Wahoo se poloha mění a tím se změní i zapojení svalů jako při skutečném stoupání,“ vysvětluje Andy.
Pozor na hydrataci
„Při tréninku na trenažéru mějte vždy po ruce dostatečné množství vody nebo isotonického nápoje, protože se budete potit mnohem víc než při jízdě venku. Hodně pijte, ať nemusíte ukončit trénink už v polovině. Větrák může navodit příjemný pocit skutečné jízdy, teplota v místnosti ale bude pořád stejná. Hydrataci opravdu věnujte pozornost,“ varuje Andy Schleck. A jako další proprietu pro boj s potem rozhodně doporučuje mít po ruce ručník.
„Základní trénink ve vnitřním prostoru byl v mé profesionální éře postavený na dvě hodiny, někdy dvakrát denně. Pro většinu lidí ale bude přijatelná doba na trenažéru do jedné hodiny. A v takovém případě myslím, že není potřeba řešit vedle pití i další doplnění energie, pokud během dne normálně jíte. Jestliže ale polykáte obří tréninkové dávky v délce čtyř pěti hodin, pak už něco budete muset sníst,“ upozorňuje Andy Schleck.
Nezapomeňte na stabilitu jádra
„Jako profík jsem se samozřejmě při tréninku nezaměřoval jen na sílu nohou a kapacitu plic. Zejména během zimy je důležité obrátit pozornost na stabilizaci svalů vašeho trupu. Právě ty vás totiž dělají na kole silnými, ochrání vás před pády a pomohou vyhnout se zraněním. Proto jsem byl zvyklý každou zimu posilovat partie, na jejichž rozvoj během závodní sezony už nebyl čas,“ líčí Andy Schleck.
Zimní příprava ale není jen o trenažéru a posilovně. „Ráno jsem si zvykl běhat, abych stimuloval jiné svaly než při šlapání. A pro rozvoj dýchacích svalů a kapacity plic je vynikající plavání,“ dodává někdejší jezdec stájí CSC, Leopard Trek, Saxo Bank, RadioShack a Trek.
Jak se udržet ve formě?
„Už nejsem profesionální cyklista a poměrně hodně mě zaměstnávají jiné věci než cyklistika. Láska pro kolo mi ale zůstala. Už nejezdím cílené tréninky, ale prostě si to užívám. A mám kolo jako socializační nástroj. Vlastně považuji cyklistiku jako nejvíc socializující sport,“ vypravuje Andy Schleck.
„Hodně taky plavu. Mám to rád, protože se za hodinu v bazénu dokážu solidně vyřídit, zatímco hodina na kole mi ke spokojenosti nestačí. Po mém osudném zranění kolene už ale bohužel nemohu pořádně běhat. Tak alespoň vyrážím na dlouhé procházky se psem,“ uzavřel Andy Schleck přiblížení svých zimních aktivit.
