Snad se neurazí, když o nich vyneseme tento soud: Jayco Alula nepatří v pelotonu k nejbohatším a tím – při dnešních zákonech cyklistiky – k nejúspěšnějším. A přece se čísla, jež australský tým na svém webu popisuje, zdají závratná. Kolik materiálu, míněno bidonů, dresů, kol protinožci na novou sezonu objednali?
Týmový service course alias centrála alias skladiště se nachází u italského Varese. Ta industriální budova je start a cíl každého závodu, kde se posledních pár měsíců horečně pracovalo. Letos ve 14. sezoně týmu o to víc, protože proběhl barevný facelift. A změna dodavatele. Nový krejčí, australská značka MAAP bude příštích pár let oblékat čtyři týmové odnože: mužské áčko a jeho development sestavu a dvě ženské skvadry, worldtourovou a taky tu druhodivizní.
V říjnu se celý tým sešel v Turíně, kde si brali míry, aby se včas stihlo všechno ušít. A v prosinci se každý člen na první týmový kemp dostavil s prázdným kufrem nebo dvěma, protože ho čekal předčasný Ježíšek.

A teď se podržte – tři týmy, v součtu 69 závodníků a závodnic si mezi sebe rozdělilo 800 dresů. Letos v designu, který se od minulé, bílo-modro-oranžové sezony proměnil ve fialovou v kombinaci pro cyklistiku nezvyklých šedých kraťasů. První várka obsahující i teplejší oblečení před Vánocemi, druhá s lehkými dresy před Girem v květnu.
800 dresů pro 69 závodníků
Protože závodění na kole je žíznivá práce, dorazily do centrály taky neuvěřitelné zásoby bidonů. Tým jich za rok spotřebuje 60 tisíc, zpravidla jsou na jedno použití a poté, co je závodník zahodí, nakonec skončí v rukou fanoušků.

Že materiál se spotřebovává ve velkém měřítku, dokládá ještě jeden loňský údaj. Za sezonu závodníci ošoupali a mechanici vyměnili 1000 bezdušových pneumatik. I jen drobné poškození totiž vede k výměně, na nejvyšší úrovni není prostor pro riziko či chybu.
Taky proto dvacítka týmových mechaniků celý listopad strojila nově zbarvená kola značky Giant. Jen jeho sestavení trvá tři hodiny, poté se ještě podle tabulek nastavuje každému závodníkovi přesný posed. Do ledna muselo být všechno hotové. A kolik materiálu v podobě kol tedy v? Jen mužský Wordl Tour tým osedlá 200 bicyklů, od modelu do kopců přes aerodynamický na rovinaté etapy po časovkářský stroj.
Kolik materiálu v podobě kol? Sedm kusů pro každého
V průměru každý závodník elitního týmu může počítat se sedmi koly na rok. Jsou ale i výjimky: australský lídr pro etapové závody Ben O’Connor bude mít kol devět, dvě silniční a časovkářské na doma, aby měl na čem trénovat.
Mužský World Tour tým se letos představí ve více než 280 závodních dnech. Za drobným navýšením stojí některé nové podniky v kalendáři, například červnový Copenhagen Sprint v Dánsku a srpnová Tour of Hellas v Řecku. Loni mužské a ženské áčko dohromady závodilo 390 dnů.
Aby tohle všechno šlapalo, je nutné dobře zvládnout logistiku. Tým se přemisťuje pomocí 18 osobních aut, tří kamionů k prasknutí nacpaných materiálem a stejným počtem autobusů. K tomu si tým s sebou po světě vozí tzv. kitchen truck, mobilní kuchyni s vlastním šéfkuchařem.
Uhlíková stopa na první pohled enormní, ale i na toto tým myslí. Kamion mechaniků a některé osobáky zůstaly mezi dvěma zimními kempy zaparkované ve Španělsku. A stejné to bude na jaře během klasik, kdy se flotila bude měsíc přesouvat jen na minimální vzdálenosti po Belgii a Holandsku.
Pro ilustraci luxusu (nebo marnivosti?) profesionální cyklistiky jsou tyto informace dostatečné. A přeci se do mysli vkrádá úvaha: jak to asi vypadá u těch opravdu největších velmocí pelotonu, jež aspirují na žluté a jinak barevné dresy?